Musím nakoupit. Nákupní vozík pøetéká. U pokladny ztuhnu. "Bohu¾el, ji¾ jsme plastové tašky stáhli z prodeje." Úsmìv pokladní. Vøískot dvojka! Musím ji zabít! Musím se uklidnit. Musím si zapsat jarní kiláèky se zátì¾í potravin pro armádu v náruèi od Lidlu k autu a od auta domù do tréninkového deníèku.
Musím uvaøit. Musím pìknì pùl dne lechtat výváreèek pod poklièkou. Musí být èistouèký, prùhledòouèký. Musím ho pøecedit. Jako v¾dycky v døezíèku. Tak, pìknì síteèko. S láskou sleduju, jak se harmonicky pøelévá zlatavá tekutinka . Odrá¾í se v nìm svìtlo jako v horském vodopádeèku, jen¾ se s lehkostí vlévá, je¾išmarjá, do odpadíèku. Zástava! Pohotovost! Instalatérskou? Slyším vysmìšné buèení. Halucinace ze vzteku, nebo se mi to uvaøený hovìzí tlemí? Kráva jsem tady já! Pod síto nádobu! Zachraòuju poslední kapky. Musíte na mì furt mluvit? Obìd máte v kanále! Musím svùj slovník dr¾et na uzdì.
Vztekle porcuju tu umuèenou krávu, co mi zbyla. Experiment na úrovni Polreicha. Musím to zvládnout. Musím se dr¾et, kdy¾ ten nejmenší øekne nad talíøem: "Tohle já nepapám." Musím se omluvit matkám, které kojí dítì do 15 let. Ji¾ chápu.
Musím uklidit, nemohu »ukat do klávesnice, kdy¾ na mì ta skvrna na zemi tak blbì èumí.
Musím pochválit man¾ela. Hlášení, ¾e vyluxoval, je shodné s oznámením o získání èerveného diplomu. Slovnì ho srovnávám s køí¾encem Supermana a Terminátora. Hm. Døina. Viï. Rozumím. Ano, musím se sna¾it, abych nedrobila. Pst, musím pøipojit robotický vysavaè na detektor l¾i, je podezøele potichu. Jestli si tohle man¾el pøeète, pøíštì si musím dolít olej do auta sama.
Musím uklidit pokojíèek. Musím uspoøádat soutì¾ dospìlých ve skládání stavebnic pro dítì ve vìku 3-5 let. Cítím se na zlatou. Skládám to ji¾ po miliónté. Nucený trénink. Musím zaøadit jediný podìlaný dílek puzzle do krabice. Zoufalý pohled na nìkolik krabic puzzle. Do který, sakra? Musím roztøídit lego podle barev do sáèkù. Musím si pøiznat, ¾e zabavit tím dìti byl krok zpìt. Hromada lega na stole aktivovala i mého mu¾e ke stavbì kostela. Vytøídìné lego asi taky pùsobí posvátnì, dìti se ho ještì nedotkly. Musím se zbavit toho puntíèkáøe ve mnì.
Musím se smát pøi výuce mého pìtiletého. Pøíjmení èlenù rodiny. Babièka Jitka je Èe, Èe... "Èelvená Kalkulka?" Musím si pamatovat také hrdiny Star wars a jména všech plyšákù. "Uš to budu opakovat makšimálnì jednou, mami!"
Musím vyprat. Nenávidím praèku, kdy¾ na mì pípnutím volá: "Doprala jsem, dìlej, zvedni zadek, teï zas ty." Musím povìsit prádlo a musím si pamatovat, ¾e na pùdì visí. Samo mi ještì domù nepøišlo. Musím ho vy¾ehlit hned, jinak po týdnu musím uspoøádat expedici na vrchol hory Prádlo. Musím si k tomu pustit televizi. Èím víc prádla, tím stoupá má odbornost lékaøky gynekologie. Ještì pár ¾ehlení u Ordinace a zaènu operovat. Stéká mi pot po zádech, kdy¾ se Honza Musil sna¾í tváøit s pochopením pro cizí neštìstí v nìjakém bezduchém nièem.
Moje kamarádka øíká, ¾e musím po ètyøicítce chodit pravidelnì na kosmetiku. Pche, na vymáèknutí beïara staèím, nejhùø jím rozbiju zrcadlo. Mùj zubaø øíká, ¾e si musím èistit zuby mezizubním kartáèkem. Konec svaèinkám z mezizubí v teplotì tìla.
Musím si ostøíhat nehty na nohou. Minule jsem to oddalovala a pak nehtem z palce sestøelila køeèka z kolotoèe.
Musím do práce. Musím cvièit. Musím trénovat. Musím si pamatovat jména cvièencù, klientù, jejich dìtí, man¾elù, psù, koèek a zakrslých králíkù. A jednoho motýla. Tento kvartet "musím" je mi potìšením. Ovšem musím zatnout zuby, kdy¾ pøijde paní do rehabitaèního kurzu a ufunìnì mi sdìluje, ¾e chce navštìvovat kurz jen obèas. Musím ji vysvìtlit, ¾e kurz má smysl jako celek. Kdy¾ se chytne za svùj záchranný kruh naplnìný tukem, zamává jím nahoru dolù smìrem ke mnì a vysokým hlasem sdìluje, ¾e ona to pøece potøebuje, to snad musím vidìt, musím témìø uskoèit. Musím ji upozornit, ¾e toto není kurz s cílem spalování tuku, ale zdravotní cvièení. A a» u¾ chce to èi ono, bohu¾el to vy¾aduje její pøítomnost. "To øíkáte všichni!" Musím mít pochopení? Ne, tento druh uspokojím pouze prstenem Arabely, hubnoucími legínami nebo hovadinou Kosmodisk.
Musím podìkovat svým cvièenkám a klientùm, studentùm, ¾e i po letech mají sílu dr¾et své pozice a poslouchat moje kecy. Dìkovaèka jak na Oskarech. Trapas. Musím se proplesknout, aby mi splasknul úsmìv po euforickém aerobicu a podaøeném víkendu se cvièením s mými oveèkami. Musím nemít oèekávání, ¾e se to bude opakovat.
Musím na schùzi našeho baráku. Jedna schùze, jeden šedivý vlas. Musela jsem mít funkci? Nafackovala bych si. Kdy¾ visí na tøídní schùzce otázka, kdo pøevezme mou funkci tøídního dùvìrníka a rodièe se dìlají neviditelnými, musím to táhnout další rok. Chápu. Dnešní rodiè to nemá lehké, nìkde jsem to èetla.
Musím být na vrcholu hory. Je to magnet. Musím to dát. Kdy¾ se mi pak rozvibruje noha na skále jak drahej èokl v zimì, dojde síla a sklopím zrak pod sebe, musím vypustit pár neslušných slov. Miluju tuhle èást a nenávidím zároveò. Jediný èas vopravdicky strávený sama se sebou. Rozhovory s vlastním tìlem. Nìkdy hodnì sprostý. Jediný svìdek je však šutr. Nemohu si pomoct, musím to nazvat relaxací. Na vrcholu se ale musím pochválit. Musím si dát slivovici.
Musíme mít nejbli¾ší obchod v Musílkový? Nákaza? Ne. Dìlám si to sama. Musím ale vìdìt proè. Musím vidìt výsledky. Musím cítit, ¾e to dìlá nìkomu radost. Musím mít zpìtnou vazbu. Musím vìdìt, ¾e chci. Musím vìdìt, ¾e mù¾u, ¾e nemusím. Musím jenom jedno.
Musím nakoupit. Nákupní vozík pøetéká. U pokladny ztuhnu. "Bohu¾el, ji¾ jsme plastové tašky stáhli z prodeje." Úsmìv pokladní. Vøískot dvojka! Musím ji zabít! Musím se uklidnit. Musím si zapsat jarní kiláèky se zátì¾í potravin pro armádu v náruèi od Lidlu k autu a od auta domù do tréninkového deníèku.
