Nìmecká novináøka Christina Hachfeldová od dìtství tou¾ila stát se misionáøkou v Africe. Po letech š»astného man¾elství jí man¾el zemøel a zùstala sama s dvìma dorùstajícími chlapci. Zájezd do Afriky zmìnil její ¾ivot. Zamilovala se tam do krásného èerného váleèníka z kmene Tamburù. Je to k nevíøe, ale stala se jeho zákonnou man¾elkou a zaèala novou existenci ve znaènì primitivních podmínkách na severu Keni. Napsala o tom knihu o více ne¾ 400 stranách a vìøte, ¾e se od ní neodtrhnete, dokud ji celou nepøeètete. Vyšla loni v Kni¾ním klubu.
Její rozhodnutí prvnì navštívit rodinu ¾enicha pøineslo øadu obtí¾í spojených nejen s cestováním, ale také s respektováním kmenových tradic. Vznikl problém, kolik krav a jiných darù bude po¾adovat nevìstin otec, problém s ¾enskou obøízkou, která umo¾òuje ¾enám vdavky, se svolením rodièù a staøešinù atp.
Popisuje se i první milování:
„Nebylo tì¾ké zjistit, ¾e Lpetati je nezkušený, i kdy¾ velmi citlivý milenec. Na moje laskání reagoval pøekvapenì, témìø nevìøícnì, ale pak je odvá¾nì opìtoval. Choval se pøitom laskavì, vùbec ne dominantnì, a v rozporu se svým váleènickým vzhledem byl nì¾ný milenec, který mi vìnoval teplo a plaché instinktem vedené doteky.“
Autorka se musela kvùli dorozumìní nauèit svahilsky, co¾ je øeè, jí¾ se domlouvají místní kmeny, mající své vlastní jazyky. Musela se pøizpùsobit podmínkám a zvykùm kmene a stejnì tak se vyrovnat s faktem, ¾e ani její pøíbuzenstvo v Nìmecku se nemohlo snadno srovnat se skuteèností, ¾e do rodiny pøibude „divoch“, africký váleèník, který se ¾iví tancováním pro turisty na pobøe¾í.
Problém byl i s man¾elovou pøedstavou o kupì dìtí, po nich¾ u¾ stárnoucí ¾ena netou¾ila. V neposlední øadì stála otázka dalších man¾elek, které mu¾ùm mít umo¾òovaly kmenové zvyklosti. Není proto divu, ¾e i v pozdìjším vztahu man¾elù došlo k delšímu rozvratu, který se však nakonec vyøešil. Detaily nelze popisovat, to bych ètenáøe pøipravil o radost ze ètení.
V souèasnosti Christine š»astnì ¾ije s Lpetatim a pìti pøijatými dìtmi daleko od civilizace v keòské vesnici a tráví nìkolik týdnù roènì na pobøe¾í, kde zpívá turistùm.
Románem opìvuje lásku a staví pomník tajuplnému svìtu Samburù a krásné Keni. Autorka lituje vymírání starých kultur a ukazuje, ¾e i bez bankovních kont, konzumu a hektiènosti se dá š»astnì a prostì u¾ívat ¾ivota.
Nìmecká novináøka Christina Hachfeldová od dìtství tou¾ila stát se misionáøkou v Africe. Po letech š»astného man¾elství jí man¾el zemøel a zùstala sama s dvìma dorùstajícími chlapci. Zájezd do Afriky zmìnil její ¾ivot. Zamilovala se tam do krásného èerného váleèníka z kmene Tamburù. Je to k nevíøe, ale stala se jeho zákonnou man¾elkou a zaèala novou existenci ve znaènì primitivních podmínkách na severu Keni. Napsala o tom knihu o více ne¾ 400 stranách a vìøte, ¾e se od ní neodtrhnete, dokud ji celou nepøeètete. Vyšla loni v Kni¾ním klubu.