Málo jídla, alkohol jen obèas, hodnì pohybu a bohatý spoleèenský ¾ivot, to je klíè k vysokému vìku. Lidé ¾ijí mnohém déle, to je známá vìc. Jen¾e úctyhodná cifra není to, co kdekoho láká, mnohdy spíše naopak. Aby mìl dlouhý ¾ivot smysl, je dobré být zdravý a cítit se spokojenì. Jak toho dosáhnout?
Pøed padesáti lety se zdálo, ¾e je to úspìch do¾ít se sedmdesáti let. Dnes u¾ se hovoøí o tom, ¾e problém nebude do¾ít se stovky. Nìkteøí dnešní osmdesátníci se cítí tak, jak se kdysi cítili ti, kdo teprve právì odešli do dùchodu: jezdí na dovolenou, uèí se novým sportùm èi dále studují. Kalendáøní vìk se od skuteèného biologického stále více odchyluje.
Kdo si mù¾e dìlat nadìji, ¾e i on bude patøit mezi ty, kdo¾ se budou i po osmdesátce tìšit skvìlé kondici? Vyššího vìku se prý do¾ijí spíše lidé vzdìlaní a movití, zøejmì proto, ¾e si mohou zaplatit nadstandardní péèi, èi proto, ¾e díky penìzùm mohou více odpoèívat. Vyplatí se rovnì¾ dbát na prevenci, zejména pak v pøípadì, ¾e se v rodinì vyskytla nìjaká dìdièná choroba. Velkou roli samozøejmì hraje i ¾ivotní styl - ne ka¾dý má organismus Winstona Churchilla, a proto je lépe skoncovat s kouøením a pití alkoholu omezit na minimum.
Ale tak jako se ¾ivot skládá z drobných událostí, i péèe o zdraví ve snaze do¾ít se vysokého vìku sestává ze zdánlivých malièkostí a podru¾ností. Napøíklad? Kdy¾ u¾ nìkdo ¾ije nevázaným sexuálním ¾ivotem, mìl by v ka¾dém pøípadì pou¾ívat kondom. Nebo: ka¾dý, kdo holduje opalování, nemìl by na slunce vyrazit bez krému s vysokým ochranným faktorem. Další zdánlivì banální rada zní: choïte vzpøímenì. Ka¾dý, kdo se pomocí speciálních cvikù èi tøeba jógy odnauèí hrbit, pøedejde toti¾ nejen problémùm s bolavými zády, ale tøeba i s dýcháním. Zdravý chrup bude mít dlouhá léta ten, kdo si jej èistí, a to vèetnì mezizubních prostor, pravidelná návštìva zubaøe by mìla být samozøejmostí. Bakterie ¾ijící mezi zuby a v dásních pøispívají ke vzniku srdeèních chorob a vá¾ných onemocnìní za¾ívacího traktu. To, ¾e lidé s pokraèujícím vìkem ménì spí, je normální: po pìtašedesátce staèí mnohým spát jen tøi a¾ ètyøi hodiny dennì, a bylo by chybou sna¾it se tìlo silnými prášky pøimìt ke spánku delšímu.
Tak si ta pravidla teï trochu rozeberme:
Jez do polosyta
Vyplatí se hlídat si váhu tak, aby váhový index se trvale udr¾oval pod hodnotou pìtadvacet - vypoèítá se tak, ¾e váhu v kilogramech vydìlíte výškou v metrech na druhou. Velmi pøitom zále¾í i na tom, na jakém místì tìla se pøípadný tuk ukládá. Zatímco kila navíc ulo¾ená pøedevším kolem pasu zvyšují rizika hned nìkolika chorob, tlouš»ka nabraná pøedevším na bocích a stehnech tak nebezpeèná není. Rozhodnì se vyplatí jíst ménì. Pøednost by mìla mít strava rostlinná, masa spíše ménì ne¾ více, a rovnì¾ je podle lékaøù lepší rozdìlit si denní mno¾ství na pìt porcí ne¾ zakonèit den obøí porcí snìdenou naráz. Pokud jde o zeleninu, lepší je syrová èi vaøená jen krátce. Kdo mù¾e, mìl by se jednou za ètrnáct dní ètyøiadvacet hodin postit a pít jen minerálky èi ovocné a zeleninové š»ávy.
Pij do polopita
Víme, ¾e alkohol ve vìtším mno¾ství zdraví neprospívá. Na druhou stranu napøíklad èervené víno zøejmì chrání srdce, bílé pøináší tìlu vápník. Ale jaké je ono ještì u¾iteèné, èi alespoò neubli¾ující mno¾ství? Deci èerveného pøed spánkem mù¾e ka¾dého pøíjemnì uvolnit. Tvrdý alkohol by však mìl zùstat pitím spíše pøíle¾itostným. Také s èerným èajem èi kávou se to nemá pøehánìt, mìly by staèit dva šálky dennì. Samozøejmostí by naopak mìly být tøi litry vody èi bylinného èaje den co den.
Nezapomeòme na pohyb
Rada èíslo jedna zní: okam¾itì se zaènìte více pohybovat. I kdybyste nedìlali nic jiného, ne¾ chodili ka¾dý den pùl hodiny na rychlou procházku, omezí to riziko, ¾e vás sklátí infarkt. Vyplatí se, kdy¾ èlovìk ka¾dou vzdálenost menší ne¾ jeden a pùl kilometru pøekoná pìšky, a to pokud mo¾no rychlou chùzí. Výtah by mìl zùstat skuteènì jen pro ty, kdo schody nevyjdou. Jeliko¾ fyzièka se utu¾uje pøedevším pøi namáhavìjším cvièení, je dobré si zvyknout cvièit aerobik, tanèit orientální tanec a podobnì. Komu se nelíbí energická pohybová èinnost, jako je bìhání, jízda na kole, mù¾e rychle chodit èi plavat. Mù¾e také zaèít s cvièením na posilování kostí a páteøe: chùzí, bìháním, skákáním pøes švihadlo, je¾dìním na kole, ly¾ováním. Netøeba být hypochondrem, ale je dobré pravidelnì si prohlí¾et kù¾i kvùli zmìnám pigmentových skvrn, nechat si pravidelnì mìøit tlak a cholesterol, vyšetøovat oèi. ®eny by mìly rovnì¾ chodit na gynekologické prohlídky a také nepodceòovat vyšetøení tlustého støeva kvùli prevenci kolorektálního karcinomu.
Bystrá mysl
Mìli bychom si udr¾ovat stará pøátelství a zároveò navazovat nová. A nemusí to být v¾dy jen spoleènost vrstevníkù - mladší lidé èasto doká¾ou starším pøinést chu» do ¾ivota èi nové nápady. I v dùchodu se dá dìlat spousta aktivit.
Mozku prospívá neustálá námaha, zejména pravidelné uèení se, které kompenzuje ztrátu mozkové kapacity v pozdìjším vìku. Mù¾ete tøeba zaèít hrát na hudební nástroj, uète se cizí jazyk èi si pøedpla»te specializovaný èasopis. Rozhodnì vyhraje spíše ten, kdo je optimistický a kdo se nezatì¾uje zápornými emocemi. A sex (?) - aktivní erotický ¾ivot je prý charakteristickým rysem lidí, kteøí vypadají a chovají se jako alespoò o deset let mladší, ne¾ je jejich skuteèný vìk. Mnoho sexuálnì aktivních lidí uvádí, ¾e si vytváøejí ještì v osmé dekádì ¾ivota nové erotické vztahy. Tvrzení doktorù, ¾e intenzivní sexuální ¾ivot prodlu¾uje ¾ivot, podporují i výsledky nìkterých vìdeckých výzkumù. Ty mimo jiné ukázaly, ¾e sex stimuluje èinnost imunitního systému.
ochranným faktorem. Další zdánlivì banální rada zní: choïte vzpøímenì. Ka¾dý, kdo se pomocí speciálních cvikù èi tøeba jógy odnauèí hrbit, pøedejde toti¾ nejen problémùm s bolavými zády, ale tøeba i s dýcháním. Zdravý chrup bude mít dlouhá léta ten, kdo si jej èistí, a to vèetnì mezizubních prostor, pravidelná návštìva zubaøe by mìla být samozøejmostí. Bakterie ¾ijící mezi zuby a v dásních pøispívají ke vzniku srdeèních chorob a vá¾ných onemocnìní za¾ívacího traktu. To, ¾e lidé s pokraèujícím vìkem ménì spí, je normální: po pìtašedesátce staèí mnohým spát jen tøi a¾ ètyøi hodiny dennì, a bylo by chybou sna¾it se tìlo silnými prášky pøimìt ke spánku delšímu.
navíc ulo¾ená pøedevším kolem pasu zvyšují rizika hned nìkolika chorob, tlouš»ka nabraná pøedevším na bocích a stehnech tak nebezpeèná není. Rozhodnì se vyplatí jíst ménì. Pøednost by mìla mít strava rostlinná, masa spíše ménì ne¾ více, a rovnì¾ je podle lékaøù lepší rozdìlit si denní mno¾ství na pìt porcí ne¾ zakonèit den obøí porcí snìdenou naráz. Pokud jde o zeleninu, lepší je syrová èi vaøená jen krátce. Kdo mù¾e, mìl by se jednou za ètrnáct dní ètyøiadvacet hodin postit a pít jen minerálky èi ovocné a zeleninové š»ávy.
infarkt. Vyplatí se, kdy¾ èlovìk ka¾dou vzdálenost menší ne¾ jeden a pùl kilometru pøekoná pìšky, a to pokud mo¾no rychlou chùzí. Výtah by mìl zùstat skuteènì jen pro ty, kdo schody nevyjdou. Jeliko¾ fyzièka se utu¾uje pøedevším pøi namáhavìjším cvièení, je dobré si zvyknout cvièit aerobik, tanèit orientální tanec a podobnì. Komu se nelíbí energická pohybová èinnost, jako je bìhání, jízda na kole, mù¾e rychle chodit èi plavat. Mù¾e také zaèít s cvièením na posilování kostí a páteøe: chùzí, bìháním, skákáním pøes švihadlo, je¾dìním na kole, ly¾ováním. Netøeba být hypochondrem, ale je dobré pravidelnì si prohlí¾et kù¾i kvùli zmìnám pigmentových skvrn, nechat si pravidelnì mìøit tlak a cholesterol, vyšetøovat oèi. ®eny by mìly rovnì¾ chodit na gynekologické prohlídky a také nepodceòovat vyšetøení tlustého støeva kvùli prevenci kolorektálního karcinomu.