Maastricht - TEFAF

Mnohým z vás je toto město asi známo jen z toho mála, co víte o Evropské Unii. Víte, že tam byla před časem uzavřena tak zvaná Maastrichtská smlouva.

Krásné, staré a burgundsky vlídné nizozemské město Maastricht však hostí každoročně v březnu prestižní veletrh umění a starožitností na světě. Apartní výstava probíhá pod názvem - The European Fine Art Fair (zkratka TEFAF).

Letos čekalo na veřejnost (obdivovatele umění,  ale i případné kupce) pod jednou střechou na 30 000 vysoce kvalitních exponátů. Vystavovatelé přijeli z 201 zemí Evropy i Ameriky. Ke zhlédnutí však bylo již tradičně vynikající staré, především holandské umění, pro které si do Maastrichtu jezdí nejvybíravější sběratelé.

Vystavovalo tu  jako každoročně mnoho vybraných obchodníků z celého světa, obchodníků s všemožnými drahými a jedinečnými antikvitami, výtvarným uměním, šperky, knihami o umění. Jen to nejlepší z nejlepšího je uznáno přísnou komisí za tak dobré, aby to mohlo být na TEFAF vystaveno. Tito obchodníci, vystavovatelé, pochopitelně přicházejí do Maastrichtu především proto, aby našli zákazníky, kteří si mohou tyto vystavované drahocennosti dovolit. Hledají ty, kteří na ně mají.

To ovšem vůbec neznamená, že všech těch 75 tisíc návštěvníků, kteří každoročně výstavu přijdou zhlédnout, přichází proto, aby si něco koupili. Chtějí se většinou jen podívat na krásné věci, které nikde jinde na světě nejsou vystavovány v takovém měřítku. Oddělení obchodníků s obrazy je nejznámější, protože je zde možno vidět špičkové nabídky toho, co je momentálně na světovém trhu. Ze starého i současného umění. Ale někteří návštěvníci mají zase především zájem o nábytek z minulých století, nebo o starožitné hodiny.

Náměstí šperků

Mnohé dámy se vydaly hned směrem k "Náměstí šperků", kde vystavovala světová jména, jako Cartier, Bulgari a Graff své nejkrásnější kusy v pečlivě střežených vitrínách. Třpytící se diamanty jsou mnohdy tak velké, že vypadají k neuvěření. Procházka touto výstavou se podobá procházce jedním ze světoznámých muzeí.

A koho umění neoslovuje, může se dívat se sklenkou šampaňského v ruce na "živé umění". Na elegantně oblečené návštěvníky, dámy a pány všech národností, opravdu z celého světa, na výstavný interiér nebo na překrásné květinové dekorace. Proč si neudělat příjemné, trochu snobské odpoledne? Vstupné bylo 35 Euro a  v něm je již započítán mnohastránkový, krásnými barevnými ilustracemi vybavený katalog. I tento katalog je už sám o sobě "collector's item".

Všechno je to někdy opravdu jako v pohádce z tisíce a jedné noci.

Hvězda jihu

K mnohým vystaveným předmětům se váží neobyčejné příběhy. Ve výstavním stánku známé francouzské klenotnické firmy Cartier se například letos skvěl neobyčejný 128 karátový diamant Star of South neboli Hvězda jihu. Jeho zajímavý příběh začíná v roce 1853, kdy byl nalezen mladou otrokyní v diamantovém dole v Brazílii. Ta byla za nález odměněna celoživotní penzí a propuštěna na svobodu. Majitel dolu a tedy i diamantu měl z tohoto nálezu pochopitelně mnohem více. Přesto není známo, za jakou cenu nakonec tento kámen prodal syndikátu obchodníků s diamanty v Paříži. Když se o tomto, ještě nevybroušeném diamantu dozvěděl Holandský král Willem III., začal se o něj velice zajímat. Loboval, pokoušel se totiž o to, aby byl dán do práce amsterodamským brusičům diamantů a tím zvýšil prestiž Amsterodamu jako města zručných brusičů diamantů. Tím i prestiž královu. To se mu nakonec povedlo a firma Martin E. Coster měla tu čest nevzhledný kámen vybrousit na krásný, 128 karátový diamant, Hvězdu jihu. Antverpští brusiči diamantů záviděli.

V roce 1855 byla Hvězda jihu prezentována na světové výstavě v Paříži, za přítomnosti

francouzského císaře Napoleona III. a jeho ženy, císařovny Eugenie. Nechyběl ani holandský král Willem III. a jeho manželka, královna Sophie.

Koncem šedesátých let devatenáctého století koupil tento neobyčejný diamant londýnský klenotník Edward Dresden za dva miliony zlatých franků. Krátce poté jej opět prodal, a to maharadžovi Khande Rao z indické Barody. Jeho následník, Mulhar Rao neměl žádné vlastní děti a proto adoptoval prostého pasáčka, aby se stal jeho dědicem a následníkem.Takové věci se opravdu stávají. Na připojené fotografii vidíte toto vyvolené dítko ve věku dvanácti let. Na krku má náhrdelník, který měl dohromady dokonce celých tisíc karátů. 128 karátová Hvězda jihu je vidět nahoře uprostřed. Tváří se příslušně hrdě a současně dost zarputile. Byl si možná vědom nejen ceny náhrdelníku, ale i toho, jaký těžký úkol na něj v životě čeká. Uhlídat takovou cennou nádheru a nenechat se zavraždit závistivými poddanými.

Od této chvíle až do dnešních dnů je osud Hvězdy jihu zcela zahalen tajemstvím. Nynější klenotník Cartier, který diamant koupil, slíbil bývalému vlastníkovi, že nikomu neodhalí jeho identitu.

Nechce také prozradit, kolik by Hvězda jihu měla případného nového majitele stát. "Myslím, že za 19 milionů Euro si ho domů neodnesete." říká s úsměvem. Pro toho, kdo si kámen koupí, navrhnou a vytvoří zlatničtí mistři firmy Cartier moderní šperk, který se k Hvězdě jihu hodí. Bude-li si to přát. Možná také, že kámen prostě zmizí v trezoru na další desítky let.

Vystavený diamant hlídali nepřetržitě dva zaměstnanci bezpečnostní služby. Dokonce předtím, než kámen v elegantním pouzdře, potaženém červeným sametem, do vitríny umístili, nechali na výstavě vyklidit celý Cartierův stánek. Obdivovatelé byli sice vznešení, ale člověk nikdy neví.

Výstavu jste letos již nestihli. Možná příští rok? Nebo prostě přijeďte a prohlédněte si Maastricht a okolí, je tam mnoho zajímavostí a všechny nejsou tak drahé jako diamanty. Přesto se některé třpytí!
 

Věra Pokorná,  Holandsko