Olymp
Trochu pøeskakuji, vím, ale moji ètenáøi mají pravdu v tom, ¾e by bylo vhodné pøiblí¾it nìkterá bo¾stva. O tom, ¾e o Olymp se také válèilo a Zeus pøišel na svìt a¾ jako šesté dítì krutého otce, jsem se zmiòoval v Rohu hojnosti. Také o jeho sourozencích, kteøí se vrátili na svìt z otcova ¾aludku.
Mimochodem, kdy¾ jsem to vyprávìl své devítileté vnuèce, to vyzvracení pozdìjších bohù nìjak nemohla uznat.
Na Olympu sedìl tedy pøedevším Zeus a jeho pìt sourozencù, sestra i man¾elka Héra, bùh moøí Poseidon , bùh podsvìtí Hádes, Deméter, dárkynì obilí a ochránkynì zemìdìlství a Hestia, bohynì rodinného krbu.
A Diovy dìti: bohynì moudrosti Athéna, bùh války Ares, bùh slunce Apollón, bohynì mìsíce a lovu Artemis, bohynì lásky Afrodita, posel bohù Hermes a bùh ohnì a kováøù Héfaistos.
O tom, ¾e potravou bohù byly nektar a ambrozie, patrnì víte. O zábavu se staraly Grácie a Múzy.
Paláce na Olympu postavili Titáni, Kyklopové, které Zeus vysvobodil z podsvìtí. No a krásnou výzdobu vykoval Héfaistos, k nìmu¾ se èasem vrátím podrobnìji, stejnì jako k nìkolika dalším bohùm.
Pro lepší pøedstavu bájného jevištì bychom mìli ještì vìdìt, ¾e oznaèení olympos patrnì v dobì pøedøecké platilo pro jakoukoliv horu, na ní¾ sídlili bohové. Dokonce snad nejen horu, pro jakýkoliv nadoblaèný prostor. To, co je dnes pova¾ováno za bájný Olymp, je horský masiv v severním Øecku u Egejského moøe. Zemìpisnými podrobnostmi vás nebudu zatì¾ovat, je na ka¾dém ètenáøi, zda si splní malý domácí úkol a projde si mapu Øecka.
A tak první èást vyprávìní o hoøe bohù zakonèím citací z Homéra: „...Olymp, sídlo bohù domnìlé a vìèné, je¾ bouøe nikdy nebièují, déš» nepromáèí a sníh nezasype. Jen klid a mír a nebe bezoblaké zde záøí za nejèistšího dne. ...Tam se jeho bo¾ští obyvatelé veselí navìky.“
Tak vítejte v sídle øeckých bohù, snad se vám tam bude líbit. Pøíštì nìkteré z nich pøiblí¾ím podrobnìji.