Zvu vás na další výlet.... Toto místo v dobì mého výletu nemìlo jméno a najdete je ve východní èásti Èeského støedohoøí...
Na mapì najdete dominantní vrch Sedlo (726 m m.m.) a odtud na sever - minete Levín, který je malinko severovýchodnì, ale dál na sever si najdete vesnièku Náèkovice. Nad ní je osamìlá kóta s nadmoøskou výškou 616 m, a to je ono!
Vydáváme se po velmi pohodlné mírnì stoupající panelové cestì k vrcholu bezejmenného kopce s novì postavenou rozhlednou, která byla otevøena 6. srpna 2004.
Otevøenou krajinou profukuje vítr, oblaka všech velikostí se honí po obloze od severozápadu k jihovýchodu a chvílemi zastiòují slunce a vítr je hned studenìjší. Podzim se pomalu, ale jistì ujímá vlády. Na dohled je rozhledna vykukující z korun stromù, jejich¾ zeleò dostává okrový nádech. Hájek stromù lemovaný keøi je jen na vrcholu, pod ním¾ jsou louky. Zajímavá a malebná krajina, která se na obzoru ze všech stran vlní do kopcù a kopeèkù. Nejblí¾e je Sedlo, které máme za zády.
Prohlí¾íme si kvìtenu podél cesty. Okouzluje nás svojí barevností - zejména kombinace ¾lutých vratièù a jestøábníkù se svìtle fialovou vrbovkou úzkolistou a nádherné rù¾ové a bílé kornoutky popínavého svlaèce. Místy kvete ještì i modrý hadinec, který vytváøí na louce osamìlé shluky. Tu a tam prolétne bìlásek a hnìdý okáè.
Jsme nahoøe!
Rozhledna je osm metrù vysoká, a tak, a¾ vystoupíme po spirálovitých schodech, budeme se dívat do krajiny z výšky 624 m. Na rozhlednì je k dispozici i návštìvní kniha, èeho¾ „Poutníci“ Èeského støedohoøí vyu¾ijí, aby tu pøi odchodu zvìènili své dojmy. Máme dokonce mo¾nost si vypùjèit i dalekohled. Vstup je zdarma.
Pøed námi se otevírá ú¾asný kruhový rozhled do krajiny, pøi kterém se nám tají dech. Viditelnost je pomìrnì dobrá. Zaèínáme Sedlem a pokraèujeme pøes Dlouhý vrch, který je opravdu dlouhý (kdysi to byl snad lávový pøíkrov), za ním vystupuje Milešovka a další kopeèky. Po celém severozápadì se táhne høeben Krušných hor, na dohled jsou i mìsta pod nimi. Na severu a severovýchodì nás zaujme panoráma Lu¾ických hor, které svým reliéfem pøipomíná Èeské støedohoøí - jsou tu také homole a homolièky a jedna z nich se podobá Milešovce, mo¾ná ¾e je to Lu¾ (bohu¾el nikdo z nás nemá mapu okolních vzdálenìjších oblastí, abychom horu blí¾e urèili).
Lu¾ické hory - dokonce i zde mìl kdysi své dílny Hefaistos... Zdá se, ¾e severní Èechy si tenkrát zamiloval... A jsme na východì, kde se vzadu za pásmem hor tyèí Ještìd a na jihovýchodì a jihu Ralsko, Bezdìz - celý Máchùv kraj, nakonec rovina s Øípem a jsme zase u Sedla... Nìkolikrát tuto pou» opakujeme, jsme tím pohledem nesmírnì okouzleni....
Pøed odchodem ještì chvíli posedíme pod rozhlednou na lavièce a poobìdváme. Tady to nefouká, sluníèko se opírá do kamenné zdi rozhledny. Neodolám a jdu si kamení blí¾e prohlédnout a osahat. Šedý kámen - tefrit - je pøíjemnì teplý - jak vstøícnì pøijímá sluneèní paprsky a promlouvá... v šedé barvì jsou patrné krásné podlouhlé krystalky augitu a ve slunci se tøpytí drobouèké krystalky nerostu tì¾ko urèitelného. Chvilku u zdi postávám a hladím kameny. Najednou se tu objeví motýl - baboèka kopøivová - pøilétá z ji¾ní strany a dotkne se lehce kamene a odlétá zpìt, zvláštní...
A pak se pomalu vracíme. Scházíme dolù a já se hodnì loudám a zùstávám daleko za naší partou. Nìjak se nemohu s tímto krásným místem rozlouèit. Tìkám pohledem po kopcích (v¾dy» za pár hodin mì vlak odveze zase do roviny...) a po kvìtech, jenom ne na cestu. A právì na cestì sedìl NÌKDO, koho jsem vyplašila... Vzlétl a já u¾ jsem jenom podle jeho tøepotavého letu, vykrajovaných ¾lutých køídel proti modrému nebi zjistila, ¾e to byl Otakárek fenyklový - mùj první Otakárek v letošním roce! Škoda, ¾e všichni byli u¾ tak daleko, a nemohli se pokochat tou krásou. Otakárek - perla Èeského støedohoøí - letìl k severu - mo¾ná vyhøát se na kamennou zeï rozhledny, zatím co my jsme smìøovali na jih...
Jana Haasová
Pozn. autorky: Dodateènì jsem zjistila, ¾e rozhledna u¾ byla pojmenována - je to Vítova rozhledna.
urèitelného. Chvilku u zdi postávám a hladím kameny. Najednou se tu objeví motýl - baboèka kopøivová - pøilétá z ji¾ní strany a dotkne se lehce kamene a odlétá zpìt, zvláštní...