Trochu zneužitá vlastenka

Napadlo mne to už na počátku psaní o obrození. Nebyli jenom pánové v čamarách i na barikádách. Byly také dámy, vlastenky. O Němcové i Světlé jsem už psal. Psal jsem i o jejich pozdějším sporu – zdá se, že Světlá byla v mnohém žena tvrdá, nekompromisní. Je ovšem ještě třetí žena a vlastenka, která si zaslouží naši pozornost. A je skoro charakteristické, že tak jako Němcová a Světlá byly rodem Němky, platí to i pro tu třetí.

Bohuslava Čelakovská-Rajská (1817 – 1852) je trochu neprávem zapomíná. I ona si zvolila být Češkou. Také vzešla z cizího prostředí, ale stala se postupně věrnou a zapálenou českou vlastenkou. Celá její rodina je pozoruhodná. Otec, Antonín Mikuláš Reiss, byl na svou dobu poměrně vysoký úředník, který z Německa utekl před francouzským zatykačem, Evropě vládl Napoleon. Utekl a žil v Rožmitálu pod Třemšínem, kde se velmi přátelil s J. J. Rybou, dokonce se tvrdilo (mylně), že ho našel po jeho sebevraždě. Měl tři dcery, jednu Ryba dokonce učil česky a byl asi dobrý pedagog. Ze všech vyrostly velké české vlastenky. Jedna se stala ženou doktora Staňka, druhá advokáta Fryče a třetí, Bohuslava, připadla vdovci Čelakovskému.

Bohuslava Rajská byl umělecký pseudonym Antonie Reissové, v mládí krásné a vyhledávané ženy, velké přítelkyně Boženy Němcové. Obě byly ve své době uznávané krasavice, obě něco věděly i o nešťastné lásce. Je známé, že Němcová kamarádce Antonii-Bohuslavě rozmlouvala lásku k slovenskému básníku Hroboňovi. Naopak jí ovšem doporučila, aby se stala chotí ovdovělé hvězdy českého nebe, F. L. Čelakovského. K tomu ji přemlouvaly i sestry, a tak se krásná Antonie ze dne na den vzdala lásky ke slovenskému rozervanému básníkovi a odjela do vzdálené Vratislavi starat se o čtyři Čelakovského siroty.

Manželství to nebylo šťastné, Čelakovský byl skoro o dvacet let starší a velmi pedantický vysokoškolský pedagog, z básníka už v něm asi mnoho nezůstalo. Manželka mu porodila další dvě děti, třetí holčička zemřela, což patrně laskavou a obětavou Antonii-Bohuslavu trvale poznamenalo. Je známé, že si Němcová to nešťastné manželství, které kamarádce doporučila jako jistou oběť věci vlastenecké, velmi vyčítala.

Možná o tom přemýšlela, když svou kamarádku, starou pouhých třicet pět let, oblékala do rakve. Bohuslava Rajská se patrně někde nakazila souchotinami a jeden krásný mladý život skončil předčasně. Pedantický manžel ji přežil jenom o pár měsíců.

V mládí byla zjevně múzou mnoha mužů, třeba i zmiňovaného kdysi Amerlinga. Svou krásu i něhu obětovala věci vlastenecké, jak věřila nejen ona. Nám nepřísluší soudit, jenom vzpomenout na laskavou i vzdělanou krásu Bohuslavy Čelakovské-Rajské.

Josef Hejna

***

Zobrazit všechny články autora