Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Nikola,
zítra Albert.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.

Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.


Perníková chaloupka


Paní uèitelka Anna Petrová byla naše rodinná uèitelka. Vyuèovala všechny, pøesto, ¾e rozdíl mezi nejstarším a nejmladším bratrem byl skoro osmnáct let. Jmenovala se Štývarová a pøišla z Pøíbora. Nastoupila do školy na Lomné ještì v èase, kdy se uèitelky nesmìly vdávat. Nevím, kdy ten výnos zrušili. Nìkdy pøed rokem 1936 se provdala za trojanovského obèana, Františka Petra, proto¾e v tom roce se jí u¾ narodila dcera Eva.


Vyuèila tedy pìt dìtí z jedné rodiny. Bylo to skoro normální, proto¾e tenkrát bylo skoro v ka¾dé rodinì dìtí po¾ehnanì. K nám všem byla v¾dycky tak milá, ¾e jsme ji do naší rodiny málem poèítali. A hrávala s dìtmi divadlo. I já jsem mìla jednou úèast zprostøedkovanou – maminka zapùjèila pro nìjaké pøedstavení, v nìm¾ hrála má starší sestra Jindra, moji panenku.


Produkce se odehrávala v jediném sále, který u nás byl – v hospodì u Viktora. Pøi pøedstavení jsem se projevila. Kdy¾ se na jevišti objevila Jindra s moji panenkou, zaèala jsem køièet: „To je moje panenka! Já chci svoji panenku“. Chvíli to trvalo, ne¾ mì maminka utišila.


V èase mé školní docházky i já jsem mìla mo¾nost po prvé zkusit, jak chutnají prkna, která znamenají svìt – i kdy¾ to zase bylo jenom v oné zmínìné hospodì. Chodila jsem teprve do druhé tøídy a dostala jsem velkou úlohu - Maøenku z Perníkové chaloupky. Jeníèka hrál Olda Nytra z hospody o kousek dál. Ta ovšem nemìla ¾ádný sál.


Zkoušeli jsme u Viktora ka¾dé odpoledne, aby plánované pøedstavení dopadlo co nejlépe. Mo¾ná, ¾e jsme byli opravdu dobøí. Chodíval se na nás dívat nìjaký „luf»ák“ a po ka¾dé zkoušce mi koupil v hospodì nìco dobrého - to, co bylo u nás doma velikou zvláštností. Nìkdy èokoládu, jindy oplatek. Jednou, to si pamatuji moc dobøe, mi koupil veliký oplatek, který mìl tvar kosoètverce a uprostøed byl kulatý otvor. Byl zabalen v krásném celofánu a já jsem u¾ nikdy v ¾ivotì nìco podobného nevidìla.


Koneènì jsme vše nazkoušeli tak dobøe, ¾e se mohla odehrát dvì pøedstavení. Jedno odpoledne a druhé veèer. Mìli jsme s Jeníèkem nazkoušeno, ¾e budeme na jevišti sbírat jako jahody. Kdy¾ jsme zkoušeli, sbírali jsme je opravdu jenom jako. Na pøedstavení rozhodila paní uèitelka na jevištì tvrdé èervené bonbóny. Bonbón – to bylo nìco pro mì. Maminka v¾dycky øíkávala, ¾e by mi z nich mohla vaøit polévku, tak prý jsem je mìla ráda. Ale na druhé stranì, kolikrát se do naší domácnosti bonbóny dostaly, kdy¾ obyèejný rohlík byl pøepych. Já jsem se na bonbóny vrhla s vervou a hlavnì jsem se je sna¾ila sníst. Jen¾e byly tvrdé a tak mi to nešlo. Cucala jsem bonbón a dìj se zastavil. Paní uèitelka Petrová jako nápovìda za kulisami znervóznìla a napovídala. To mì rozhoøèilo. „Paní uèitelko, nìnapovidajtì mi, dy» ja to umím!“ Tím jsem to vysvìtlila i obecenstvu. Ukáznìno poèkalo, a¾ pøedstavitelka Maøenky „docucá“ tvrdý bonbón, vezme za ruku Jeníèka a bude pokraèovat v cestì k Perníkové chaloupce, v ní¾ sídlila èarodìjnice, kterou skuteènì strašidelnì hrál Filip Zátopek.
Nechala jsem si vysvìtlit, ¾e ty bonbóny jsou jenom jako jahody, ¾e na jevišti je všechno jenom jako i kdy¾ znamená svìt a první repríza a souèasnì derniéra u¾ probìhla bez problémù.


Hana Juraèáková



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.01.2013  18:51
 Datum
Jméno
Téma
 07.01.  18:51 Hana Juraèáková
 07.01.  09:34 Vendula
 06.01.  06:07 Bobo :-)))
 05.01.  18:13 venca
 05.01.  12:54 gerta11
 05.01.  11:55 Inka
 05.01.  10:53 janina
 05.01.  09:37 jisuch53
 05.01.  09:02 ferbl