Do penze v 65 letech
Tak vláda a (vedoucí) strana se usnesla, ¾e nástup do penze bude v 65 letech.
Tímto usnesením se souèasnì prodlu¾ují fyzické a duševní síly o nìkolik let. No není to krása a dojemná péèe, spolu se zrušením pohøebného je to témìø koncepèní opatøení a otevøení brány do š»astných zítøkù bez koncù pro budoucí seniory.
Dojemné je té¾ to, ¾e vláda aè zavalena problémy a (skandály) souèasnosti do takové míry, ¾e kdy¾ si pøedseda vlády chce odskoèit na fotbal tak musí tryskáèem, na tenis zase 200 km rychlostí, aby ušetøil (èas) øeší problémy, které prý budou za 30 let.
Osobnì by mì to nemuselo zajímat, jednak v té penzi u¾ jsem a (bohu¾el) splòuji i ten nový kvalifikaèní limit, ale zaujalo mì to vysvìtlení, odùvodnìní.
®e prý to tak vyšlo a je to výsledek výpoètu a tím to ti budoucí dùchodci mají jednou pro v¾dy spoèítané.
Proto¾e mì v¾dy bavila matematika a (spolu s fyzikou ) v podstatì i celý ¾ivot ¾ivila, podíval jsem se na ten výpoèet. Prvé co bylo jsem zalitoval matematiku, omluvil jsem se jí chudince, v¾dy» ona za to nemù¾e. U¾ proto, ¾e to co politici pøedvádí není matematika, ta je exaktní pøírodní vìda, co se zde pøedvádí a jakoby poèítá jsou bláboly, demagogie a úèelová tvrzení bez jakýchkoli podkladù. Kdo zná produktivitu práce za 30 let a další rozhodující data?
Ale postupem, kdy vláda v øešení otázky vìku nástupu do penze sahá k výpoètùm prokazuje jen svoji ¾ivotní nevyzrálost, nezkušenost, neznalost, ignoranci a pøezírání lidí v zaslepené honbì za naplnìní tr¾ních ideálù.
On toti¾, alespoò podle mého názoru ten ¾ivot, jeho¾ pouze jednou ze souèástí je odchod do penze se vùbec nehodí poèítat, pasovat do vzoreèkù a výpoètù.
On je spíše podobný takové dìtské skládaèce, tøeba kostièkám lega, kde jedna kostièka je dìtství, druhá mládí, další dospívání, pak jsou tam kostièky zalo¾ení rodiny, výchovy dìtí, atd, atd, a¾ po tu kostièku dùchodu a kostièku stáøí. Nezmiòuji tu poslední, èernou co ani oznaèení nepotøebuje a která se do stavebnice nakonec sama vnutí. Rozdìlil jsem však na dvì kostièky etapu dùchodu a stáøí, udìlal jsem tak ve snaze èi mém dojmu, ¾e právì ta kostièka - etapa, kdy je èlovìk v dùchodu, ale ještì mù¾e, mù¾e odpoèívat aktivitou co ho baví a zdraví mu to dovolí je podle mì dùle¾itá. Je to èasto i poslední mo¾nost odmìny za tu pøedchozí námahu, pro ty ménì š»astné i mo¾nost vzpamatovat se trochu ze všech ran osudu, ne¾ pøijde to stáøí, spojené èasto s vá¾nìjšími nemocemi a všemi potí¾emi.
Je mi proto líto , ¾e ti budoucí dùchodci budou tímto usnesením o tuto etapu, kostièku ochuzeni, on ten èas tak letí, ¾e je i tak tato etapa chvíle a další zkrácení spolu s útrapami udr¾et se v práci kolem 65ti let jim nezávidím ani nepøeji.
Ale marná snaha, nìkdo mù¾e namítnout, ¾e ty moje úvahy jsou fajn, ale jak to financovat, kde vzít ty prachy.
Tak abych se vrátil k té matematice, tam toti¾ vidím to øešení a její uplatnìní, tam by podle mého pomohla a ráda, jak ji znám.
Doporuèoval bych vládì, aby spoèítala kolik to hodí, kdy¾ vyøeší korupci a podvody a kilometr dálnice (placený ze státního rozpoètu) bude stát jen tolik jako tøeba v Nìmecku. Tam toti¾ ten kilometr, pøesto¾e kvalitnìjší stojí polovinu ceny u nás. To by bylo miliard.
Kolik by to hodilo, kdyby se tolik nevyhodilo za nìjaké transportéry, které pak „talibán“ vyhodí do luftu.
Kolik by to hodilo, kdyby,...
......no doplòte si ji¾ ka¾dý nìco sám, urèitì o nìèem víte, já jen vím, ¾e by tìch prachù bylo na všechno rozumné dost.
Jaroslav Petøík
