Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BABIBAJKY


Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...


Dal mi také mo¾nost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou èipù a drátkù, tím zázrakem dvacátého století. Zaèátky s ní mi ulehèil dárek – CD s nìkolika tisíci klipartù. Pøi jejich prohlí¾ení se mi zaèaly vybavovat rùzné zá¾itky z pro¾itých let, které jsem se sna¾ila v nìkolika vìtách zachytit. To, co jsem bìhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávìní, nìkde skoro pohádky, povzdechnutí, pøíslibu. A proto¾e stojí na samé hranici reality a bajky a proto¾e jejich autorkou je babièka, dostaly název BABIBAJKY.


Ne ka¾dá se povedla, pøísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pøesto doufám, ¾e se najde i dost ètenáøù, kteøí se zasmìjí, souhlasnì pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v naèrtnutém dìji. Pøeji všem dobrou náladu.


Mara


BABIBAJKY
* (15) *


Jsem trochu na rozpacích, jestli mám zabrousit do øíše fantazie, kdy¾ si královna Titanie tady jen tak lítá v povìtøí, netváøí se zrovna pøíliš nadšenì, ba dalo by se usuzovat, ¾e je nejspíš poøádnì naštvaná. Tak se podíváme na koho. Mo¾ná se jí nìkam zatoulaly víly, kdy¾ u¾ je ta svatojánská noc. Tøeba si poletují lesem na vlastní pìst a shánìjí si lepší povyra¾ení, ne¾ dìlat královnì doprovod. Taky se mù¾e zlobit na krále Oberona, jestli se jí doneslo, jak se tuhle v mechu a kapradí mìl k její nejmladší dvorní dámì. Náladu jí mohl pokazit i prostoøeký Puk, který si dovolil dìlat štiplavé øeèi na tìch pár kilo navíc, kvùli kterým se jí teï tak tì¾ko lítá. Anebo se jen špatnì vyspala, proto¾e se po lese celý den toulalo plno hluèících lidí…
A» je to, jak chce, naèuøené královnì je lepší nechodit na oèi a radìj zùstat v realitì, tam to pøece jen znám líp.


* * *


Byla jednou jedna svì¾í louka v údolí mezi vysokými horami. Záøila veselými barvami rozkvetlého kvítí, vonìla všemi vùnìmi svìta a znìla bzukotem pracovitých vèelièek a brundibárù i jen tak mlsajících mušek. Jako pestré a vzácné drahokamy se nad ní tøepetala køidélka motýlù.

Jednoho dne brzy po ránu, kdy všechna stébla a lísteèky byly ještì ozdobeny tøpytivými perlièkami rosy, zabloudila na louku dívenka… Ještì dnes stará paní s vylisovaným ètyølístkem v dlani cítí svì¾est letního rána, radost z køiš»álového vzduchu prozáøeného sluncem a okouzlení z rozkvetlé louky. I kdy¾ za svého dlouhého ¾ivota vidìla ještì mnoho krás, nic se nevyrovnalo té „ètyølístkové“ louce.


* * *


Ó to je krása mít kolem válce namotaný èis»ounký papír! A co ¾e se to stalo za zázrak, ¾e mì vytáhli ze skøíòky, oprášili klapky a vymìnili vyschlou pásku za novou?! U¾ jsem si myslel, ¾e se na mì zapomnìlo. Byl jsem sice rád, ¾e mì dali do dùchodu, však jsem se za ty dlouhé roky nìco naklapal, a¾ mnì drnèelo ve všech kloubech, válec lítal ze strany na stranu a zvoneèek se mohl ucinkat. Taky klapky mám ponìkud rozviklané, ale to nic nevadí, u¾ jsem si odpoèinul a rád se zase pustím do práce… Aha, tak to je jenom na chvilku jako záskok? On vypadl proud a na poèítaèi se nedá nic napsat? Ale ne, opravdu mi to nevadí, rád pomù¾u, kdy¾ aspoò nìkdy mù¾u být u¾iteèný.


* * *


Ve druhé zásuvce slonovinou vykládaného starobylého sekretáøe v malé lesklé krabièce na èerném sametu le¾el jednoduchý zlatý krou¾ek ozdobený jakýmsi bezbarvým sklíèkem. Byl zklamaný, proto¾e jeho bratøi se pyšnili kamínky snad všech barev duhy, tak¾e byl docela rád, ¾e se nikde nemusí ukazovat a stydìt se. Proto se úplnì polekal, kdy¾ jednoho dne uslyšel, jak se v ozdobném zámku otáèí klíè, jak nìèí ruka vytahuje zásuvku a otevírá jeho úkryt. A právì tehdy se do pokoje zatoulal zvìdavý sluneèní paprsek, jemnými prstíèky objal bezbarvé sklíèko, prozáøil je a ono se rozhoøelo jako oheò. Copak mohl náš zlatý krou¾ek tušit, ¾e do nìho byl zasazen nejvzácnìjší ze všech drahokamù?


* * *


Kdy¾ tuhle krasavici poprvé spustili do chladivých vln, slastnì se protáhla, a¾ všechna prkna zapraskala. A co teprve kdy¾ námoøníci vytáhli na stì¾nì nové bìlostné plachty! Celá se zachvìla nedoèkavostí, u¾u¾ aby byla venku! Vyplula z pøístavu na volné moøe jako hvìzda na oblohu, plachtoví nastavila silnému vìtru a letìla jako pták. Toulala se po jiskøivé hladinì pod záøícím sluncem, nebála se ani bouøe a vysokých vln, které se jí pøevalovaly pøes palubu. Mìla stateèného, moudrého kapitána a rychlé a silné námoøníky .


Vozila voòavé koøení z tropického Cejlonu a Zanzibaru do chladné Evropy a obèas si odpoèinula v nìjaké tajuplné zátoce. Nic ale netrvá vìènì. Po mnoha letech na moøi a zápasù s vìtrem a vlnami byla velmi unavená a tou¾ila po odpoèinku. Dostalo se jí odmìny za vìrné slu¾by, celou ji vyspravili a zakotvili v krásném pøístavu, kam se na ni chodí dívat lidé snad ze všech koutù svìta.


Marie Zieglerová

* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 16.03.2015  12:33
 Datum
Jméno
Téma
 16.03.  12:33 Vendula
 14.03.  19:19 Kusan
 14.03.  16:57 Mara podìkování ètenáøùm
 14.03.  13:29 Vesuvjana díky
 14.03.  11:43 Blanka K.
 14.03.  08:27 Von
 14.03.  08:22 Marta U. Bajky
 14.03.  05:49 Bobo :-)))