Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka na Neru, nejhubenìjšího vlèáka ve støední Evropì
 
Pøíbìhy z knihy Václava ®idka a Blanky Kubešové
 „Kolja…to neznáte mého psa!“
 

 
Mùj tatínek sice na dobrodruha nevypadal, ale lze dolo¾it, ¾e jím opravdu byl. Pøed rokem 1936 jsme bydleli v malé michelské garsonce, do které jsme se vešli jen s velkými potí¾emi. Pøesto tatínek usoudil, ¾e místa máme dost, a kdoví odkud pøinesl do rodiny štìnì vlèáka.
Byla to fena a jmenovala se Nera. Proè, to nám tatínek nikdy nevysvìtlil, ale vzhledem k jeho zálibì v historii a okouzlení starým Øímem mám jisté podezøení.


Nera byla zvíøe velice neposedné a ka¾dým pohybem brnkala mamince na nervy. V jednom kuse štìkala, skákala na stùl a okusovala kdeco. Proto s ní musel tatínek chodit na dlouhé procházky, pøièem¾ nevýslovnì trpìl. Nera mu okam¾itì utekla a on ji hledal po celé Michli a okolí. Našel ji témìø v¾dy u Botièe, kde honila potkany. Stával se z ní lovec a predátor. Kolik potkanù ulovila, není však nikde dokladováno.  
 
Pak se však stala nehoda, ba pøímo tragedie! Kdy¾ u¾ Neru nebavilo okusovat postel a nohy u stolu, pustila se do nádobí! V nestøe¾eném okam¾iku se¾rala hliníkovou l¾íci – a to ji neudìlalo dobøe. Popisovat její útrapy snad není tøeba. Pøesto Nera pøe¾ila, ale nezvyklá lahùdka zanechala stopy na jejím vzhledu. Ze ztepilého a vznosného zvíøete se stal hubeòour k pohledání. ®ádný chrt nebyl štíhlejší a témìø nikdo nevìøil, ¾e jde skuteènì o vlèáka.
 
Nera pøe¾ila nejen rekonvalescenci, ale i stìhování do Chodova u Prahy. Dnes je to souèást Ji¾ního Mìsta, ale tenkrát to byla vesnice jako hrom. Kolem našeho domku samé pole a blízko byl i les. Tatínek se radoval, proto¾e vìøil ve zdravý venkovský vzduch, který zajistí to, co velkomìsto poskytnout nemù¾e. Mìl nedu¾ivého syna a hubeného psa, co¾ byl problém. Hlavnì ten pes, kvùli kterému èasto sklízel posmìch.
 
Nutno pøiznat, ¾e Neøe venkovský vzduch vyhovoval. Lokala jej s chutí a potìšením. Jenom¾e si zároveò vzpomnìla na temnou loveckou minulost. Predátorské pudy ji brzy zcela opanovaly. 
 
Nera byla milá a spoleèenská, pokud se jí nìkdo vìnoval. Kdy¾ osamìla, vydávala se na lov a páchala škodu. Mìla k tomu øadu pøíle¾itostí. Všude se popelily slepice, kvákaly kachny a štìbetaly husy. Témìø ka¾dý v Chodovì choval domácí zvíøectvo, které Nera s potìšením decimovala. Viník byl bohu¾el nasnadì. I jiní psi v okolí mìli své høíšky, ale Nera byla pro svou hubenost nepøehlédnutelná. Ka¾dý ji okam¾itì poznal a šel vymáhat škodu. To se tatínkovi pøíliš nezamlouvalo. Zpevnil ploty a ještì uvazoval Neru k boudì. Nevyšlo to. Pes se hravì vyvlékl z obojku a podhrabat se pod plotem nebyl ¾ádný problém. 
 
Škody na domácím zvíøectvu narùstaly.
 
„To zvíøe nás zruinuje,“ hoøekoval tatínek, „kdybych je dokázal zastøelit, tak bych to okam¾itì udìlal! Ale já mám pøíliš dobré srdce.“
 
Kdy¾ se však dozvìdìl, ¾e jistá rodina konzumuje psy, rozhodl se ji zkontaktovat.
 
„Utratit psa bych nedokázal,“ tvrdil, ale tohle je nìco úplnì jiného. Kdy¾ Nera poslou¾í chudým lidem jako chutný obìd, tak to je v poøádku. To si pøed svým svìdomím zodpovím!“
 
Leè i tentokráte se tatínek pøepoèítal. Pán, který jedl psy, sice pro Neru pøišel, ale odešel bez ní. Prohlásil, ¾e takový hubený pes nestojí za to, aby se s ním zabíjel a pekl ho.
 
Nera tedy vyvázla ¾ivotem a škodila dál. Nemìla to jednoduché, proto¾e majitelé slepic byli ve støehu. Patrnì proto rozšiøovala své teritorium. Dala se na polní a lesní pych. Lovila v polích a odvá¾ila se i na kraj lesa. Zmocòovala se zajíèkù, koroptví i jiné lovné zvìøe. Uštvala kdeco a neštítila se ani hadù èi  oboj¾ivelníkù. Netušila, ¾e na svou vášeò brzy doplatí. Z jedné výpravy se toti¾ Nera nevrátila. Zastøelil ji myslivec, který za to ještì dostal pochvalu. Pravdìpodobnì si vùbec neuvìdomil, ¾e zlikvidoval nejhubenìjšího psa ve støední Evropì.
 
Od té doby jsme ji¾ ¾ádný pozoruhodný unikát nevlastnili. Ale co není, mù¾e být! Naše Betynka to chce dotáhnout na nejtlustìjšího kokršpanìla na svìtì.
 
Pokraèování zítra…
 
Miroslav Švandrlík

 
***
Všechny èlánky
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
Vildóóó k noze! (Václav ®idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštìní èlovìka (Jaroslav Vlach)
Mùj pes má rád drobeèky…(Vlastimil Brodský)
Proè nìkteøí dvouno¾ci ¾ijí na psí kní¾ku? ! (Václav ®idek)
Jak si psi ochoèili lidi (Jaroslav Kovaøíèek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louèení se psem (Jaroslav Kovaøíèek)
Mùj ¾ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mìla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a koleèkáøi (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nìj, patrnì má blechy! (Pavlína Filipovská)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaèenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Bo¾enka (Soòa Èervená)

 



 

Komentáøe
Poslední komentáø: 29.05.2016  09:29
 Datum
Jméno
Téma
 29.05.  09:29 ferbl
 28.05.  17:20 Blanka K.
 28.05.  06:35 LenkaP