Ji¾ jednou jsem zde referoval o pøeètené kní¾ce, o Stalinovi. Tentokrát jsem si v knihovnì vybral publikaci Michala Crichtona Koøist, vydanou v roce 2003 v Kni¾ním klubu. Na ètyøistadvaceti stranách se rýsuje neobvyklé a futuristické téma. Autor pøedvídá, ¾e v brzké budoucnosti dojde ke splynutí tøí progresivních oborù: informatiky, genetiky a nanotechnologie. Poslední jmenovaná je zatím v plenkách, ale oèekává se, ¾e zanedlouho bude mo¾no vytváøet nesmírnì malé stroje, okem neviditelné, blí¾ící se svými rozmìry setinì vlasu na prùøezu. Tyto stroje by mìly zmìnit náš svìt k nepoznání.
Jen¾e èlovìk se svými dobrými i špatnými vlastnostmi je nepøedvídatelný, zejména kdy¾ se mu naskýtá mo¾nost získat moc a bohatství. V utajené laboratoøi vyvíjí skupina specialistù na objednávku armády speciální špioná¾ní pøístroj z nanosouèástek, který by snímal dìní na zemském povrchu a pøedával informace dál. Podaøilo se jim vytvoøit organizovaný roj nanosouèástek schopných se vlastní integrovanou inteligencí dále vyvíjet a vymanit se z øízení èlovìkem. Hrozí nebezpeèí, ¾e se z nìj vlastní paralelní evolucí stane nový dominantní druh, který bude s èlovìkem bojovat o nadvládu. Nìkteøí z vìdcù jsou však oslnìni vidinou úspìchu a penìz natolik, ¾e nebezpeèí vývoje podcení a ohrozí celé lidstvo. Najde se však mezi nimi nìkolik takových, kteøí riskují ¾ivot, aby tento vývoj zarazili.
Román je strhující fikcí velice vìrohodnì popisující dìní v supermoderní laboratoøi, lidské i rodinné vztahy a duševní hnutí všech protagonistù. Právì to jej èiní ètivým a zajímavým. Ostatnì autor, 64letý Michael Crichton, u¾ napsal mnoho napínavých knih, které se staly svìtovými bestsellery a nìkteré, jmenujme napø. známý Jurský park, se doèkaly i filmových zpracování. Skandální odhalení od tého¾ autora jsme vidìli i v televizi.
Nemohu v této souvislosti nevzpomenout na Jules Verna. Ten toti¾ také pøed napsáním ka¾dého ze svých futuristických románù prostudoval hory vìdeckých prací. Jen tak se mu daøilo pøedpovìdìt øadu fantastických strojù a technických vymo¾eností, o nich¾ tehdejší bì¾ný obèan nemìl ani zdání, a které jsou ji¾ dnes bì¾nou souèástí našeho ¾ivota. Michal Crichton postupoval stejným zpùsobem: na konci knihy si mù¾eme pøeèíst seznam více ne¾ 40 vìdeckých publikací, na nich¾ vystavìl svou zápletku.
Ji¾ jednou jsem zde referoval o pøeètené kní¾ce, o Stalinovi. Tentokrát jsem si v knihovnì vybral publikaci Michala Crichtona Koøist, vydanou v roce 2003 v Kni¾ním klubu. Na ètyøistadvaceti stranách se rýsuje neobvyklé a futuristické téma. Autor pøedvídá, ¾e v brzké budoucnosti dojde ke splynutí tøí progresivních oborù: informatiky, genetiky a nanotechnologie. Poslední jmenovaná je zatím v plenkách, ale oèekává se, ¾e zanedlouho bude mo¾no vytváøet nesmírnì malé stroje, okem neviditelné, blí¾ící se svými rozmìry setinì vlasu na prùøezu. Tyto stroje by mìly zmìnit náš svìt k nepoznání.