Toto poøekadlo má svá úskalí a naznaèuje nám, ¾e bychom pøi svých cestách do cizích krajù mìli znát alespoò základní zvyky a obyèeje. Zvláštì kdy¾ si tam chceme pohovoøit s místními obyvateli.
Tak jako je rozdíl v pravidlech silnièního provozu, liší se i pravidla chování v jednotlivých krajích. To, co si mù¾eme dovolit napøíklad v Itálii, ani¾ by se nad tím kdokoli podivil, by tøeba v Nìmecku vyvolalo pohoršení.
Co øíkají kvìtiny
Spoleèenský kontakt hraje v mnoha pøípadech velmi dùle¾itou roli. Nejèastìjší a zdánlivì nejménì konfliktní dar, který ¾ena dostává, je kvìtina. Proto není na škodu seznámit se s "kvìtinovou abecedou". Rudé rù¾e jsou v celé Evropì symbolem vášnivé lásky. Proto je znaènì nevhodné darovat je na veøejnosti vdané nebo zasnoubené ¾enì. Pokud se chcete vyhnout zbyteènému nedorozumìní a rozpaèitým momentùm, volte kytici bílých nebo ¾lutých rù¾í. Rovnì¾ narcisky, hyacinty a orchideje znamenají vyznání lásky, ovšem o nìco ménì intenzivnìji ne¾ v pøípadì rudých rù¾í. Další kvìtinou, která mù¾e vyvolat zmatek, je chryzantéma. V nìkterých zemích je chryzantéma pova¾ována za høbitovní kvítí, co¾ však neplatí v Nizozemsku, Velké Británii, Španìlsku, Francii, Øecku, Itálii, severním Nìmecku a Skandinávii, kde jsou tyto kvìtiny velmi vzácné. Bílé lilie a jiøiny se jako symbol èistoty a nevinnosti ve Francii a ve Španìlsku dávají na svatbách a pøi biømování. Naopak ve Švédsku, Finsku, Norsku a Velké Británii se èastìji u¾ívají pøi pohøbech. S karafiáty nic nezkazíme ve Španìlsku, ale narazit bychom mohli ve Francii a v severských zemích, kde se tato kvìtina netìší velké pøízni. Francouzùm prý dokonce pøináší neštìstí.
Pøíjïte k nám...
Pozve-li nás nìkdo na veèeøi ve Švédsku, Norsku, Finsku èi Dánsku, nejvhodnìjším èasem pro pøíchod je 18 hodin. Èím ji¾nìji, tím více se veèeøe posouvá na pozdìjší dobu. Nìmci, Rakušané a Francouzi veèeøí kolem osmé. Ve Španìlsku a ostatních zemích na jihu Evropy mù¾ete klidnì pøijít a¾ mezi devátou a desátou, proto¾e døíve se jíst nebude, i kdy¾ vám mo¾ná kruèí v bøiše. Dochvilnost je velmi dùle¾itá v Nìmecku, Švýcarsku a Skandinávii. Pokud jste se domluvili na nìjaké urèité hodinì, obchodní partner èi hostitel vám nebude tolerovat ani pìtiminutové zpo¾dìní. I kdy¾ to pøímo neøekne a nedá nijak najevo, zaøadí vás pravdìpodobnì mezi nevychovance. V Rakousku se toleruje pìtiminutové zpo¾dìní, ve Francii akademická ètvrthodinka. Italové, Španìlé a Portugalci si s dochvilností vùbec nelámou hlavu. Na schùzku se klidnì dostaví s pùlhodinovým zpo¾dìním, ani¾ by mìli nìjaké výèitky svìdomí. Støedoevropané a Seveøané dbají na to, aby ze slušnosti nenechali na talíøi ¾ádné zbytky jídla. Ve Velké Británii se l¾íce pokládá po stranì talíøe, v ostatních èástech Evropy na talíø. Neslušné je pokládat ruce na stùl. Italové nejèastìji jedí špagety, ale pøi jejich konzumaci si nepomáhají l¾ící. Ve Španìlsku je dovoleno mít pøi jídle ubrousek pod bradu, ale v ostatních zemích je lepší rozprostøít ho na kolena.
Políbit èi nepolíbit?
Øekové a Portugalci si pøi pøátelském setkání nepodávají ruku, ale poplácají se po zádech. Nìmci a Švýcaøi se nejèastìji zdraví políbením, ale stisk ruky je mezi mu¾i také bì¾ný, stejnì jako plácnutí po zádech. Poèet polibkù má rovnì¾ svá pravidla. Španìlé, Portugalci, Øekové, Italové a Britové se zdraví dvìma, Holanïané a Švýcaøi tøemi a Francouzi ètyømi. Líbat ruku ¾enám v Øecku nebo ve Velké Británii není pøíliš zdvoøilé, zatímco Poláci tuto tradici zachovávají.
zdánlivì nejménì konfliktní dar, který ¾ena dostává, je kvìtina. Proto není na škodu seznámit se s "kvìtinovou abecedou". Rudé rù¾e jsou v celé Evropì symbolem vášnivé lásky. Proto je znaènì nevhodné darovat je na veøejnosti vdané nebo zasnoubené ¾enì. Pokud se chcete vyhnout zbyteènému nedorozumìní a rozpaèitým momentùm, volte kytici bílých nebo ¾lutých rù¾í. Rovnì¾ narcisky, hyacinty a orchideje znamenají vyznání lásky, ovšem o nìco ménì intenzivnìji ne¾ v pøípadì rudých rù¾í. Další kvìtinou, která mù¾e vyvolat zmatek, je chryzantéma. V nìkterých zemích je chryzantéma pova¾ována za høbitovní kvítí, co¾ však neplatí v Nizozemsku, Velké Británii, Španìlsku, Francii, Øecku, Itálii, severním Nìmecku a Skandinávii, kde jsou tyto kvìtiny velmi vzácné. Bílé lilie a jiøiny se jako symbol èistoty a nevinnosti ve Francii a ve Španìlsku dávají na svatbách a pøi biømování. Naopak ve Švédsku, Finsku, Norsku a Velké Británii se èastìji u¾ívají pøi pohøbech. S karafiáty nic nezkazíme ve Španìlsku, ale narazit bychom mohli ve Francii a v severských zemích, kde se tato kvìtina netìší velké pøízni. Francouzùm prý dokonce pøináší neštìstí.
ubrousek pod bradu, ale v ostatních zemích je lepší rozprostøít ho na kolena.