Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Za beskydskými klauzy


„Vlastní pøípravy k zahájení plavby poèínají na podzim, kdy se øeèištì potoka nebo øíèky zbavuje pøeká¾ek, kamenù, nánosù a bøehy se upravují. V zimì pak svá¾í se z hor a strání døíví a skládá se v hranice, je¾ lemují po celé délce bøehy vody… „


„V druhé polovinì bøezna pøi mírné povìtrnosti poène plavba døíví. Polena házejí se do rozvodnìných potokù, je¾ zesíleny bývají ještì pøívaly vod z klauzù. Prvního dne dochází obyèejnì jen málo døíví do Frýdlantu, jeliko¾ se bìh polen, tak øíkají, musí zregulovati. Vyplòují se jimi kolena, ostré záhyby a okliky, tak¾e teprve pozdìjší dny polena pravidelnì cíle docházejí. Je-li plavba v plné síle, ¾enou se polena vespolek tìsnì stlaèena úprkem dolù a slyšeti jest praskot, hluk, jekot a hukot hrnoucích se døev.
Podél celého toku rozestaveny jsou èetné strá¾e, jim¾ bdíti jest, by nikde zácpa nenastala, je¾ by zhatila volný chod døíví a dìlníci musí dlouhými háky uvolòovati hromadící se polena. Zbylé okrjky shazují se dodateènì po plávce do øeky a pøipraví se do bìhu, kdy¾ se zadek ¾ene. Dìlníci musí do ledové vody a utopencùm pomáhati rukama do bìhu, co¾ podnikají èasto za pouhý krapet koøalky:“


Je to ji¾ docela dávno, kdy jsem èetla ve staré místopisné bro¾uøe toto barvité líèení plavení døíví na poèátku minulého století. Nedovedla jsem si pøedstavit, kudy a kam se za klauzy vypravit. A¾ v dobì nedávné se mi dostaly do rukou zajímavé materiály o tìchto technických památkách od Jaromíra Poláška z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. V materiálu byly popsány samozøejmì nejen historické a technické údaje, ale také jsem se dozvìdìla, kde se klauzy nacházejí. A to u¾ mi, obraznì øeèeno, nedovolilo spát.


Klauzy jsou zmiòovány okolo poloviny 19. století. Dá se pøedpokládat, ¾e nìkteré další existovaly ji¾ døíve, ale nebyly dolo¾eny. O existenci plavení døíví však svìdèí listiny, které plavení døíví dokládají. Plávka døeva pak pokraèovala a¾ do jara 1941. Tehdy však ji¾ byla provádìna v omezeném rozsahu, jeliko¾ od roku 1908 fungovala ¾eleznièní dráha Frýdlant – Bílá, úzkokolejka na Bílé a také se zaèínala rozvíjet sí» silnic a lesních cest.


Nyní vám mohu pøedlo¾it pozvání na výpravy za beskydskými klauzy, které se nacházejí v Zadních horách. Klauzù, jejich pozùstatkù èi nepatrných stop po nich je více, ale já jsem vybrala ty nejznámìjší a nejdostupnìjší. Do srpna 2009 jsem všechny klauzy, které uvádím navštívila. Ka¾dá výprava na kterýkoli z nich je vcelku nenároèná a my jsme jimi naplnili vìtšinou víkendová dopoledne. Na cestách mì doprovázel man¾el a samozøejmì naše Anièka, pro kterou je objevování Beskyd velkým dobrodru¾stvím. Nemohu øíct, který klauz je nejkrásnìjší, proto¾e ka¾dý je nìèím zajímavý, ka¾dý má svou atmosféru a neopakovatelnost.


První byl na poøadu Panský klauz. Ten jsme navštívili v listopadu 2008, u¾ strašil sníh a to bylo pravé poèasí pro zdolání tohoto magického místa.
Ze silnice z Ostravice smìrem na Staré Hamry míjíme nejprve po levé stranì chalupy osady Hutì, vpravo pøes cestu jde znaèka na osadu Velké a my odboèíme asi po 200 m doprava po lesní silnièce. Asi po kilometru dojedeme na místo zvané Myjárna, kde je parkovištì. Odtud u¾ je dále na Podolánky i na Velký zákaz vjezdu. Z Myjárny se vydáme k Panskému klauzu, k nìmu¾ nevede znaèená cesta. Jdeme asi kilometr po cestì vedoucí na Podolánky a pod osadou Bøestový, která se nachází vpravo v kopci se dáme první cestou doleva pøes mostek, mírným stoupáním projdeme kolem závory a asi po dvou kilometrech dospìjeme k zádumèivému místu, kde se vpravo nachází opravená hráz Panského klauzu, který v dobì sucha bývá prázdný, jen støedem protéká do bahna zarytý Panský potok. Za pochmurného poèasí si zcela jistì dovedeme pøedstavit, ¾e se na tomto odlehlém místì mohou objevit nadpøirozené bytosti, jak píše v kní¾ce Pytláci v Zadních horách Vladislav Krop. Vládkynì hor Sadapeka se svými lulkánìmi dovedly utancovat nebohé pasáèky èi døevaøe. Na tìchto místech buïte tedy ostra¾ití.


Dále byl na øadì v dubnu 2009 na Velikonoce Velký klauz na Kyèerovském potoce, který nás ještì pøivítal zbytky snìhu a nádhernou prùzraènou vodou. Tento klauz u¾ znám z døívìjší doby, nebo» na Velký jsme èasto jezdívali. Ke klauzu se dostaneme, kdy¾ se z Myjárny vydáme se cestou vpravo, která vede na osadu Velké. U Myjárny je informaèní tabule Lesù ÈR, která nás na klauzy upozorní, nicménì cesta k Velkému klauzu není nijak znaèená. Jakmile pøijdeme na osadu a projdeme kolem chalup, jdeme stále rovnì, stoupáme mírnì po cestì kolem potoka Kyèerov a asi po dvou kilometrech dojdeme k Velkému klauzu. Tento klauz patøí k nejkrásnìjším a nejprùzraènìjším. Velmi zachovalá je hráz klauzu vystavìná z kamenù. Kousek nad klauzem je na potoce zachovalé hrazení.


Bedøichùv klauz nese jméno podle olomouckého biskupa Bedøicha Fürstenberka.. Je nejdostupnìjší, proto¾e se nalézá pøímo silnice vedoucí z Bílé na Beèvy v místech pøed Hlavatou. Staèí zastavit, vystoupit, projít se k informaèní tabuli s posezením a klauz obhlédnout. V dobì nedávné byl krásnì rekonstruován, nebo» byl velmi poškozen povodnìni. Pod klauzem stojí domek, který svého èasu slou¾il správci klauzu.
Zastavili jsme se u nìj právì na prvního máje a projitím pøes pøepad hráze jsem jej opravdu dokonale prozkoumala. Ale nezkoušejte to, je to zakázané.


Blato klauz na potoce Mohyla v katastru Èeladná jsme objevili v kvìtnu pøi zpáteèní cestì z Martiòáku, kdy jsme neprocházeli pøes osadu Skureèena, ale pøešli jsme pod ní. Právì tam se nacházejí pozùstatky hráze. Klauz je v dobì sucha bez vody a støedem zarostlé plochy protéká potok. Východiskem této trasy jsou Podolánky, kde je mo¾no zaparkovat pod starou školou (dnes zaøízení RENARKON) na prostranství u øíèky Èeladenky.

Kdy¾ jsme se pak jednu z dalších kvìtnových nedìlí vypravili na Maxùv klauz, bìhem cesty nás zlákala informaèní tabule s motivem Èurabka klauzu a bylo rozhodnuto. Toho dne bylo úplnì letnì a byla to skvìlá volba.
K návštìvì tohoto klauzu mù¾eme zaparkovat pøímo v centru Bílé, dále pak projdeme po stezce na bøehu Bílé k odboèce do údolí Smradlavé, kde nejprve po levé stranì spatøíme nádherný arcibiskupský lovecký zámeèek, který je dnes ve správì Lesù ÈR. Dále pokraèujeme cestou údolím necelý kilometr, kde se do Smradlavého potoka vlévá potok Èurabka. Toto místo poznáme podle informaèní tabule Lesù ÈR, která pojednává o beskydských klauzech. Dáme se cestou vedoucí podél potoka a asi po dvou kilometrech dojdeme na místo, kde se klauz nalézá. Je oznaèen informaèním panelem a je zde vybudováno malé posezení. Klauz byl v nedávné dobì rekonstruován. Stojí za to zajít si i k ústí potoka do klauzu, koryto potoka je krásnì vylo¾eno kameny a je odtud impozantní výhled na celý klauz a údolí Èurabky. Zpìt se mù¾eme vrátit stejnou cestou, ale pokud mohu doporuèit, asi pùl kilometru pod klauzem je mostek a cesta vedoucí pøes nìj nás zavede na osadu Kavalèanky, která je velmi malebná a dole u cesty je nádherná kaplièka. Podél Kavalèanského potoka pak sejdeme zpìt do údolí a vrátíme se zpìt do Bílé. Po cestì nás èeká ještì jedna zajímavost – pramen Smradlavá - krásnì upravený s posezením na obou stranách potoka a také krásnì zapáchající, ale – je léèivý!


Jednu z dalších kvìtnových nedìlí jsme vyrazili z Mezivodí na Kocián klauz na Luèoveckém potoce, to bylo tak všelijak, docela èerstvo, ale naštìstí nepršelo a docela se vybralo.
K návštìvì tohoto klauzu na Luèoveckém potoce bude naším východiskem Bílá – Mezivodí, na cestì z Bílé odboèíme vpravo a zaparkovat mù¾eme u Ondrášova dvora, kde si podle denní doby mù¾eme dát obèerstvení nebo se na nìj tìšit pøi cestì zpáteèní. Na klauz a dále na høeben vede turistická zelená znaèka. Asi po 2 – 3 kilometrech musíme dávat pozor, proto¾e cesta nevede pøímo kolem klauzu, ale musíme k nìmu odboèit vpravo. Ze znaèky toto místo poznáme podle chaty, kterou je z cesty vidìt. Tato chatièka zde stojí na místì, kde byla pùvodnì chata, kterou nechal postavit kardinál Bedøicha Fürstenberk, kdy¾ zde jezdíval na lov tetøevù. Klauz je oznaèen informaèní tabulí.


Maxùv klauz je pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Josefa Goofrieda Sommera Becka.Je z tìch nejvíce dochovaných a navštìvovaných klauzù a nechala jsem jej témìø nakonec, a¾ pøišel vhodný den, kdy èervencová nedìle koneènì slibovala po èase celkem letní poèasí. Moc jsem se na nìj tìšila, tìšte se i vy, nebo» patøí k nejzachovalejším klauzùm. Pùjdeme k nìmu opìt z Bílé kolem pramene Smradlavé a dále údolím, ke klauzu vede zelená turistická znaèka. Od zámeèku je to ke klauzu 4,5 km.Východiskem cesty mù¾e být také Bumbálka, kdy ke klauzu sejdeme po znaèce z hlavního hranièního høebene a vrátíme se do Bílé. U klauzu je zastøešené posezení a nìkolik dalších lavièek na rùzných místech. Kousek výš nad klauzem je patrné menší pøehrazení potoka. Pod klauzem lze zase vyjít cestou kousek nahoru a z této cesty je mezi stromy rovnì¾ hezký pohled na celý klauz. Cesta údolím Velké Smradlavy je ú¾asná a pùsobí uklidòujícím dojmem.


Kdy¾ jsem nahlédla do místopisných materiálù, pøišla jsem na to, ¾e bych skoro úplnì zapomnìla na poslední z dochovaných klauzù. Èerný klauz na stejnojmenné øíèce Èerná jsme zvládli v závìru prázdnin za typicky letního poèasí. Nachází si necelý kilometr od odboèky zelené znaèky vedoucí z Bílého køí¾e z pøíjezdové komunikace na vedlejší lesní cestu, kde se dá pohodlnì zaparkovat. Zajímavostí tohoto místa je, ¾e pùvodnì spadala tato oblast pod Slezsko a a¾ po roce 1669 pøipadla hukvaldskému panství. Zemská hranice toti¾ kopírovala tok Èerné. Výpravu jsme spojili se v¾dy vdìènou prohlídkou Bílého Køí¾e, který po letech zaèíná opìt o¾ívat.


Text a foto: Pavla Zemaníková

Foto:

Hráz Bedøichova klauzu

Maxùv klauz

Pohled na Èurabku klauz

 

Další èlánky autorky:
Pøíbìh jedné nalezené chalupy
Vlaková tra» Frýdlant n. O. - Bílá
Osmnáctiny v údolí Ostravice
Zatopené osudy
Masarykova chata Na Beskydì
Chata Solárka
Lysá hora - Albrechtova chata
Lysá hora - Bezruèova chata
Peking 2008 - olympijské ozvìny
Ostravice - Ostravská chata
Ostravice - Sokolská chata
Rozhovor s Jaromírem Šlosarem
Strmá voda
Jak jsem objevila Javoøinku
Hubertská mše na Bílé
Jak jsem objevila Javoøinku - 2
Vozovna z Ostravice
Dokud se zpívá
Staré Hamry
Bílá - lovecký zámeèek
Javoøinka - obrázková cesta
Z Koneèné na Bobek
Okolo Ondøejníka
Ostravice -vodopády
Ondrášovy díry- pøírodní památka
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 10.03.2010  20:55
 Datum
Jméno
Téma
 10.03.  20:55 venca
 10.03.  07:59 Kopøiva.
 09.03.  20:55 Gustav
 09.03.  17:53 imraL
 09.03.  09:31 josef
 09.03.  07:55 Pøemek