Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Kredenc
Kredenc patøíval k nejvýstavnìjším kusùm nábytku. Nejdøíve to byly dvì skøíòky, v¾dycky natøeny bílou barvou. Spodní byla mohutnìjší a ukládaly se do ní hrnce, horní byla útlejší, stála na té spodní na dvou boèních stìnách a patøil do ní porcelán a sklo a samozøejmì háèkované èi vyšívané krajky. V mezeøe mezi spodní a horní skøíòkou byly váhy s naleštìnými mosaznými miskami.
Náš kredenc mìl v boèních stìnách z malých kruhových kouskù vyøezané vìtší kolo. A to byl mùj svìt, moje zemìkoule. Kolik èasu jsem strávila vysedáváním u onoho vyøezávaného koleèka, prstem jsem projí¾dìla jeho jednotlivé èásti a ty byly mojí Amerikou, Afrikou i Èínou! Nìkdy v prùbìhu druhé svìtové války moje cestování skonèilo. Starý kredenc vystøídal nový, tenkrát nejmodernìjší. Pøivezli ho od stolaøe Bjaèka, jeho velikost pochopitelnì ještì zmenšila naši u¾ tak miniaturní kuchyò. Zabíral skoro celou stìnu a hned po nìm se nám k nastìhoval natìraè Dobiáš, aby mu dal tenkrát velmi moderní hráškovì zelenou barvu s vysokým leskem. Kredenc mìl nahoøe posouvací mléèná skla, za nì¾ se ukládalo rovnì¾ sklo a porcelán. Uprostøed byl výklenek, samozøejmì na váhy, po stranách jedna skøíòka vìtší na talíøe a druhá menší, øekla bych skoro malièká, mi a¾ do maturity slou¾ila na školní sešity, kní¾ky a jiné uèební potøeby. A dole veliký prostor na hrnce. Tam, kde mìli kuchyò vìtší, postavili vedle kredence mycí stùl se dvìma døezy. Vìtšina novoman¾elù si ještì na poèátku padesátých let minulého století poøizovala takovéto kuchyòské vybavení. Prodávalo se u¾ natøené.
Zaèaly se stavìt nové domy - nejdøíve dvouletky a tam se montovaly zcela jiné kuchynì. Bylo to v dobì poèínající totality, kdy všechno ze západu mìlo nekvalitní známku, paradoxnì byly to ony kuchynì americké: skøíòky zavìšené na stìnì. Døevìné, pozdìji plechové a byly jimi vybaveny všechny byty. Od Èierné a¾ po Aš. Postavil se nový dùm a mìl v kuchyni bílé sektorové skøíòky. U¾ívala jsem takovou kuchyò dvacet devìt rokù a mnoha hospodyním ještì slou¾í.
Na zaèátku druhé poloviny minulého století zaplavil domácnosti sektorový nábytek. Vzpomínám si, jak moje pøítelkynì vymìnila krásnou secesní jídelnu za strohý sektor. My jsme se v té dobì pomalu zaøizovali a tak 12. dubna 1961 v den, kdy vyletìl Gagarin na první oblet kolem zemì, nám montéøi dávali dohromady sektorovou knihovnu. Slou¾í dodnes.
Hana Juraèáková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky