Krev na meèi d¾ihádu
(ukázka z knihy)
Kniha se zamýšlí nad vývojem islámského terorismu od roku 1947 a¾ po tragické údalosti 11. záøi 2001, kdy byl napaden Washington a New York v USA.
... Stále èastìji nás šokuje "svatý d¾ihád meèem", co¾ znamená nesmiøitelný boj muslimù proti nevìøícím, který však musí vyhlásit muftí, významní islámský duchovní. V roce 1914 se tímto zpùsobem sna¾il sjednotit muslimy osmanský sultán ve snaze vyburcovat indické a ruské vyznavaèe islámu, aby se vzbouøili proti britským kolonialistùm a carovi. Se svojí výzvou však neuspìl a svìt postupnì jako by zapomnìl na hrozby svatých islámských válek, pøesto¾e od té doby krev nevinných obìtí ulpìla na meèi d¾ihádu ji¾ mnohokrát. Hlavnì v Izraeli. ...
... Proto je nutné se ptát: Nezaèal newyorskou a washingtonskou tragédii u¾ ten svatý d¾ihád meèem, zrozený z nenávisti Palestincù prahnoucích po svobodì? Na tuto slo¾itou otázku jsem se pokusil odpovìdìt v následujících pøíbìzích lidí, kteøí ¾ili nebo stále ¾ijí v ¾idovském státì Izraeli, za který mnoho let bojovali s puškou v zákopech i s motykou na polích kibucù."
Dìsivá smrt na pruhu èíslo pìt
Poblí¾ nejvìtšího nákupního støediska v Tel Avivu je poøádný zmatek, podobný køes»anské pøedvánoèní nákupní horeèce. ®idé nemají Vánoce, a aby jejich dìti ve škole svým køes»anským spolu¾ákùm nezávidìly, nakupují jim dárky a sladkosti alespoò na Chanuku a Purim. U vchodu do telavivského obchodního domu policisté zbì¾nì prohlí¾ejí všechny zákazníky, nahlí¾ejí do tašky také Sigi. U¾ si zvykla na tento zpùsob nákupu. Kdy¾ byla na dovolené na Kypru, neustále pøed vchody do obchodù automaticky rozevírala svoji tašku a divila se, ¾e nikde nejsou ozbrojení vojáci.
Jako pøed ka¾dým svátkem Purim, tisíce lidí nakupují jídlo pro slavnostní veèeøi a nìco pro radost svým dìtem èi vnouèatùm. Purim byl ustanoven jako menší ¾idovský svátek na památku toho, jak Bo¾í prozøetelnost zachránila ®idy v perské øíši pøed jejich úplným vyhubením.
Místokrál Haman tenkrát ze zvrhlého rozmaru metal losem, aby urèil, který den bude vhodný pro vyhlazení všech ®idù. Slovo "purim" je odvozeno od základu znamenajícího "kostky" èi "hazardní hru". Haman bývá proto ne náhodou pøirovnáván k Hitlerovi...
Mezi nic netušícími lidmi, spìchajícími do Dizengoffova nákupního støediska, je i bojovník d¾ihádu Muhammed Hashim, dvaadvacetiletý Palestinec, který se chystá sebevra¾dou "vstoupit do nebe". Zaplatil arabskému øidièi tisíc dolarù za to, ¾e ho ozbrojeného tajnì vyvezl z Gazy do Tel Avivu.
Chce vykonat hrùzný èin - výbušnou smìs z patnácti kilogramù dynamitu, starých pozemních min a høebíkù je odhodlán odpálit na svém tìle v davu nakupujících.
Kdy¾ spatøí strá¾ u vchodu, zaváhá, pak se otoèí a proplétá se davem zpìt. Zaèíná být nervózní. Byl vybrán losem a rázem se stal nejobdivovanším mezi ostatními kandidáty.
Musí splnit svùj úkol, u¾ ho všichni oslavují jako muèedníka. Jeho milovaný guru Šejch Ahmad Jasín, duchovní otec a vùdce militantní odno¾e Hamasu, mu slíbil deset tisíc dolarù, jakmile v televizi oznámí jeho muèednickou smrt. Hashinova desetièlenná rodina v Gaze u¾ na tuto sumu netrpìlivì èeká.
Kdy¾ se pøes izraelskou ostrahu nedostal do obchodního domu, zamíøí k pøechodu pro chodce na køi¾ovatce ulic Rehov Meir Dizengoff a Hamelekh George. Fascinuje ho houstnoucí dav lidí. Je tím pohledem posedlý, vzrušuje ho, kdy¾ vidí, jak se proudy lidí slévají v jednu øeku, smìøující pøes bílé pruhy pøechodu.
Ještì pøed nìkolika hodinami byl milující otec svých dìtí, objímal je a s pravou otcovskou láskou je hladil. Mìl slzy v oèích, kdy¾ se s ními louèil, proto¾e vìdìl, ¾e u¾ je nikdy neuvidí. Alespoò ne na této zemi, v tomto ¾ivotì, znesvìceném špivavými ®idy.
A najednou je mezi jinými dìtmi zbavený všeho citu a ohledù, posedlý myšlenkou zabít kohokoliv ze satanských sionistù, hlavnì jejich potomky, kteøí by rozmno¾ili to rouhaèské plémì. Zabít všechny, co mu vzali svatou zemi a z jeho rodiny udìlali psance.
,,Bude hodnì mrtvých bezbo¾ných ®idù," øíká si a nahmatá pod košilí detonátor trhavin, umístìných na sobì v tì¾ké vestì.
Zbì¾nì se podívá na hodinky. Je pøesnì 15,45. Pøejde v houfu lidí jednou, podruhé a u¾ chce odpálilt svoji svatou nálo¾. Najednou vidí, ¾e pøijí¾dí autobus mìstské dopravy, z nìho¾ se k pøechodu hrne další spousta pasa¾érù. Vyèkává, a¾ se všichni vmáèknout mezi hypnotizující pruhy. Má koneènì pocit, ¾e je na nìm nejvíc lidí.
Je 16,04. Muhammed maèká detonátor a odpaluje nálo¾. Na pátém pruhu. Zrovna ve chvíli, kdy kolem nìho u¾ s nakoupenými sladkostmi a hraèkami pro vnouèata pøecházejí i starší ¾eny. Najednou se od základù zmìnil svìt v tomto koutku Izraele. Výkøiky hrùzy, rachot automobilù, které do sebe nará¾ejí a explozí trhané na plechové kusy.
A znovu pláè a sténání zranìných, volání o pomoc, k nebi se vznášejí prosby k Bohu i slova prokletí na adresu zákeøných nositelù smrti. Ve vzduchu je kouø, odporný pach spálenin, houkají sirény sanitek a policejních vozù.
Sigi srazila tlaková vlna a teï le¾í na zádech, ruku má zvednutou nad hlavou s rozcuchanými vlasy. Jako by do nich jen zafoukal vítr od moøe. Druhá její pa¾e le¾í podivnì zkroucená podél jejího tìla, nohy má pevnì nata¾ené, mírnì od sebe, její polobotky le¾í opodál. A vedle ní je roztrhaná nákupní taška. Z protr¾ené skuliny vypadlo pár purimových bonbónù pro vnouèata...
Do tìla jí pronikla spousta smrtících kusù ¾eleza z explodující nálo¾e, které v ní pozvolna uhasínají zkomírající plamínek ¾ivota. Její zkrvavený oblièej pøipomíná rituální kresby, jimi¾ se indiánští bojovníci malují, kdy¾ vyhlásí válku a chystají se do boje...
Muhammed Hashim zabil na místì tragédie sebe a sedm lidí. Dalších šest ze stovky zranìných zemøelo pozdìji. Okna v okolních domech byla rozbita do vzdálenosti sedmdesáti metrù...
