Praha se stala hlavním sídelním místem císaøe øíše Øímské a èeského krále Rudolfa II. (1552 – 1612) od 16. øíjna 1583 a¾ do jeho smrti 20. 1. 1612. Trvalá pøítomnost císaøe uèinila z Prahy centrum mezinárodní politiky, metropoli pozdnì renesanèní uèenosti, kultury a umìní s mnoha významnými osobnostmi. Jména vìtšiny postav z dnešního dílu napsali stavitelé na pamì» na budovu Národního muzea. Smìrem na Václavské námìstí je to Rudolf II., Agricola a Tadeáš Hájek, do Mezibranské ulice Brahe, Bacháèek, Jessenius, Kepler, Komenský a Marci.
Rudolf pozval do Prahy mnoho umìlcù, napø. sochaøe Adrieana de Vries, alchymisty, ale i astronomy Tychona Braheho a Jana Keplera. Brahemu a Keplerovi pomáhal Jošt Bürgi. Na Univerzitì pùsobili napø.: Ján Jesenský – Jessenius (1566-1621), který provedl první veøejnou pitvu v èervnu 1600 a Jan Marcus Marci. Nìkteøí významní lidé (Komenský, Hollar) odešli z rùzných dùvodù do ciziny.
Praha se však nestala pouze místem vìdy a umìní, ale v království došlo také k rozvoji architektury a techniky, rybníkáøství. skláøství, ¾elezáøství (1. vysoká pec v Berounì 1594). Pivovar v Krušovicích byl zalo¾en v roce 1581 a císaø Rudolf II. z nìj uèinil v roce 1583 svùj královský pivovar. Je dokonèeno vydání šestidílné Bible Kralické. V lednu 1584 je zaveden Gregoriánský kalendáø (na Moravì v øíjnu).
Ukázkou hornického umìní tehdejší doby je štola, kterou Rudolf II. nechal postavit k zásobování rybníku v Královské oboøe (Stromovce) vodou z Vltavy. Štola byla vybudována v letech 1581 a¾ 1593 havíøi z Kutné Hory a Pøíbrami. Štola zaèíná pod Letnou poblí¾ Štefánikova mostu (asi 100 m proti proudu) odtud prochází pøibli¾nì v místech ulic Nad Štolou a Èechovou v délce 1997 loktù (1186 m) a prùmìru jeden a¾ jeden a pùl lokte. Byla ra¾ena tak, ¾e na pìti místech byly vyhloubeny šachty a z tìch se pak razilo obìma smìry.
Významným dílem v nìm¾ jsou popsány základy hornictví a dùlního mìøictví napsal Georg Bauer – Agricola (1494 – 1555) ve 12 svazkovém díle “De re Metallica libri XII“, které vydal v roce 1556 v Basileji. V páté knize je popsáno pøipojovací a usmìròovací mìøení a mìøení kompasem.
Praha se stala hlavním sídelním místem císaøe øíše Øímské a èeského krále Rudolfa II. (1552 – 1612) od 16. øíjna 1583 a¾ do jeho smrti 20. 1. 1612. Trvalá pøítomnost císaøe uèinila z Prahy centrum mezinárodní politiky, metropoli pozdnì renesanèní uèenosti, kultury a umìní s mnoha významnými osobnostmi. Jména vìtšiny postav z dnešního dílu napsali stavitelé na pamì» na budovu Národního muzea. Smìrem na Václavské námìstí je to Rudolf II., Agricola a Tadeáš Hájek, do Mezibranské ulice Brahe, Bacháèek, Jessenius, Kepler, Komenský a Marci. 
první veøejnou pitvu v èervnu 1600 a Jan Marcus Marci. Nìkteøí významní lidé (Komenský, Hollar) odešli z rùzných dùvodù do ciziny. 
ornického umìní tehdejší doby je štola, kterou Rudolf II. nechal postavit k zásobování rybníku v Královské oboøe (Stromovce) vodou z Vltavy. Štola byla vybudována v letech 1581 a¾ 1593 havíøi z Kutné Hory a Pøíbrami. Štola zaèíná pod Letnou poblí¾ Štefánikova mostu (asi 100 m proti proudu) odtud prochází pøibli¾nì v místech ulic Nad Štolou a Èechovou v délce 1997 loktù (1186 m) a prùmìru jeden a¾ jeden a pùl lokte. Byla ra¾ena tak, ¾e na pìti místech byly vyhloubeny šachty a z tìch se pak razilo obìma smìry.