Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Soukromé muzeum stabilních motorù

 

Muzeum najdeme na samém konci Mìlèan u Dobrušky. Roènì je navštíví 1500 návštìvníkù, mezi nimi¾ byl i Oliwer Smekal z Montrealu, jeho¾ prarodièe byli pùvodem Èeši. Vzniklo pøed tøiceti lety. Jeho majitel 79letý Josef Petr, zvaný Josef IV., dodává, ¾e rod Petrù je v této vesnici 300 let. K dnešnímu dni vlastní pøes stovku stabilních a parních motorù, z toho dvacet provozuschopných z celé Evropy, nejvíce provenience èeské, nìmecké i anglické.


Ještì ve 30. letech 20. století se stabilních motorù, z nich¾ nejrozšíøenìjší byly od firem J. K. Chudý Týništì, Lorenz Kromìøí¾, Slavie Napajedla a Pejšek Kralupy nad Vltavou a u kterých odpovídala jedna koòská síla hmotnosti jednoho metrického centu, pou¾ívalo k mlácení, šrotování a èerpání vody, prostì všude tam, kde nebyla elektrická energie. Nejdøív byly benzinové, pak benzínovo-petrolejové (po zahøátí se pøepnul stabilní motor na petrolej) a také na plyn karbidový. Velké motory – jak vám tu vysvìtlí - byly na treibgas èili švelkoks, kdy se v kotlích pálilo døevo nebo èerné uhlí, pøièem¾ vznikal ¾lutozelenavý kouø, který se nasával do motoru.


V tomto muzeu zaujme jak exponát od firmy Pejšek Kralupy z roku 1900, tak 6tunový rakousko-maïarský Langen Wolf z roku 1898 s 37metrákovým setrvaèníkem a 150kilogramovou klikovou høídelí èi dvoutaktní motor na „suchý“ benzin s pozoruhodným mazáním (kapáním oleje pøes klikový mechanizmus a hlavní lo¾iska) od firmy Svoboda Mladá Boleslav z doby pøed rokem 1900. Nenápadný je vzduchem chlazený vrchový 3koòový stabilní motor firmy bratøi Paøíci (nikoli Paøíkové!) z 20. let 20. století.
Provozuschopný 20metrákový obr s vyra¾eným datem výroby 27. 10. 1923 je dílem firmy J. K. Chudý Týništì - jeho nízkootáèkový motor o obsahu 5,5 litru na jeden válec má setrvaèníky o prùmìru víc ne¾ metr a výkon 6 koòských (špeditérských, tedy poctivých) sil. Pùvodnì pohánìl truhláøskou dílnu na výrobu šindele v Ramešovì, vesnièce se sedmi popisnými èísly u Police nad Metují.


Nejstarší, 120letý, je stabilní motor Svoboda – Novák Mladá Boleslav dvoutaktní motor na tzv. suchý benzín; motor je postaven tak, ¾e je mazán kapaèkou a pøes hlavní lo¾isko se rozstøikuje olej, a kdy¾ dvoutakt z karteru pøefukuje nahoru do válce, pøisává si benzín. Je to nezvyklé øešení, tenkrát to byl objev.


Nejvìtší, 6tunový stabilní motor výrobce rakousko-maïarské firmy Langen – Wolf z doby kolem roku 1880, urèený pro mlýn, pilu nebo cihelnu, je zatím rozebraný. Zatím jeho majitelé nemají na to dát ho dohromady, chtìli by ho aspoò sesadit. Sami doká¾ou zvednout tunu, ale jenom setrvaèník má 3,5 tuny.


Nepøehlédnutelný je – po renovaci, je¾ si vy¾ádala 1100 hodin - èervený 900kilogramový stabilní benzínový motor firmy Lorenc Kromìøí¾ z roku 1925 o výkonu 5 koòských sil s odtrhovým magnetem a dvìma setrvaèníky, z nich¾ ka¾dý vá¾í 88 kg. Pøi regulaci otáèek zùstává stát sací ventil i sání, motor se toèí pomocí setrvaèníkù, a kdy¾ zaène ztrácet otáèky, zaène znovu pracovat. Tento exponát vzbudil v Holandsku, kam otec a syn Petrovi jezdili pøedevším v letech 1992 – 1998, takový zájem, ¾e místo tam aby bì¾el dennì dvì hodiny, ve skuteènosti to byly celé dny.


Stabilní motory, po ¾entouru jediný zdroj síly, se pou¾ívaly v Èesku do poloviny 30. let, na Slovensku do 50. let, všude na vesnicích místo souèasných elektromotorù. Slou¾ily k pohonu mlátièek, cirkulárek i k orání - tìmto oraèkám se øíkalo garnitury, po jedné byly na konci pole a pøetahovaly balanèní pluh. Jejich náhon byl pøes plochý øemen, jím¾ se pohánìla transmise nebo stroj. Ty se daly vytáhnout na pole, kde se pak mohlo pøímo mlátit. Pou¾ívaly se do roku 1935, tedy do elektrifikace, a od nás z Èech je potom dealeøi odvá¾eli na Slovensko, kde se pou¾ívaly a¾ do 50. let. Do nièivé povodnì v èervenci 1998, kdy toto muzeum zaplavila voda z rozvodnìného Zlatého potoka do výšky jeden a pùl metru, bylo funkèních stabilních motorù 35, po povodni jich zùstalo jen 10. Vše se muselo znovu rozebrat, vyèistit od všudypøítomného písku a bahna. Ale proto¾e síly nestaèily, pøedali majitelé nìkteré exponáty do Národního technického muzea v Praze, napø. anglickou parní oraèku John Fowler. Exponáty v tomto muzeu jsou umístìny ve dvou halách – ta menší má rozmìry 9krát 8 metrù a nová, 42 metrù dlouhá, má plochu 340 ètvereèních metrù. Do muzea pøibyly první staré èeské traktory - Svoboda 10, Zetor 25 A, Zetor 25 K a Škoda 30. Z cizích tu je zelený Trusty traktor, který se k nám do republiky dostal po skonèení 2. svìtové války v rámci dodávek UNNRA, k nìmu tu mají i kultivaèní náøadí a pomocný podvozek. Z americké provenience tu jsou i dva motory GEA s rokem výroby pøed rokem 1900.
„Prvním kusem u nás byl stabilní motor znaèky Pulman, z nejnovìjších parní motor z pra¾ského parníku Vyšehrad, ten pohánìl elektrocentrálu, ne kolesa. No a mùj malý sen nebo i trochu recese je mít kolotoè – svobodáèek, tedy traktor Svoboda 10, který potáhne maringotku. U¾ mám podvozek, za ním bude kolotoè a s ním budu jezdit od vesnice k vesnici. Samozøejmì ¾e kolotoè by byl pohánìný svoboïáèkem plochým øemenem,“ dodal Josef Petr, v mìlèanském rodu Petrù Josef V.

Dáno do širších souvislostí, napø. Holanïané mají dvì muzea stabilních motorù - v Hatemu u plavebního kanálu Kachel nedaleko mìsteèka Zvole je centrální muzeum stabilních motorù a pak v mìstì Sevenum, kde jsou k vidìní nejen stabilní motory, traktory, ale i náøadí. Jde o jejich presti¾ní akce - prapradìdeèek koupil první stabilní motor, dìdeèek další, americký monstrtraktor a tím dokumentují, jak farma vzkvétala.

Josef Krám 

Další èlánky autora:
Já chci také hvìzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnovì?
Rozhovor s Luborem Boøkem
Unikátní nález
O Rychnovácích, co unesli váleènou loï
Bezruký Frantík 
Nejen o kristiánce
Padna na Jelenu
Rychnov není v Rusku
K narozeninám Lubora Boøka
Za Jiøím Šlitrem
Být profík se vyplatí
Jsem pohyblivý jako veška
Katovna v pustém lese
Hoøeòák z Lázní Bìlohrad
Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Muzeum hraèek
Interview over sea
O Jiøím Šlitrovi a garmošce
O støele Littlejohn
Co se musí stát?
Profesor s hlavou Hadrem ovázanou
Ohlédnutí za 35. folklorními slavnostmi pod Zvièinou
Èrven druhý
Pod fùrou hnoje do Ameriky
Proè máme Dobrovského
Jetti v Rychnovì
Jetti v hrobì
Zamyšlení pøed pamìtní deskou
Zámek Kinských
V Galerii P
Teze o Václavu Hankovi
Hokejka legendárního mu¾stva
Nad èlánkem v novinách


Komentáøe
Poslední komentáø: 14.10.2009  17:28
 Datum
Jméno
Téma
 14.10.  17:28 imraL
 14.10.  08:09 Pavel