Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
 
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
 
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
 
®ivot tropí hlouposti – aneb mé ¾ivotní paradoxy a renoncy (32)
 
A nyní mohu pokraèovat v dalších, vìtšinou opravdu pøíjemných a úsmìvných pøíhodách ze studentského ¾ivota, který pøes velmi nepøíjemná padesátá léta pro naši generaci patøil paradoxnì k nejlepším létùm našeho ¾ivota. Tak tomu ale bylo asi v¾dycky, v ka¾dé generaci. Prostì volné studentské mládí, které se tak trochu podobalo Støíbrnému vìtru Fráni Šrámka. Shodou okolností se právì v té dobì se poblí¾ naší fakulty Na Karlovì natáèel tento nádherný film Václava Kršky s Eduardem Cupákem a pro nás nezapomenutelnou Janou Rybáøovou. A mimochodem -  s tím hrozným Pøemyslem Koèím nás Janièka o nìco pozdìji pìknì naštvala! Ejhle - opìt se ukazuje, ¾e bude dobré, kdy¾ nìjaká ta známá jména – dnes by se øeklo celebrit – budu pøece jen pøipomínat. A ¾e to budou opravdové osobnosti, kterým ty dnešní „celebrity“ nesahají ani po kotníky, to snad netøeba zdùrazòovat.
 
Opus»me tedy nyní na chvíli svìt vysokoškolských poslucháren, kolejí a menz a vrhnìme se do víru velkomìsta – tedy zde samozøejmì pouze ve vzpomínkách. Kdy¾ jsem ještì nebydlel s albertovskou partou, navštívil jsem nejvíce divadelních ba i operních pøedstavení. Nìkdy s kamarádem, jindy se svou „èerstvou“ švagrovou a nìkdy i sám samièký. Man¾elka bratra bydlela na svobodárnì a novoman¾elé mìli slíbený „bankovni“ byt v Praze. Pak jim to ale nedopadlo a svùj spoleèný rodinný start mìli a¾ v Olomouci, kde mì brzy uèinili strejdou. Ale to sem vlastnì nepatøí. V tom prvním roce jsem shlédl celou øadu skvìlých inscenací na všech scénách Národního divadla i v Mìstských divadlech pra¾ských. Jen namátkou pár titulù – Èapkùv Loupe¾ník s Karlem Högerem, Molierùv Lakomec s Františkem Filipovským, Majakovského Horká lázeò s Rudolfem Hrušínským v Divadle Komedie. A nesmím ani zapomenout na Mamzel Nitouche s Célestinem Oldøicha Nového a Paní Marjánku, matku pluku s omilostnìným Vlastou Burianem v Karlínì. Pokud nìkdo v tomto výètu postrádá Divadlo na Vinohradech, pak asi zapomnìl, ¾e tehdy to bylo pro nás mladé zcela nekoukatelné Divadlo èeskoslovenské armády. Nemá cenu srovnávat tehdejší ceny vstupenek s tìmi souèasnými, ale ty relace by byly zajímavé. V roce 1954 jsem si dokonce krátce a bláhovì vedl jakési úèetnictví, které jsem obèas pøedlo¾il rodièùm. A i ti se divili, kdy¾ èetli k jednomu datu – Èert a Káèa s limonádou – 3,80 Kè! Byl to samozøejmì nejlevnìjší lístek na „bidýlko“ na galerii a limèa za kaèku. Prùmìrný plat ale byl tehdy asi 1200 Kès.

Sem by mo¾ná dobøe zapadla i vzpomínka na první veøejná televizní vysílání. Nìkdy na pøelomu let 1953/54 se objevil na rohu ulic Lazarské a Jungmannovy ve výloze „Elektry“ náš první televizor s obrazovkou zvíci nepatrnì vìtší pohlednice. A tam jsem shlédl z chodníku, pøesnìji ze zábradlí, první film s Vlastou Buriánem - Funebráka!
 
A nyní mi v hlavì zablikala další zasutá vzpomínka na jednu bezvadnou leè zapomenutou satirickou píseò, její¾ text si opravdu pamatuji od poloviny padesátých let. Ale ne¾ se k nìmu dostanu, je tøeba uvést nìkolik informací z našich tehdejších kulturních luhù a hájù, které jsem samozøejmì vygoogloval. Zaènu ale poøádnì ze široka.
 
U¾ jsem tuším také psal, ¾e v letech  1948/49 mùj bratr vojanèil  v Praze a mimo jiné zhlédl v Divadle satiry na dlouhou dobu poslední satirickou hru  Kde je Ku»ák? Písnièky Harryho Macourka a Vratislava Bla¾ka z této hry jsem poznal díky bratrovi a øada z nich by se klidnì dala aktualizovat pøi jakékoliv zmìnì politických pomìrù u nás. A tady pøichází zajímavý renonc – ta hra mìla premiéru 15.10.1948, kdy mi bylo pøesnì tøináct let! Derniéru mìla ovšem hned po ètyøech dnech, pak bylo Divadlo Satiry umlèeno a soubor (bratøi Lipští, Miloš Kopecký, Jiøí Lír, Stela Zázvorková) byl rozpuštìn! Ta zapomenutá písnièka je však o pár let mladší.

Teprve po pohøbu Stalina a Gottwalda na jaøe 1953 se objevila na našich divadelních prknech – bohu¾el pouze mimopra¾ských -  opìt první satira - Jelínkùv Skandál v obrazárnì. Podtitul hry znìl – „Komedie, nanesená v rámci linie se zvláštním zamìøením k postaveným otázkám souèasnosti.“ Tato hra „prošla“ cenzurou zøejmì po té, kdy¾ ji pochválil nový prezident Antonín Zápotocký. Jak by ne, v¾dy» s autorem Václavem Jelínkem mìl Zápotocký v roce 1949 pravidelné ètvrthodinky v rozhlase. Na mimopra¾ská pøedstavení se konaly èetné zájezdy a nìkterá oblastní divadla pøi nich „praskala ve švech“! Obrázek je z pøestavení Jihoèeského divadla v Èeských Budìjovicích a hrál v nìm napø. Jiøí Lír a Jiøí Cízler. A pak i zde sklapla klec. I kdy¾ šlo v podstatì o „komunální satiru“ na byrokracii, roce 1954 hru odsoudila celostátní konference o èeské a slovenské satiøe a pak byla ihned  hra sta¾ena z repertoáru. Tolik tedy má upravená googlovaèka a teï opìt z hlavy.
 
Jen pár scének z tohoto Skandálu se pak zøejmì ještì podaøilo propašovat do jednoho silvestrovské poøadu. Ovšem následující text tanga Traktoristka si pamatuji dodnes a dokud mì poslouchaly prsty levé ruky, tak jsem ho se svými zjednodušenými kytarovými akordy (verse v d mol a refrén v D dur) dával k lepšímu na rùzných dýcháncích...
                                                    
                                   Po smìnì kdy¾ k tobì jedu, trolejbusem z Bohdanèe.
                                        Unaven být nedovedu,  je mi jako do tance!
                                      Kolem mne ruch budování, slunko nad hlavou,
                                            tak po vykonané práci, jedu za tebou.
 
                            Ve svých tvrdých dlaních, vymìním soustruh za ruèku tvou,
                                    traktoristko vzorná, moje píseò letí k tobì tmou.
                                          Do ouška ti šeptám, kdy¾ tì veèer vídám,
                                        lány tebou pozorané, ¾e v¾dy ve snu líbám!
                                    Pro splnìné normy, jsi mi dra¾ší den ode dne víc,
                                        tys má traktoristka, údernice z Pardubic!
 
Myslím, ¾e tomu není co dodat …
 
 
Vladimír Vondráèek
                                                                                                                                                                                   Foto: zdroj internet
 
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 06.04.2017  06:17
 Datum
Jméno
Téma
 06.04.  06:17 Marta traktoristka uboha
 14.01.  17:00 Von
 14.01.  16:58 Jaroslav
 14.01.  16:53 ferbl
 14.01.  11:29 Blanka K.
 14.01.  10:22 Marta U. Píseò písní
 14.01.  10:01 kusan
 14.01.  09:39 dubský
 14.01.  06:10 Bobo :-)))