Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Martin,
zítra Benedikt.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 

Brnìní z vápníku

 
 

Raci to v Èesku nemají lehké. Dnes u¾ to vypadá takøka neuvìøitelnì, ale pamìtníci tvrdí, ¾e kdysi u nás ¾ili raci prakticky v ka¾dém potoce. Je¹tì ve filmu Starci na chmelu z 60. let je scéna noèního lovu na tyto korý¹e. V souèasnosti sice v potocích najdete tøeba i celého trabanta, raka v¹ak sotva.

Pøesto u nás raci je¹tì v nìkterých lokalitách ¾ijí - èi spí¹e ¾ivoøí. Jde toti¾ o tvora mimoøádnì citlivého na kvalitu prostøedí. Ale i tam, kde na¹el pøíznivé podmínky a rozmno¾il se, zdaleka nemá vyhráno.

Nebyl to jen raèí mor

Raci u nás byli odedávna ve velkém loveni jako vyhlá¹ená pochoutka - vyhledávaného "masa" není na ¾ádném jedinci mnoho, a tak musely padnout na uspokojení hostù jedné gurmánské veèeøe i stovky rakù. Èe¹tí raci také v¾dy byli dobrým exportním artiklem. V neporu¹ené pøírodì se ov¹em dokázala raèí populace rychle obnovovat. První skuteèná pohroma pøi¹la pøibli¾nì pøed jedním stoletím, kdy do na¹ich zemí vtrhla epidemie oznaèovaná jako raèí mor. Ta zde raka øíèního témìø vyhubila. Po jejím skonèení byl introdukován rak bahenní, který je podstatnì ménì choulostivý. Tøetím zdej¹ím druhem je men¹í (a rovnì¾ ohro¾ený) rak potoèní. Patrnì ani raèí mor by neznamenal definitivní konec zdej¹í populace raka øíèního, kdyby (ostatnì nejspí¹ nikoli náhodou) nepøi¹el v dobì rychlé industrializace a poèátkù prùmyslového zneèi¹»ování krajiny. Je¹tì vìt¹í ranou v¹ak byla pozdìj¹í chemizace zemìdìlství a velkoplo¹né meliorace. Pøesto se socialistické hospodáøství pøi dohánìní kapitalismu Amerika u Karl¹tejnanedokázalo odøíci ani raèí podpory; i kdy¾ formálnì tento korý¹ po¾íval jakési zákonné ochrany, byly zde klièky, které umo¾òovaly intenzívní valutový export. Napøíklad Vyhlá¹ka 103 ministerstva zemìdìlství z roku 1963 s provádìcími pøedpisy k Zákonu o rybáøství dovolovala denní úlovek 30 kusù rakù. Nejvìt¹í populace raka ve støedních Èechách nyní patrnì ¾ije ve známém opu¹tìném lomu Amerika u Karl¹tejna. Budoucnost této lokality je ov¹em stále nejistá - pøed nìkolika lety se romantický kaòon se dvìma prùzraènými jezírky (který si zahrál i v mnoha slavných filmech) stal majetkem spoleènosti ÈEZ. Proslýchalo se, ¾e zde má být obnovena tì¾ba; ÈEZ chce paradoxnì vápencem z této unikátní krajinnéAmerika u Karl¹tejna oblasti odsiøovat severoèeské elektrárny.

Brnìní z vápníku

Rak øíèní (Astacus astacus) se mù¾e do¾ít témìø dvaceti let a dosáhnout pøi tom a¾ ètvrtmetrové délky - takové jedince v¹ak u¾ znají z volné pøírody jen opravdu letití pamìtníci. I tak ale pevný krunýø, dlouhá tykadla, deset silných noh a pøedev¹ím dvojice velkých klepet z nìj èiní tvora, který jako by byl pozdravem z dávných geologických dob. Brnìní kryjící hlavohruï tohoto korý¹e je od hnìdé do èervena, nìkdy s odstíny zelenì (úsloví "rudý jak rak" pochází od zbarvení vaøených jedincù). Raèí krunýø nedorùstá, musí se proto pravidelnì svlékat. Právì kvùli tvorbì krunýøe se rakùm dobøe vede pøedev¹ím ve vodách s vysokým obsahem vápníku a s mno¾stvím úkrytù pro èas pøevlékání. Pøi bli¾¹ím setkání vás mo¾ná pøekvapí, ¾e raèí oèi na stopkách jsou èasto krásnì modré. Cestu po dnì si rak hledá nejen jimi, ale také ohmatává dvìma páry tykadel - je to toti¾ tvor s pøevá¾nì noèní aktivitou. Rak vìt¹inou leze po dnì, v pøípadì nouze ov¹em umí i dobøe a velmi rychle plavat. Impozantní na rakovi jsou pøedev¹ím klepeta - alespoò u jedincù vyrùstajících v dobrých podmínkách. Kvùli svalu pohybujícímu tímto orgánem byli raci v minulosti také loveni a dokonce od nás i exportováni. Slou¾í mu nejen k obranì a bojùm, ale pøedev¹ím ke sbírání potravy. Tou jsou nejèastìji uhynulé ryby a jiné organické zbytky na dnì. Pùvodní druhy rakù jsou na seznamu ohro¾ených druhù, ov¹em formální ochrana je dnes témìø zbyteèná - raka neohro¾ují drobní pytláci, ale pøedev¹ím obrovské mno¾ství nejrùznìj¹ích chemikálií ve vodách (vèetnì horských oblastí) a rychle postupující likvidace raèích lokalit.

 
   
   
   
   
   
 

Nadìje umírá poslední

 
 

Není ¾ádným tajemstvím, ¾e i nejmen¹í potoky pøedstavují pro mnoho lidí náhradu za kanalizaci a chybìjící èistièky. V posledních letech k tomu pak mimo jiné pøistupuje i pøekotné obnovování tì¾by v dávno opu¹tìných zatopených lomech. Na¹tìstí tu nejsou jen lidé tou¾ící po rychlém zbohatnutí za ka¾dou cenu, ale také ti, kdo usilují o zachování plnohodnotného ¾ivotního prostøedí. U¾ koncem 80. let se mezi mláde¾í rozbìhla akce Astacus, mající za cíl umìlý chov a znovu vysazování raka do vhodných pøírodních lokalit. Za tímto úèelem byly tehdy vydány i nezbytné pøíruèky - málokdo napøíklad ví, ¾e raka je nutné dávat do vody høbetem dolù, proto¾e jinak zùstane kolem ¾áber krytých krunýøem bublina vzduchu, která jej zadusí. Snahy o umìlý chov a reintrodukci raka do pøírody pokraèují díky øadì nad¹encù stále. Dnes je ¹ance zejména v oblastech, odkud mizí donedávna zde umìle udr¾ované intenzívní zemìdìlství, tedy v horských a podhorských oblastech. Ov¹em jediná chyba, nezodpovìdnost èi zlá vùle ze strany lidí, kterým na ¾ivotním prostøedí nezále¾í, doká¾e zlikvidovat výsledky mnohaleté práce bìhem nìkolika okam¾ikù.

 
 

Znovu se v øekách objevili bobøi i raci

 
 

Za uplynulých tøináct let doznalo ¾ivotní prostøedí v Èeské republice pronikavé zmìny k lep¹ímu, ale ekologové zatím pøíli¹ nejásají. Ve srovnání s po¾adavky Evropské unie jsme teprve na zaèátku. V posledních  letech byly sice s pomocí Státního fondu ¾ivotního prostøedí postaveny stovky nových èistièek odpadních vod, jenom¾e EU po¾aduje, aby je mìla v¹echna sídla s více ne¾ dvìma tisíci obyvatel.

 
 

Kde hledat pøíèiny neutì¹eného stavu v ÈR

 
 

Neodpustitelnou vinu na obrovské devastaci v této oblasti má bývalý komunistický re¾im. Na silném zneèi¹tìní  øek a ostatních povrchových vod se podílela rozsáhlá výstavba prùmyslových komplexù se zastaralou výrobní technologií, tì¾ba v povrchových dolech a nadmìrné pou¾ívání umìlých hnojiv v zemìdìlství. Vázla rovnì¾ výstavba èistièek odpadních vod a dal¹ích dùle¾itých ekologických staveb. Napø. na Labi a jejich pøítocích nemìla èistièky (anebo pouze kapacitnì nedostaèující) ani tak velká mìsta jako Ústí nad Labem, Dìèín, Mìlník a Mladá Boleslav. Výsledek se dostavil v podobì  øek promìnìných ve stoky. Nejhor¹í situace kvùli intenzivní povrchové tì¾bì v hnìdouhelných dolech byla v severních Èechách, ale sdìlovací prostøedky o tom mlèely. V rozporu se skuteèností se tvrdil opak, a mladí lidé bývali vybízeni k odchodu za prací na sever Èech, k èemu¾ se jim nabízely i volné byty, kterých byl v jiných regionech nedostatek. Zvý¹ený výskyt nádorových onemocnìní v této oblasti se samozøejmì zamlèoval. První výsledky se v¹ak pøece jen dostavily. Díky výstavbì èistièek odpadních vod v povodí Labe do¹lo k pronikavému zlep¹ení kvality vody a v této nejvìt¹í èeské øece se po dlouhých letech znovu objevili tak vzácní ¾ivoèichové jako bobøi a na nìkterých jejich pøítocích dokonce raci.

 
 

Nejstar¹í delikatesa

 
 

Rakùm, humrùm, langustám, garnátùm a krevetám se øíká "nejstar¹í delikatesa lidstva", v¾dy» se o nich zmiòuje ji¾ slavný básník Homér. V antickém Øímì se témìø ¾ádná slavná hostina bez tìchto korý¹ù s pevnými krunýøi neobe¹la. Nej¾ádanìj¹í pocházeli z pobøe¾í dne¹ního Libanonu. Tyto dary moøe platily za krmi privilegovaných vrstev, jak mimo jiné dokazují i staroøímské mozaiky plné rakù, krevet a garnátù. Mezi jejich nejvìt¹í pøíznivce patøil i slavný øímský "fajn¹mekr" Marcus Caelius Apicius (nar. 25 pø. Kr.) V jeho rozsáhlém díle se mù¾eme doèíst, ¾e je témìø nemo¾né pøipravit chutného raka bez kmínu. Cesta korý¹ù na jídelní stùl dosáhla svého vrcholu v dobì rokoka. Traduje se, ¾e sám francouzský král Ludvík XIV. jich na své svatbì snìdl pøes ètyøi sta kusù.Ponìkud odli¹ná situace z hlediska korý¹ù panovala v Nìmecku a v nepøímoøských zemích jako jsou Èechy, Morava a Rakousko. Zde byl za favorita kuchynì jednoznaènì pova¾ován rak øíèní a rak kamenáè. Jednalo se tehdy o relativnì v¹ední potravu, a navíc lidu obecnému dobøe dostupnou. Lov ryb byl toti¾ mnohdy výsadou mìst a ¹lechty a jako takový byl silnì regulován. U rakù takováto situace nastávala málokdy. Oblíbenost pojídání rakù se v devatenáctém století odrazila i v jeho pojmenování - v Nìmecku bývá toto století nazýváno stoletím øíèního raka. Byla to ov¹em doba, kdy se raci bì¾nì a hojnì vyskytovali v ka¾dém èistém potoce a øece. Lovili se ruènì v prùzraèné mìlké vodì, nebo pohmatem pod kameny. Tam, kde byla voda zkalená a hluboká, se v pøedveèer lovu umis»ovalo jako návnada tlející maso.Nìkolik posledních desetiletí se svými kyselými de¹ti, exhalacemi, regulací tokù a intenzivním hnojením sní¾ilo poèet tìchto kdysi bì¾ných tvorù na minimum. Døívìj¹í v¹ední pokrm je dnes drahou a málo bì¾nou delikatesou. Pokud se situace jednou dramaticky zlep¹í a raci se opìt stanou v¹edním artiklem na pultech obchodù, mù¾ete je upravit tøeba podle toho nejjednodu¹¹ího receptu slavné èeské kuchaøky Marie Sandtnerové:Raky øádnì vypereme (mají hnìdou a¾ nazelenalou barvu), vlo¾íme do prudce vaøící osolené vody (okam¾itì zrudnou jako raci) s kmínem, pivem, zelenou petr¾elí a máslem a vaøíme je deset a¾ patnáct minut. Vaøené raky podlijeme trochu polévkou, ve které se vaøili, a dobøe pøikryté podáváme na stùl s èerstvým máslem na sklenìné míse pìknì upraveným.

 
 

Marie Kalinová

 
 

 


Komentáøe
Poslední komentáø: 30.05.2007  23:09
 Datum
Jméno
Téma
 30.05.  23:09 Honza Raci v LAby byli vzdycky
 30.05.  23:08 Honza Raci v LAby byli vzdycky
 30.05.  23:05 Honza Raci,ustecko
 20.03.  18:51 ela
 17.05.  13:50 p.e.e.p
 08.04.  17:07 Podhrazky Jan Raci
 22.03.  10:12 av
 02.02.  21:06 Radka Kuèero¨vá rak øíèní