Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky (41)

Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...

Dal mi také mo¾nost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou èipù a drátkù, tím zázrakem dvacátého století. Zaèátky s ní mi ulehèil dárek – CD s nìkolika tisíci klipartù. Pøi jejich prohlí¾ení se mi zaèaly vybavovat rùzné zá¾itky z pro¾itých let, které jsem se sna¾ila v nìkolika vìtách zachytit. To, co jsem bìhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávìní, nìkde skoro pohádky, povzdechnutí, pøíslibu. A proto¾e stojí na samé hranici reality a bajky a proto¾e jejich autorkou je babièka, dostaly název BABIBAJKY.
 
Ne ka¾dá se povedla, pøísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pøesto doufám, ¾e se najde i dost ètenáøù, kteøí se zasmìjí, souhlasnì pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v naèrtnutém dìji. Pøeji všem dobrou náladu.

 
Mara
 
* * *

Kdy¾ se stane, ¾e èlovìk propadne kouzlu zemìpisu, pøekousá se pøes všechny ty poledníky, rovnobì¾ky a stupnì a prstem po globusu pak sjezdí všechny zemì svìta. Navštíví tøeba Grónsko v dobì, kdy ještì skuteènì bylo zelenou zemí, pustí svoji fantazii z uzdy a prodírá se pralesním dusnem rovníkové Afriky, ¾iví se koøínky, ještìrkami a larvami broukù spolu s australskými domorodci, proèistí si plíce cestou k vrcholkùm peruánských velehor, kdy¾ hledá pøístav vesmírných lodí na planinì Nazca. V Amazonii si pak dá velký pozor na silné anakondy a nebude se ani náhodou kamarádit s piraní, potvorou jednou kousavou, a a» mi nikdo nevykládá, ¾e si na mnì nepochutná, i kdy¾ je v lagunì dost vody! A co takhle sladká Francie s vùní svého vína, sýrù a koøení? V Itálii nezapomenout na starobylou Florencii a navštívit palác Medici. A to Rusko, panebo¾e, šestina svìta! Do Mongolska ani náhodou, taková nehostinná zemì.  Není divu, ¾e se cpali do Èíny...
 
Tak dost, dost, a¾ si na to vydìláš, pojedeš se nìkam podívat. Jako Kolumbus nebo Vasco da Gama, nebo… no jak se jmenoval ten, co obeplul Hornùv mys? Tak a mazej se uèit zemìpis!
 

* * *
 
Kdy¾ není èlovìk nemehlo, byl by to velký div, kdyby s ním nehlo prvních pár tónù valèíku. A pìknì umtata umtata víøíme doleva anebo doprava, jak se komu podaøí. A v tváøi nám úsmìv zazáøí, kdy¾ partnerce nešlápneme na titìrný støevíèek a pøi rychlých svi¾ných obratech nestrhneme zip a tudí¾ i róbu.
 
Jo róbu, to by byl ale malér, pøece róba je pro ka¾dou ¾enskou ten pravý vrchol veèera! To u¾ pìkných pár mìsícù pøed plesovou sezónou se šmejdí po obchodech a hledá se ta pravá látka, proto¾e pøedstava, jak bude ta krása vypadat, dozrávala od posledního loòského bálu.
 
Tak co to bude? Brokát se u¾ nenosí, leda bych s ním zaèala já, do lesklého lamé bych se musela zhubnout nejmíò o deset kilo, taft moc šustí a taky se maèká, to bych po pár kouscích vypadala! No vida, tady mají pøekrásný šifón, to je pøesnì ono, bude se kolem mì pøíjemnì vlnit, ledacos bude i nebude vidìt, pìknì to polechtá pány taneèníky, barva mnì taky sluší, tak¾e veèer, doufám, neprosedím v koutì!… Co¾e? Kdo mi to ušije? Proboha, u¾ teï mám prùvan v penì¾ence, ¾ádný módní salón, máma mì kdysi, zapla» pánbùh, nauèila šít, tak si to spíchnu sama!
 

* * * 
 
No já vùbec nic nemám proti pivu, v orosené sklenici vypadá na obrazovce docela esteticky. Ani nezávidím pivaøùm jejich ¾ejdlíky, dokonce asi tak jednou za tøi èi pìt rokù, dohnána okolnostmi, si dám „do nosu“ ze dva hltky. Pivo prostì nemusím, nechutná mnì. Nedovedu si taky dost dobøe pøedstavit, ¾e by ze mì táhlo na sto honù jako z nevìtrané hospody, taky není mým ¾ivotním snem válet se v posteli a mít po ruce bednu lahváèù.
 
Líbí se mi ale písnièka o pití piva s bobkem. Je to pøekrásná pøedstava, jak se do varny ke sladu pøidávají bobky. Kolik a jaké? Taková putýnka zajeèích èi králièích? Nebo se na nì chodí do smrkového lesa, kde se prohání vysoká? To by potom pivo mìlo opravdu ten správný øíz! Nechutná pøedstava, ¾e?! Samozøejmì vím, ¾e se jedná o bobkový list neboli laur, co si z nìho Øímané dìlali slavnostní vìnce, kdy¾ se chodili povinnì opíjet tøeba s Neronem. Ale pivo tehdy nejspíš nepili, to pro jejich vznešená ústa bylo moc „sprostné„. Jen¾e do vína se zase bobek nedával, tam si dost èasto navzájem sypali jed, aby tøeba jeden nevyzvonil, co druhému v opilosti vyklouzlo.     
 
Ta èeština je pøekrásná øeè, viïte?
 

* * *
 
Kdy¾ má takové malé mìsteèko aspoò trochu štìstí a nevede jím veledùle¾itá magistrála smìr Paøí¾ nebo Hrádek nad Nisou, u¾ívá si svùj poklid dokonale. Autobus jezdí dvakrát dennì – jednou tam a zase zpìt, pøes den si dìcka na silnici hrají èutanou, babky vysedávají pøed domem na ¾idli z kuchynì, dìdoušové s fajfkou v koutku se handrkují o svých pravdách a stotisíckrát sdìlených zkušenostech, všichni o všech všechno vìdí, proto¾e jsou navzájem spøíznìni pøes všechna mo¾ná kolena a pùl mìsteèka „sú Maloté“ a ta druhá „Vavrušé“ a pokud se sem pøistìhuje nìkdo odjinud, je cizák nav¾dycky. Sousedé si ochotnì pomáhají, pokud si právì nevyøizují spáchanou nespravedlnost...šak tá vaša Anèa je nehanebnica jedna, našéj Marcelce zebrala Toneèka...tá a¾ nì pøinde na voèi!…Jeden den jako druhý  honem pryè odtud!
 
Óóó moje vysnìné mìsto! Tolik lidí v ulicích a nikdo si nikoho nevšímá! V paneláku se sousedé nepoznají ani za deset let! A tìch výkladù a kin a kaváren a diskoték a honosných restaurací, jen¾e kde na to vzít, kdy¾ po zaplacení èin¾e ti zbylo sotva na chleba! A támhle na tu halenku, co by ji doma mamka spíchla za pár šupù, abych šetøila dva roky!
 
Ale v noci je mìsto kouzelné, není vidìt špína a odpadky, všechno svítí, jen¾e jít sama ven není moc dobrý nápad, to bych se nemusela tøeba vrátit! Ale zase rána, ta jsou opravdu senza! Místo jakéhosi štìbetání ptaèí sebranky mì budí hukot náklaïákù a vùnì výfukových plynù, i kdy¾ ta»ka by tomu øekl smrad.

Jo ta»ka a mamka, ti se mají!
 

* * *
 
Èáry máry podkoèáry … nejde to, tak jinak ...simsala bim … zase nic, jak to ti kouzelníci dìlají? Aha, u¾ vím … abraka dabra ...hurá, aspoò se vyèarovaly hvìzdièky! Ale nééé, to se mnì dìlají jen z námahy pøed oèima! Jak to, ¾e je to taková døina, kouzelníkùm to pøece jde samo. U¾ jsem zkoušel tahat králíky z klobouku, ale nic z toho nebylo, jen jsem si vypáral futro. A to jsem si, prosím, schválnì poøídil kouzelnické obleèení. Øekl by mi nìkdo, na co je v tom kabátì tolik kapes a na takových místech, kde normálnì nebývají? No jo, tak dobøe, koupím si ještì nìjakou kouzelnickou kní¾ku, tam se to tøeba všechno dozvím. A kdyby to ani potom nešlo, poslechnu asi kamaráda, který mnì radí, abych se radìj o¾enil a bude ze mì aspoò iluzionista. Hùø prý u¾ dopadnout nemù¾u. Tak mnì dr¾te palce, a» se to kouzlení nauèím...co tøeba takhle...simsa bimsa abra dabra èáry máry fuk …. pomóóóc, a» mì ty èarodìjnice nechají, já u¾ nebudu kouzlit, slibuju, pomóóóc….
 
Marie Zieglerová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 12.07.2017  12:58
 Datum
Jméno
Téma
 12.07.  12:58 Alena
 08.07.  00:17 Kvìta