Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zrnka studu
 
No, co si budeme povídat. Ka¾dý z nás v ¾ivotì za¾il nebo se ocitnul v situaci, kdy ho hanba fackovala, kdy se studem èervenal od hlavy a¾ k patì. Buïto jeho vinou nebo vinou nìkoho jiného, který ho do trapné situace dostal. Naštìstí jsme tyto situace se zdarem pøe¾ili a s úsmìvem si o nich mù¾eme vyprávìt. Pokud se ovšem nebudeme pøíliš stydìt. Podívejme se nyní na historky spojené s mým studem. Jako dìdek, jeho¾ tváø je stejnì brunátná od celo¾ivotního po¾ívání veselých vodièek na mnì zèervenání doufejme nikdo nepostøehne.
 
Zrnko první-dìtství
 
Jak jenom jsem mohl naletìt pøíkazu starších klukù, abych šel do konzumu koupit deset deka komáøího sádla. Ano, vstoupil jsem do krámku, na pult jsem polo¾il pár mincí a tenkým dìtským hláskem jsem vlídného pana prodavaèe s mohutným knírem ze¾loutlým od nikotinu, po¾ádal o komáøí sádlo. Hokynáø se usmál a abych se necítil blbì, mnì øekl, ¾e komáøí sádlo je tak ¾ádané, ¾e je bohu¾el vyprodané. „Jo, chlapèe, a øekni kamarádùm a» si pro nìj pøíštì pøijdou sami, unést deset deka není ¾ádná legrace.“
Náramnou legraci, samozøejmì, ¾e na moje konto, mìli ovšem kluci. Od té, pro mì potupné doby, jsem dal pøednost se kamarádit jenom s holkama.
 
Školní prázdniny strávené s rodièi v malebných Lázních Libverda se vskutku vydaøily. Tím, jak jsem ze šòùry na prádlo nìjaké dámì sebral podprsenku, kterou jsem dal mamince k Vánocùm, jsem se patøiènì vyznamenal. Od tatínkova pásku mì tenkrát zachránilo, ¾e byl Je¾íšek a øezat dítì v tak posvátný den se jaksi nehodilo.
 
Na jedné procházce kolonádou jsme narazili na tatínkovi dobré známe. Následovala vøelá konverzace, pøi které se tatínkùv známý, kdy¾ si všimnul, ¾e tatínek nemá na ruce hodinky, zeptal „A kde jsi Pepo nechal ty krásný Omega hodinky? Doufám, ¾e jsi je neztratil!“ Ne¾ mohl tatínek ze sebe vypustit jediné slovo, ozval jsem se já „No ty dal táta pøece do zastavárny!“  Rodièùm by se krve nedoøezali. Taková ostuda! Samozøejmì, ¾e následovalo kázání, co mì napadlo øíkat takové blbosti, zvláštì, kdy¾ to nebyla pravda. Jak jen my, taková dobøe situovaná a spoøádaná rodina budeme teï pøed lidmi vypadat.
 
Vùbec to se mnou nemìli rodièe lehké. Na jiné procházce lesem jsem vesele zpíval „Hajnej v lese usnul, nìkdo mu ho utnul.“ Co se však nestalo! Z nièeho nic se náhle z mlází vynoøil hajnej, který spokojenì prohlásil, ¾e ani v lese neusnul a ¾e mu ho nikdo neutnul. Po tomto trapasu jsem to samozøejmì od táty schytal. Pamatuji se, jak ho maminka prosila, aby mne nebil pøes hlavu, proto¾e bych mohl zblbnout.
 
Zrnko druhé-dospívání
 
Jako dospívající kluk jsem se èasto a¾ po uši zamilovával. Samozøejmì, ¾e do holek. Dobøe si pamatuji, jak jsem se potil hrùzou, ¾e si na rande budu muset odskoèit, proto¾e u¾ to nemù¾u vydr¾et. V duchu jsem se hrozil, jak si moje holka pøedstavuje, co na hajzlíku zrovna dìlám. A jímal mì velký stud. Bylo mi v¾dycky záhadou, ¾e holky nemusí. To je asi tím, ¾e jsou to holky, ¾e je to u nich nìjak jinak zaøízený. Zato my kluci jsme ka¾dou chvíli museli obèùrávat ka¾dý keø.
 
Po školní pøednášce o pohlavní zdravovìdì a po pøeètení rodièi podstrèené kní¾ky Kdy¾ dospíváte v mu¾e, jsem jako ohleduplný jinoch dospìl k závìru, ¾e si musím koupit ochranu. Nechtìl jsem pøece chytit nìjakou ošklivou nemoc nebo uvést krasavici do jináèe. To tedy v pøípadì, ¾e by se mi jí podaøilo natolik oblouznit recitací milostné poezie, ¾e by se nakonec dala pøemluvit a oddala se se mnou milostným hrátkám. Kupte ale krabièku kondomù, kdy¾ u kasy stojí mladá prodavaèka a vy se propadáte studem, ¾e ví, za jakým úèelem si kondomy kupujete. Dlouhé dny jsem chodil od drogerie k drogerii, abych narazil na nìjakého chlapíka, který by na mì šibalsky mrknul a popøál mi mnoho štìstí. Podobné situace nastaly mnohem pozdìji v ¾ivotì pøi kupováni Viagry.
 
 
Vùbec nejhroznìjší trapas se ovšem mù¾e stát jak dospívajícímu mu¾i, tak chlapovi v letech, kdy¾ uprostøed milování z nìho slezou mravenci a kladélko náhle upadne v hluboký spánek. To se pak roztou¾ené milence nemù¾e podívat pìknì dlouho do oèí, pakli¾e ona ovšem bude mít po trpkém zklamání vùbec náladu se s vámi setkat. Co naplat, odebrání se na kadibudku, kdy¾ randíte, je procházka rù¾ovou zahradou v porovnání s tímto fiaskem.
 
Zrnko tøetí-dospìlost
 
Toto platí pro všechny ¾ivotné fáze. Jdete a neš»astnou náhodou, ani¾ byste si to uvìdomili, šlápnete ho hovínka. Vìtšinou to není lidské, ale poøízené nìjakým èoklem. A nejhorší situace nastane, kdy¾ do nìj šlápnete zubatou podrá¾kou. Toto holé neštìstí se mi pøihodilo v ¾ivotì nìkolikrát. Hrozné ovšem je, kdy¾ s takto do podrá¾ky vpasírovaným trusem pøijdete mezi lidi. To záhy utichne ¾ivá zábava jako kdy¾ utne. Po nenápadném ohledávání svých podrá¾ek a zjištìním, ¾e v nich nic nevìzí, vás lidé budou probodávat oèima takovým zpùsobem, ¾e rudý vypadnete jako cukráø a na toaletì, kde to nebude tak markantnì znát, budete klacíkem pod tekoucí vodou vyš»ourávat z podrá¾ky strašný kus stráveného jídla.
 
Po dlouhé dobì jsem náhle narazil do bývalé kolegynì. Bývala to pohledná ¾ena. Nyní si nešlo nevšimnout jejího objemného bøicha, které mnì, po patøièném pusinkování na tváøe pøimìlo, ¾e jsem radostnì prohlásil „No musím ti pogratulovat. To je bájeèné, ¾e oèekáváš rodinku. Tolik jste se pøece o to s Johnem sna¾ili.“
Bývalá kolegynì mì probodla zrakem a chladnì øekla „Já nejsem tìhotná, já jsem jenom tlustá.“
No øeknu vám, ¾e jsem se cítil strašnì. Takhle do toho šlápnout! A to nebylo ani psi hovínko! Dostalo se mi za vyuèenou. Od té doby nic, co se týká ¾en, nekomentuji. Mohou být sebekrásnìjší. Takto se posichruji, ¾e nedostanu facku nebo dokonce k soudu za sexuální obtì¾ování. Dnes èlovìk nikdy neví.
 
Krátce po odchodu do penze jsem si jako náru¾ivý cyklista našel práci v obchodì na kola. Moc rád jsem velocipedy lidem prodával. Jak mladým, tak starým zákazníkùm. Jak mu¾ùm, tak ¾enám. Jak my chlapi dobøe víme, ¾eny v¾dycky musí mít nìjaké extra buøty. Jako napøíklad oproti nám mnohem širší pánve. Èert ví proè, ale tak to je. Mo¾ná, ¾e jsem si mìl pøeèíst pøíruèku Kdy¾ dospíváte v ¾enu. Výrobci kol tuto skuteènost však neberou v úvahu, a i dámská kola mají pro ¾eny nepohodlná sedla. Proto jsem jim poka¾dé doporuèoval sedlo vymìnit za sedlo vypolštáøované a široké. Vìtšinou mi daly za pravdu. A¾ jednou, kdy se na uzouèké sedlo posadila zákaznice s nu, jak to øíct, s obrovskou zadnicí. Vrtìla se na nìm, co¾ mnì pøimìlo abych tichým hlasem øekl „Nechci vám nic vnucovat, ale, odkašlal jsem si, toto úzké sedlo bude pro vás velice nepohodlné.“ „A proè, otázala se kyprá zákaznice?“ „No, jak bych to øekl, proto¾e se bude zarývat do vašich intimních míst, vysvìtlil jsem.“ Paní se na mì podívala, hlasitì se zasmála a zrovna tak hlasitì øekla „A co kdy¾ hroznì chci, aby se mnì sedlo zarývalo do tìchto míst.“
Neèekaje takovou odpovìï jsem stál jako zaøezaný, zatímco se moji o mnoho let mladší kolegové váleli smíchy. Oèividnì spokojená paní si domù odvezla dámské kolo s nemo¾nì uzouèkým sedadlem.
 
Mluvíce o sedadlech, jednou se mi pøihodila velice neèekaná, avšak pro mì pøíjemná situace. Právì ve chvíli, kdy jsem jedné mladé koleèkáøce upravoval výšku sedla a mìl jsem pøitom na nìm ruku, netušíce, ¾e jsem jí tam mìl, si krasavice na mou ruku sedla! Nemusím zdùrazòovat, ¾e tato, jemnì trapná situace, se mi náramnì líbila a vzbudila neskonalou závist u mých kolegù.
 
Nepøeji ale nikomu situaci, kdy¾ se nìkdo pøed vámi ve výtahu nezachoval. Vám nezbývá ne¾ lapat po dechu a modlit se, aby nikdo do výtahu nepøistoupí. Samozøejmì, ¾e jako naschvál se do nì na pøíštím poschodí navalí další lidé. Tak to je prosím veliký trapas, proto¾e aèkoliv nevinný, si ka¾dý samozøejmì myslí, ¾e jste prase. A byl-li to výtah v práci, tak si mù¾ete být jistí, ¾e budete mít na do smrti zara¾ený postup…
 
Ivan Kolaøík
* * *
Ilustrace: https://pixabay.com/cs  https://www.shutterstock.com/cs
Kolá¾e Marie Zieglerová
Zvukový záznam Ivana Kolaøíka - Vyprávìní v ÈR 2  v poøadu Tisíce pøíbìhù
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 19.02.2024  20:49
 Datum
Jméno
Téma
 19.02.  20:49 Evussa
 19.02.  09:02 Vladimír Køi¾
 17.02.  22:56 Ivan
 17.02.  19:00 EvaP
 17.02.  16:38 Vesuviana
 17.02.  15:52 Von
 17.02.  11:37 Pøemek
 17.02.  11:37 caryfuk
 17.02.  07:53 Lenka