Pøi jednom televizním pøenosu Velké pardubické steeplechase jsem si uvìdomil, ¾e se u¾ dnes zapomíná na ty, kteøí stáli na poèátku tohoto závodu a pøipravovali pùdu tìm dnešním slavným.
Jedním z nich je bezesporu trojnásobný vítìz Velké pardubické Richard Fletcher, ve své dobì jeden z nejslavnìjších dostihových jezdcù.
Majitel louèeòsko - dobrovického panství, kní¾ecí princ Alexander Jan Vincenc Thurn – Taxis byl velký milovník koní. Stal se funkcionáøem Èeského dostihového spolku, na velké pardubické mìl ve funkci komisaøe na starosti dozor na dráze a výstavbu pøeká¾ek.
S názvem slavné nejobávanìjší pøeká¾ky pardubického dostihu však nemá osobnì nic spoleèného. Ta byla toti¾ pojmenována podle spoluzakladatele pardubických dostihù prince Egona Maxmiliána z vládnoucí rodové vìtve kní¾ecího rodu Thurn – Taxisù.
Sám Alexander jel v Pardubicích pouze jeden vedlejší dostih na klisnì Olivette, ovšem bez umístìní.
Do svých slu¾eb ale najal v roce 1879 do té doby neznámého anglického ¾okeje Richarda Fletchera. Kromì výcviku koní mìl na starosti celé louèeòské panské stáje, umístìné v myslivnì dnes zvané Louèeòka. Tehdy jí lidé podle podkoního øíkali Fleèrovna, pozdìji podle jména jeho nástupce Balcarovna.
Fletcher si s sebou z Irska pøivezl, údajnì velmi krásnou, man¾elku Margaretu, která však byla, podle zaznamenaných vzpomínek pamìtníkù, velmi nesnášenlivá a protivná. Po panství se šuškalo, ¾e „reitknechtova“ ¾ena dceru zplodila s princem Alexandrem, kterému nebyla ¾ádná suknì pøeká¾kou v jeho milostných avantýrách. Na vìrohodnosti drbùm louèeòských tetek nahrává fakt, ¾e dívku v její plnoletosti velmi dobøe finanènì zabezpeèil.
Velkou Pardubickou jel Richard Fletcher, pro nìho¾ se v dostihové bran¾i pro jeho ohnivì ryšavé vlasy okam¾itì v¾ila pøezdívka Èerveòáèek, poprvé v roce 1880, kdy mezi sedmi startujícími skonèil ètvrtý. První jeho vítìzství je z roku 1886 s konìm Hanno, podle výroku rozhodèího o délku nosu. Podruhé zvítìzil v roce 1889 s konìm Parisis, lehce o tøi délky. V roce 1891 si vítìzství zopakoval s outsiderem Lady Anne o dvacet délek. Tøikrát byl druhý, dvakrát tøetí a ètyøikrát ètvrtý.
Se svojí man¾elkou Margaret je Richard Fletcher pochován na malém evangelickém høbitùvku v obci Bošín nedaleko Nymburka.
Fletcher si s sebou z Irska pøivezl, údajnì velmi krásnou, man¾elku Margaretu, která však byla, podle zaznamenaných vzpomínek pamìtníkù, velmi nesnášenlivá a protivná. Po panství se šuškalo, ¾e „reitknechtova“ ¾ena dceru zplodila s princem Alexandrem, kterému nebyla ¾ádná suknì pøeká¾kou v jeho milostných avantýrách. Na vìrohodnosti drbùm louèeòských tetek nahrává fakt, ¾e dívku v její plnoletosti velmi dobøe finanènì zabezpeèil.