Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Deník legionáøe Rudolfa Èmejly – 2
 
Doslovný pøepis z roku 1916 – 1920
(slova nedopsaná jsou v pùvodním textu špatnì èitelná, pøepis je doslovný i s chybami, pro zachování atmosféry)
 

4. èervence byl jsem zajat u Ro¾ice; v 11 hodin dopoledne pøíchod do lesa, zastávka do veèera, pøi èem¾ se s námi ruské vojsko spøátelilo a uhos»ovalo s machorkou a vínem a chlebem odtud však nastalo nìkolik dní trapných, první dvì noci a den úplnì nejhorší a¾ do Rovna cesta nevýslovná tam alespoò bylo mo¾ná buchtu á 1 k koupit. Já jsem byl velice bohat, ¾e jsem za poslední 2 koupil a rozdìlil se bratrsky V.Gabrielem z Dobøínì u Roudnice n/L. Tak pomalu den ode dne od stanice ke stanici a¾ do Kieva pìšky. Stanice to jest taková vojenská jídelna kde jsme dostali obyèejnì 1 kg chleba na den 1.kostku cukru a ¾dibec èaje such.
 

 
18. 7. stanuli u Kieva. Tam jsme si nìkolik dní odpoèinuli a¾ pøiš. jed. dobrovolník a vyvolával kdo chce na polní robotu. Já jsem byl mezi tìmi kteøí se hlásili neb strava zde byla tak špatná a¾ se vyskytovalo mnoho nemocí tak odtud radìj dále byla ka¾dého jedna øeè. Tuto noc pøespali ve vagonech, teï byla podívana neb zde jsem vidìl poprve ruskou dráhu vagony široké a dosti pohodlné.

Ráno v 7 hodin vyjeli z Kieva po krátké jízdì pøijeli do Elizabethradu tam 5 dní èek. a¾ pøijel jakýsi pán tak zv. náèalník který si vybral 500 mu¾ù transport i já mezi nimi pøišel na stanici nám dal najíst bílý chléb i sádlo poté odjeli, po tøídenní jízdì vlakem stanuli na N. st. Odtud 15 verst pøiš do Újezdního mìsteèka Ananivy kde nás zavedli do cihelny tam 2 dni èekali a¾ pøijedou páni chozejny a nás si koupí, i na 3 den pøišla na mì øada jakási sologotka Sofia Dminitrijeva která si mì koupila za 5 rub. Právì tento den jsem se rozlouèil s Aloisem Friesem z Roudnice n/L.
 
Tak 4. 8. jsem nastoupil do první roboty v Rusku. Tam jsem pracoval 3 1/2 mìs z nádherného ¾ivobití a poøádku nezvyklého který jsem déle nemohl snést utekl jsem na malou etonom k jakémusi Vasilu Tarby tam 10 dní pracoval a vydìlal 1 rubl. Jeliko¾ jsem si šel pro mùj zanechaný majetek k Sofii, která mì zase umluvila zùstal jsem pracovat dále a¾ do 22/10 kdy pøišel pøíkaz aby byli všichni zajatci na Úpravu zpìt.
 
Jak jsem se zaradoval, ¾e se sprostím pout aèkoliv jsem nevìdìl co na mì dále èeká neb mì Sofia strašila ¾e je to na okopy. Tak mì odvezla na tu Ananivu pøímo bosý a holý a celých 50 kopejek mì dala na cestu za které jsem si koupil machorku (tabák) a chleba. První dva dni v arestním domì. Pak nás poslali sami hledat byty. Tak toulali jsme se po mìstì asi 7 dní to bylo pro nás hurá neb ka¾dý si mù¾e pøedstavit kdy¾ pustí psa ze øetízku ale pøi tom nás ka¾dý den poèítali ba i jednou a¾ na st. jsme byli a znovu a zpìt a¾ koneènì 29ho pøišel telegram ¾e pojedem a skuteènì pøišli na nádra¾í kde byl pro nás ji¾ pøipraven zvláštní vlak dle starého zvyku pøihotovený, tam jsme noc pøespali ve vag. a èasnì ráno vyjeli a nevìdouce kam, nìkteøí hádali ba i uhádli.
 
3/11 stanuli na stanici Marievka a ještì tuto noc v dešti a po pás v blátì šli pìšky na rudník holubovský. Tam po tak hrozné a neuvìøitelné cestì 3 dni odpoèinuli a 4 den nás tøídily podle zamìstnání. Já to se ví jako pekaø aèkoliv ji¾ nás bylo 5 poslali nás do pekárny od té spoleènosti ........ kdo¾ ostali jedinì 2 kamarádi Karel Puš a Jos Mráèek od Ml. Boleslavi a mì poslali do Magazinu od té samé spoleènosti. Tak jsem nastoupil 6/11 do té potrebitelky topit kamna a¾ do 31/12 jako na nový rok 1917 mìl jsem jít do šachty aèkoliv štìstí tomu nedopustilo nemìli lampu ani kopáè tak jsem si jenom 3 dni odpoèal a opìt do magazinu ale né ji¾ v kamnech topit nýbr¾ za pøekazèika (obchodní pøíruèí) a¾ pojednou vodovod zabolel tak i vodu vozil 2 dni znovu v magazinì 27 a 28 za pultem cukr prodával. 29 znovu rob. obyèejná.
 
1/4 Velikonoèní svátky jsem pro¾il ve vzpomínkách na domov. 17/4 jako na mùj svátek jsem odpoèíval a dosti vesel byl.
 
29/4 Nedìle jsem brambory sázel. 7/5 zaòatí jednotvárné a¾ do 31/6 po té onemocnìl vodovod a jak to bylio v rusku zvykem a» ten èi ten je-li jedenkráte zajatcem musí pracovati co se mu poruèí.  Tak¾e jsem také vodu vozil no ale nelitoval jsem snad ¾e jsem jako koèí nebo» se øíká práce šlechtí èlovìka co se v mládí nauèí ve stáøí jako by našel. Práce to není také špatná neb takový malý (boèánok) soudek a jednoho konì a v létì k tomu není zlé. Nato však jsem trochu onemocnìl pøi èem¾ jsem si 3 dni odpoèinul a pøestìhoval na civilní byt do dvora tohoto obèestva s jakýmsi mladíkem pøíruèím Hrehoriem ®elezným.
 
20/7 znovu vodovod a¾ do 15/10. Jeliko¾ nastává zima velké deštì tak já jako v¾dycky jsem hledìl se schovati do tepla, a mì mohu øíci dosud štìstí pøálo ¾e mi moji prosbì bylo v¾dy vyhovìno, tak nyní zase mì dali do chlébné lávky (krámu) zase jako pøíruèí. 1/11   Vypsal jsem se na svoji stravu. 2/11 pøestìhoval se na nový byt s Kasírem Alexandrem Ivanovièem Smirnovem pøi èem¾ také jako kuchaøka.
 
16/11 Neštìstí mì postihlo ¾e jsem se dostal dostal také do té neš»astrné šachty kde¾ jsem vydìlal dosti penìz tak jako ka¾dý ruský èlovìk ale jeliko¾ je to tu zdraví nebezpeèné skrátka milejší zdraví a ¾ivot jako všechny peníze. 18/11 pøišel komisar z Èeskoslovenských legií, který zapisoval a vyzýval, ka¾dého dobrého Èecha je to také povinnost, tak jsem také rozhodl mám zemøíti na poli slávy bude lépe jak zahynouti v otroctví zde na tom Rudníku.
 
18/11 jsme vyjeli se svým dobrým pøítelem Josefem Mráèkem rodem od Ml. Boleslavi z Rudnika linìjkou do Alèevska nádherná pro nás cesta nebo» jsme si
 
nepøedstavovali tak jak ve skuteènosti to bylo. Z Alèevska vyjeli v 5 hod veè. ještì tohoto dne 29/11 pøíjezd do Borispolu tam 2 dni èekali na celý transport odtud do Prijatina  kde pro¾il 3 mìs.cvièení ruské i èeské, zábav i rùzných vycházek jsme také pro¾ili. Ba i známost jsem zavedl s jevrejeèkou Mas...  Kaza...
 
Jak známo ka¾dému asi ¾e jsme mìli projektovanou cestu do Francie kde¾to nás postihlo neštìstí všichni zastavilo ostati zde v rusku.
 
16-17/3 1918 v prvních bojích ve kterých jsem úèinkoval hrdì nebo» to byli èistì nìmecko-maïarský dobrovolci. Z tìchto bojù jsem si pøinesl hodinky velice zajímavé nìmecké. Odtud cesta na bìlgorod.
 
27/3 V Bìlašavì jsme dopol. byli zaòatí uèili se vrhání bomb a ruèních granátù, pøi zpáteèní cestì neštìstí, nebo» jsme mìli jednu nám nikomu neznámou bombu rumunskou s kterou neumìl nikdo zacházeti nesl ji jeden bratr pod pa¾í, která v jedné z Balašovských ulic praskla a ranila 12 našich bratrù a asi 2 po ulici jdoucí ¾eny.
Veèer jsem byl v Národním domì v divadle kde jsem zprvu tak památné hodinky prodal za 20 rub. Dále cesta na východ. Arkadak dosti pìkné mìsto.
 
16/4 Rtiševo tam se odbývala velká paráda pøedávání našeho pluku.  Plukovník Èervinka – Štabskapitan Hanuš na to veèer v národním domì velký koncert.
18/4 Pøed Penzou na malé stanièce seznámil jsem se se spanilou dívkou kterou jsem z útrpnosti vùèi její nemocné matky doprovodil a¾ do Penzy k lékaøi; zpáteèní cestu jsem musel jíti pìšky 19 verst co však z dobroèinnosti udìlám, nikdy nelituji.
Na druhý den jsme pøijeli do Penzy všichni, jest to pìkné mìsto krásné sady s promenádou veè. jsem byl také v Biografu ¾ije zde také mnoho Èechù davno ji¾ usedlých.
 
20/4 pøíjezd do Èeljabinska mìsteèko dosti ušlechtilé zde jsme stáli celý mìsíc tak ¾e jsme mìli pøíle¾itost si toto mìsto dùkladnìji prohlédnouti jak na div. v Národním domì tak i do cirkusu kde byli zapasníci všech zemí i od našeho pluku jeden naš bratr uèinkoval a vyhrál cenu 25 rublù. Tak i do druhých rùzných zábav jsme chodili neb co má z dlouhé chvíle voják dìlati.

 
 

      

Tak jsme prodleli asi mìsíc zde dosti dobøe a¾ s tudy jeli nìmecké a hlavnì maïarské zajatci a jeden ze zlosti vùèi nám hodil po našem bratru kusem ¾elezem a ranil jej do hlavy z toho povstalo ihned mezi námi ruch a jeliko¾ to bylo pøíèinou nám známé nìmecké politiky byly Bolševici pøi tìchto zajatcích zastávali se ho nám však to nemohl došlo k vystoupení v Èeljabinsku. Naèe¾ jsme brzy byly s nimi u konce a jeli svojí cestou dále však mezi námi u¾ to vøelo a politicky se pracovalo po té jízda dále na východ
a¾ 24/5 jsme pøijeli na Marjánovku kde jsme byli pøepadeni od Bolševiku chtìli nás úplnì odzbrojit tøeba ¾e jsme jim jistou èást zbraní odevzdali tyto jsme nedali a naopak pøímo s holýma rukama jsme se bránili a všechno pro nás dobøe dopadlo v pùl hodinì zmocnili jsme se protivnikova celého vlaku 250ti zajatcù a mnoho jiné koøisti. Stráta ovšem byla také pro nás bolestna neb zde padlo 19 našich bratrù avšak oproti protivníkovì stranì to nic neznamenalo, tìch bylo na 150 tìl po tìchto bojích jsme 10 dní odpoè.  zbudovali pancéøový vlak jeho¾ nám tak ..........
 
a pomstou v mysli urputnì postupovali dále, po 3denních krutých bojích zabrán námi mìsto Omsk a odtud polovina naše pluku obsadila mìsto a potom dále na vých. A naše polovina po druhé dráze zpìt na Išám, Tjùmeò, Jekatìrinburg. Takto pomalu jsme šli stále kupøedu a¾ dne 10/10 pøišli jsme z bojù a já jsem byl neš»astnou náhodou ranìn jenom lehko, tak¾e 28/10 jsem mohl zase chodit. Na to jsme 4/11 pøijeli do Jekatìrinburgu na odych. Ja byl ji¾ zase zdráv tak¾e jsem mohl také nìco u¾íti z toho odpoèinku, na vycházky s dìvèaty, rùzných zábav a j.
 
28/12 – 13/1 1919 jsem byl trochu nemocen tak ¾e jsem  mìl znièeny celé vánoèní svátky však na to brzy po vyzdravení pøijeli jsme do Tjumeni kde jsem pìstoval malý obchod abych si pøivydìlal a mohl zase nìco u¾ít. Však netrvalo to dlouho neustálou zmìnou poèasí onemocnìl jsem zase. Tak jsem opustil zase svoje bratry neb mnì dali do špitálu v Krásnojarsku kde pobyl a¾ od 12/5 do 4/6 a odtud do Vladivostoku kde jsem byl urèen do pekárny ale ¾e jsem nebyl ještì úplnì zdráv byl jsem zase poslán do nemocnice na I.Rjeèke. Zde jsme mìli nemocní také zábavy k obveselení ku¾elky, Biograf, vše zdarma neb to poøádal Americký Èech kterého jsme jinak nenazvali jak "strýèek z Ameriky". Jeliko¾ byla má nemoc stále se mnou jak se øíká na vá¾kách pøeci jsem si dovolil jíti také do Onoho biografu kde mì zachvátila silná horeèka, která mì dr¾ela 10 dní pevnì na lù¾ku 4 dni úpl. bez sebe tak ¾e o mnì ji¾ všichni lékaøi pochybovali nebo» tyfus tak se nazývala má nemoc není ¾ádná hra.
 
Od vypravování druhých bratrù mìl prý jsem do konce ji¾ rakev hotovou èemu nechci ani vìøiti ale i Br. lékaø mì to pozdìji øekl ba i za choromyslného mì sèítali tak mì nastala zase trapná chvíle nebo» po krátkém èase jsem byl zase zdráv, rád bych se byl dostal  z nemocnice ven a nemohl. A¾ koneènì po 3tí prosbì lékaøe mnì propustil do Vladivostoku Ke strá¾ní rotì, tam jsem si 4 dni odpoèinul a byl pøidìlen do kuchynì za pekaøe kde¾ jsem pracoval a¾ do 20/10 kdy jsem se pohádal ze soukromých vìcí s hlavním kuchaøem a jeliko¾ nemohu snésti pozdìji takového èlovìka který mì ublí¾í, tak na vlastní ¾ádost jsem vystoupil.
 
21/10 byl jsem na evakuaèním úøadì kde jsem se pøesvìdèil ¾e jsem evakuován a pojedu brzy do vlasti.  23/10 dostal jsem zase pušku a zaèal choditi na slu¾by. 24/10 byl poprve ve slu¾bì v hosrdárstvené bance kde byla slu¾ba dosti ucházející na pøilepšenou dali kávu cukr a bílý chléb a hlavnì pohodlí, tak jsem chodil na tyto slu¾by a¾ do 18/11.
19/11 dali mì vìdìt ¾e se máme stìhovat na podno¾í tam jsme dva dni èekali na loï
21/11 jsme šli na loï pøi èem¾ jsem se rozlouèil s poslední pøítelkyní v Rusku.
22/11 ráno v 8 hod po zahrání nám naposledy naši hymny a louèení s ruskými lidmi i pùdou odpluly od bøehu Vladivostockého pøístavu.
 
23/11 první den na moøi byl pro nás velice zajímavý nebo» z nás málokdo moøe vidìl. Však druhý den nebyl takový neb zaèalo kolébání, které na ka¾dého èlovìka stejnì neuèinkuje ale vìtší èást lidí dostane tu moøskou nemoc pøi které stále vrhne nic nechutná k jídlu a chodí jak zmámen avšak jak pravím ne ka¾dý ku pø. já jsem ........ ani dost málo jenom bolení hlavy jsem poci»oval.
Po tøídenní jízdì stanuli v japonském pøístavu zv. Karaèu kde nás však do mìsta nepustili nabrali pouze do lodi uhlí a vody a 26/11 vyjeli na další cestu k domovu.
Vydìli jsme zde to krásné Japonsko to pro cestovatele jest skuteènì pìkná podívaná, neb Japonsko celé jest samé hornaté ostrovy hodnì zalidnìné tak je všecko obdìlané ka¾dý vršek teple podnebí vše se zelená národ malý èernovlasý a vzláštì ¾eny hojnì pracovité.
Dále pøes ¾luté východoèínské, okolo ostrova Formosa a jihoèínské moøe stanuli v pøístavu na anglickém který se nachází na poloostrovì ........ proti ostrovu Borneo.
 
5/12-6/12 nás pustili do mìsta. Mìsto jest pìkné výstavnosti ulice asfaltové èisté a¾ na velké vedro. Zde jsme si nakoupily rùzné potøeby nabraly vody a odpluly dále. Opouštìní tohoto pøístavu bylo pro nás smutné neb jsme tam zanechali jednoho bratra kterému osud nedopøal poslední tuto cestu k domovu pøe¾iti pøi koupání se v moøi jakýsi ¾ralok ukousl mu nohu pøi èem¾ ihned následkem vykrvácení utonul. Tak jsme mìli zase školu nebo» za ka¾dou lodí mnoho takových dravých ryb a moøských ¾ivoèichù pluje.
 
7/12   vyjeli dále. 11/12 opìt neštìstí pøi opravì schùdkù spadl jeden z našich dobrých ošetøovatelù lodi Japonec který buïto utonul aneb jakýsi ¾ralok polapil neb se loï zastavila a po 2 hodiny pátraly ale marnì námoøníka nenašli tak jsme opouštìli toto místo smutnì dále. Dále pøes bengalský záliv okolo ostrova Cejlon hlavní kávový ostrov.
 
16/12 – 17/12 bouøe na moøi, kterou jsme š»astnì pøe¾ili a 22/12 Stanuli v pøístavu
®ibutti. Ten se nachází v Adenském zálivu v (ji¾ní) Africe v mìstì jsem nebyl neb nás tam nepustili jen nìkteøí naši dùstojníci kteøí nakoupili nìjaké ........ malou zásobu na cestu drahota a špatné zjevy z vypravování našich dùstojníkù. Dále nabraly vody a jeli. 23/12 pøes rudé moøe kde jsme se za trochu pohoupali pøed Suezem jsme také vidìli horu Sinaj.
28/12 veèer v Suezu kde jsme do rána èekali a ráno pøes kanál jeli dále. 29/12 odpol strhla se povìtrná bouøe která nám zasypala kanál tak ¾e jsme museli 6 plných hodin èekati a¾ nám zase vyberou cestu dále.
 
30/12 v Port Saidu mìsto pìkné ale draho jako všady jinde.
31/12 Jako na sylvestra vyjeli z Port Saidu tedy svátky vánoèní jsme pro¾ily pouze vzpomínkách na prošlé a stále silnìjší touhou po domovì tøeba ¾e jsme se k nìmu blí¾ili dennì pøece byla ta touha stále vìtší a vìtší.
2/1 a 3/1 nejvìtší bouøe za celé cestý i tuto však š»astnì pøe¾ily. Tak jsme pøejeli poslední moøe støedozemní a 6/1 stanuli v Terstu, kde¾ jsme ihned se rozešli po mìstì prohlédnout a zkusit dalmatské víno, druhý den tady.
 
7/1 Vyjeli z Terstu však né ji¾ po moøi nýbr¾ na koleji v nádherných hytlákách  které byly pro nás pøipraveny v ka¾dém tom vagonì 3 otýpky slámy tak¾e ráno èlovìk vstává s uší a nosu kouká sláma jako èuník k snídani kousek suchého chleba tak asi nás vezli jako osvoboditele èeského národa vezli a¾ do Lublanì jeliko¾ by jsme zmrzli a nechtìli jsme v takových vozech dále jeti tak nám dali nemocnièní vozy kde alespoò teplo bylo tøeba ¾e jsme byli namaèkáni jako slaneèky tak jeli zase dále pøes hladové rakousko kde bylo vidìti smutné zjevy hladových dìtí.
 
11/1 1920 Pøijeli do Èes.Budìjovic tam pøivítáni našimi èeskými lidmi s hudbou jaké to nadšení ¾e zase po 4 letech jsme se setkali se svými nám tak milými. Poslední noc ještì prespali ve vagonech a ráno jsme dostávali dovolenky a peníze a obìd. Poté ji¾ nikdo se nedal udr¾eti a rozjí¾dìli se kvapnì k tomu tak drahému domovu.
 
 
Také já ve 12 hodin poledne sedl na rychlík který mì unášel pøes Benešov ku Praze na Vilsonovo Nádra¾í zde pøesedl na masarikovo v 1/2  8 zase rychlíkem do Roudnice N/L.
 
11 hod veèer v Roudnici na Bezdìkovì u strýce nechal svá zavazadla které mì druhý den pøivezl.  Ze dne 12/1 na 13/1 ve 2 hodiny v noci pøišel do Dobøínì ku svým tak drahým rodièùm, shledání a pøekvapení nevýslovné. Tím konèím své ètyøleté strasti, radosti a vše co jsem vidìl a pro¾il.
 
Se svým vlastnoruèním podpisem Èmejla Rudolf
 
 

Cesta pøes Rusko ve verstách
                                                                           
 
Kiev – Kirzanovo ....................  1631                 
Inoken»anskaja ...........................   90
Penza .......................................    208 
Irkutsk .........................................    7
Kinzl ........................................      72                
Bajkal ..........................................  61
Syzraò ......................................    286
Moriluj ........................................  61
Samara ......................................   128                
Sljudjanka ...................................   45
Krtovka .....................................     75                 
Muzino ........................................   51
Èi¾my .......................................    373                
Tunogi .........................................  50
Ufa ............................................     44                 
Musovoja ....................................   54
Vjezgovaja ................................   184                 
Selenga .......................................   79
Berzjizevoja ..............................     68                 
Vernejlinsk ..................................   74
Zlatoust .....................................     80                 
Petr závody ................................    74
Politajevo ..................................   174                 
Vode ...........................................    92
Èeljabinsk .................................     24                
Moksan ......................................  161
Èernietra ...................................   117                
 Isigoda .......................................   34
Kurgan ......................................   124                 
Jaklanovaja ................................    61
Mokrešín ..................................    122                  
Èita ............................................    37
Petropavlovsk ...........................   127                 
Mogairuj ...................................   166
Isil – Kul ...................................   127                
 Olovnaja ...................................    67
Omsk .........................................  129                
Borga ........................................     73
Tatarskaja ..................................    151                 
Man¾urija .................................     120
Kinsk .........................................    145                
Chonchanto ...............................      86
Ulinskaja ...................................      78                 
Jekeši .......................................     167
Korgat ........................................   117                 
Borin .......................................      186
Èulin ...........................................    43                 
Turgiska ..................................      145
N. Nikolajevsk ............................  123                  
Sikojkar ..................................        49
Bolotnoje ....................................  118                
  Charbin ..................................     253
Tojga ...........................................    78                 
 Ingjansk .................................      152
Morinsk ......................................  139               
  Chojdaschezi .........................     103
Bogotol ........................................ 124               
  Chajlin...................................        58
Aèinsk .........................................   64                
  Mirlin ....................................       89
Èernoroèinskaja ...........................  38                 
 Pograniènaja ..........................     110
Krasnojarsk ................................. 125                
  Nikolk ....................................    115
Kluknovaja ..................................104                 
Ukolnaja ................................       72
Kojirsk ......................................... 58               
Vladivostok ...............................  162
Tojšet ...........................................188
Ni¾nìudinsk .................................153                  
Tulern ...........................................110                  
Zima .............................................130                  
Polovina .......................................158
 
 
8 005 verst; versta je 1066,781 metrù, øíká se i ruská míle
 
Po svém návratu domù, v roce 1920, zaznamenal si Rudolf pokraèování dalšího ¾ivota.
 
 
 
Doslovný pøepis deníku z roku 1920
 
16/1 Byl jsem v Praze za svými vojenskými zále¾itostmi pøi èem¾ jsem si napsal ¾ádost o st. slu¾bu kterou jsem obdr¾el k finanèní strá¾i. Dne 18/2 jsem dostal výzyv na který jsem se ihned dostavil do Prahy kde jsem byl pøijat obdr¾el oblek a instrukce týkajících se povinností a jel domù si pro vìci rozlouèil se Rodièi a maøenkou naèe¾ 9/2 ráno vyjel z Roudnice. Bylo to právì v pátek tak ¾e se èekává neš»astný den proto není to tak hrozné ale ve skuteènosti mì zaèíná stíhati dosti brzy.
 
Tak ku pø. hned v Praze mùj vlak se opozdil o 15 min tak ¾e musim zde èekat 2 1/2 hod. Dále v Pøerovì zase do rána èekat tak¾e do Opavy jsem pøijel 20/2 ale není nic zka¾eného naopak kdybych to byl vìdìl tak jsem tak nepospíchal nebo» zde jsme se sjeli ètyøi jeden italský jeden franc. a dva ruští legionáøi zde jsme dostali ¾luté pìkné botky a byly odesláni do Mor.Ostravy ale sem jsme pøijeli v sobotu odpoledne tak¾e jsme všechno nemohli vyøídit tak èekáme pøes nedìli ponìvad¾ se v nedìli neúøaduje, pro ukrácení chvíle zašli jsme si do hostince  kde jsem si zase po ètyøech letech poprvé zahrál s jedním s kamarádù kuleèník po té  ještì veèer do Biografu však to byl také poslední den co jsem se procházel na posledy v legionáøském stejnokroji nebo» jsme zde spali v invalidní škole býv.zajat.tábor kde jsou všelijací lidé svlékl jsem se a ne¾ jsem došel z kancel. s pøikrývkou kdosi mi ukradl ovinovaèky tak mám nyní oblek znièen.
Noc jsem zde probdìl a ráno jsme šli do kanceláøe kde jsme slo¾ili pøísahu a podrobné informace a odesláni do starých Hamer. Sem jsme pøijeli døíve ne¾ respicient tak èekáme na nìho neb se zde vše teprve zakladá tak nevíme co bude dále.
 
Krajina je zde pìkná romantická obzvláštì v létì sem prý pøijí¾dí mnoho cestovatelù. Vesnice obnáší asi 375 èísel ale náramnì roztahané nebo» ne¾ obejde všechny baráky jak nám vyprávìl obecní sluha to trvá nejménì ètyøi dni. Nejhorší je to se stravou nemá nám kdo vaøit lidé jsou jak jsme dosud poznali dobøí a náramnì pobo¾ní nebo» staøí babièky a malé dìti ještì zdraví "pochvalen pan je¾íš kristus". Tak co se týèe nás myslí si snad ¾e jsme jakýsi velcí páni bojejí se ¾e by pro nás neumìli vaøit tak dosud chodíme na obìdy ku starostovi kde dostáváme obìd dosti levný 15-20 K pro ètyøi tak ¾e pøijde 5 K na jednoho, litr vína 15 K. Pøijde na to jaký budeme mít ještì plat tak bychom mohli ¾ít královsky. Zima zde je ještì dosti silná snìhu na 2 cm mrazy také dosti kruté ale pøes den ji¾ je pìknì zaèíná tání tak¾e za týden neb 14 dní mù¾e být ¾e bude také ji¾ pìknì.
 
Hlavní vìc to èekání je mrzuté neb a¾ do 1.ho bøezna se asi budem jen tak flákat a to stojí mnoho penìz a u nás jich je pomalu tak je s tím velká obtí¾. Co se týèe zaøízení domácnosti také máme. Neb jsem udìlal lavici starý stùl opravil postele také vypùjèily a opravili nìkolik dní však jsme spali pouze na zemi na slámì. Jsme pøi tom veselí neb byvalý voják neztratí nikdy veseleho ducha tøeba by se mìl sebehùø.
 
V nedìli dne 29/2 byl jsem pozván na host. u p.Jokla je to sice ¾id ale dosti hodní lidé. 1/3 popr ve na slu¾bì. Nyní ji¾ chodím dennì v 8 hod do slu¾by jeliko¾ se poèasí uplnì umírnilo je slu¾ba lehká ¾e mohu øíci jsem ji¾ spokojenìjší. Nedìle a svobodné chvíle si ukracuji rozliènì, buïto ètením nìjaké zajímavé knihy aneb vycházkou do pøírody. Dnes jako na Bo¾í hod velikonoèní právì tak po obì procházkou pøes Hamry k Bíle a na zpáteèní cestì jsem té¾ vùèi kolegùm zavítal poprvé do hostince na 2 piva. Veèer pobavil se s paní domácí a ve vzpomínkách na domov se ubírám k odpoèinku. Je to dosti smutné ale dófám ¾e dále bude veseleji.
 

Pak také v takových horách zastrèené vesnièce se èlovìk nesmí tomu tak divit co by tu mìlo být za zábavu. Jinak jsem spokojen byt máme pìkný jíst také dost a  na zábavy si poèkám.  Nyní prozatím vedu ¾ivot více samotáøský
 
Pokraèování pøíštì...
Deník legionáøe Rudolfa Èmejly - 1

 
Slavomír Pejèoch-Ravik
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora
 
   


Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma