Museum sexu

Mnohokrát už jsem prošel pražskou Melantrichovou ulicí na Staroměstské náměstí a mému zraku nikdy neunikly červeně vybarvené útroby Sex machines musea, které zvalo k návštěvě. Přiznávám, že mě trochu lákalo, ale vždy jsem měl pocit, že je to mé osoby a mých let trochu nedůstojné. Až ve sváteční den 17. 11. jsme se se synem vydali na výstavu sňatku Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským a fronta cizinců před pokladnou nás odradila. (Výstava potrvá až do února, tak snad se najde příhodnější chvíle.) Zklamáni jsme se vraceli, když syn k mému překvapení prohlásil: „Hele tati, museum, kde jsme ještě nebyli.“ Znovu jsem zaváhal a poukázal, že to asi nebude nic levného, ale syn zareagoval: „Neboj táto, já to zaplatím.“

A tak jsme vstoupili. Dvě cizinky u vstupu na můj dotaz, zda mohu dostat nějakou slevu reagovali, že sleva je jen pro studenty.“But I am a student,“ odpověděl jsem a ony se rozesmály. Tak jsem vytáhl ze šrajtofle průkazku VŠE s fotografií.( Dík, U3V) Tomu, co tam bylo napsáno asi moc nerozuměly, zato napsané slovo student je mezinárodní, a to rozhodlo. A platili jsme po 150 Kč, namísto 250 Kč, oba dva.

Tady se hodí říci, že Sex machines museum není nějaké zobrazení pornografie, ale expozice mechanických erotických zařízení, jejichž smyslem je přinášet rozkoš a umožňovat zvláštní a neobvyklé polohy při souloži.
Na ploše tří pater je tu vystaveno přes 200 objektů a mechanických zařízení, galerie umění s erotickou tematikou, kino se starými erotickými filmy, erotické oblečení a mnohé další věci týkající se lidské sexuality.
Tak jsme vstoupili, a protože nikde nebyl zákaz fotografovat, syn se snažil vyfotit vše, na co jsem mu ukázal.

Sex Machines Museum je skutečně prvním museem na světě, které je věnováno sexuálním zařízením. Sbírat předměty z celého světa započal před mnoha lety po důkladném bádání jeho majitel Oriano Bizzocchi, původně pro Muzeum kuriozit v Republice San Marino. Chtěl projít s návštěvníkem ironickou a inteligentní cestu mezi kuriozitami, historií a zvráceností lidské sexuální stimulace. Načrtnutý erotický i snový rozměr vystavených předmětů hovoří sám za sebe, když se na ploše 600 m2 setkáváme se zastaralými antimasturbačními aparáty, s korzety s odrazujícími pánevními stahovačkami nebo s excentrickými dobovými preservativy. Je tu i fluorescenční lampa, kterou známe z Postřižin.

Sex Machines Museum je ale také zábava a podiv nad sadomasochistickými zařízeními, umělými údy i řadou patentovaných, avšak nikdy nesestavených přístrojů a předmětů. To všechno nás vede k zamyšlení nad tím, jak se již od antických dob člověk potýkal s kreativitou a fantazií při vymýšlení a sestavování sexuálních zařízení sloužících ke zvýšení své sexuální rozkoše.

Za zmínku stojí i dva promítané němé filmy z roku 1925.
Říká se, že tyto dva filmy byly natočeny na osobní objednávku krále Alfonse XIII., jenž byl dědečkem současného krále Juana Carlose a byl se svými dvořany velkým milovníkem těchto "radovánek pro veselé deštivé večery".
Ve filmech vystupuje několik režisérových osobních přátel s několika pouličními prostitutkami z barcelonské čínské čtvrti.

První film se jmenuje "Zpovědník aneb farářovo požehnání".

Farář v něm chce uspokojit své prostopášné choutky, přesvědčuje své kajícnice, že jim může být odpuštěno, pouze pokud se podrobí jeho přáním. Nutí je, aby se svlékly, hladí je a všelijak využívá jejich sexuality.

Druhý film se jmenuje "Dámský kabinet".

Je to starý příběh o lékaři, který zneužívá své pacientky. Lékařova manželka to vidí klíčovou dírkou a pomstí se tím, že souloží s jeho sluhou a s komornou. V tomto filmu můžeme zhlédnout, a to i podle názoru odborníků, jednu z vůbec prvních milostných scén ve třech v dějinách pornografického filmu. To, že se nám oba filmy dochovaly, je prý hotový zázrak a vděčíme za to filmotéce ve Valencii, která je zrestaurovala.
Nebudu zastírat, že jako uživatel internetu jsem se už párkrát podíval na současné pornofilmy a mohu proto porovnávat. Zatímco v těch současných se scénář i kamera zabírají zejména detaily orgánů při styku, tyto staré mají své kouzlo. Zdůrazňují svádění, mazlení, něžné dotyky a svlékání, oboustrannou masturbaci a faktický styk je až na samém konci a s prostorovým odstupem. Komicky působí i dobové oblečení.

Na závěr musím prohlásit, že se mi prohlídka muzea líbila a že nelituji, že jsem se tak snadno dal svést. A stála by i za těch 250 Kč.

Na další foto se podíváte ZDE

Ivo Krieshofer