Pamìtníci vzpomínejte a pojïte se spolu se mnou poohlédnout po historii chat v údolí Ostravice (v Beskydech), které vyhoøely. Postupnì navštívíme chatu Solárku, Sokolskou chatu, Ostravskou chatu, Albrechtovu a Bezruèovu chatu na Lysé hoøe a nakonec tu, která byla nejkrásnìjší – Masarykovu chatu na Beskydì.
Mo¾ná vás pøi ètení mých èlánkù napadne, jak jsem na toto téma pøišla. K tìm krásným skvostùm, které ji¾ neexistují, mì pøivedly dobové pohlednice. U¾ asi dva roky se sna¾ím soustøeïovat staré motivy z údolí Ostravice. A pøi rozjímání nad tìmito záchvìvy starých èasù mì napadlo, ¾e u tìch chat, které vyhoøely, by stálo za to, poohlédnout se po jejich historii. Chaty byly vìtšinou døevìné a z hlediska po¾ární ochrany byly nedokonale zajištìny a proto zpravidla v zimním období v dùsledku nedbalosti a neopatrnosti vyhoøely.
Teï vám tedy nabízím moje povídání, všechno, co se mi podaøilo zjistit, jsem poskládala dohromady a výsledek mù¾ete zhodnotit sami. Vím, ¾e údaje mohou být neúplné èi nepøesné, proto bych uvítala pøípadné ohlasy. Nìco jsem se dozvìdìla prostøednictvím internetu, nìco mi vyzradil mùj archiv, ale taky jsem své pátrání probírala se spøíznìnými lidièkami.
Lysá hora – Albrechtova chata
Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora (1324 m. n. m.) byl v¾dy spojován s rozvojem turistiky v Beskydách. Turisté ovšem po¾adovali a oceòovali na významných vrcholcích potøebné zázemí.
Horská turistika se zaèala rozvíjet ve druhé polovinì 19. století. Od posledního šlechtického dr¾itele hrabìte Jana Pra¾my se dostalo frýdecké panství s Lysou horou do vlastnictví tìšínských arcivévodù, èlenù císaøské rodiny Habsburské.
Snahy o zalo¾ení ostravského turistického spolku sahají do 80. let 19. století. V té dobì ¾urnalisté pova¾ovali zimní výstup na Lysou horu za „jistì ne ka¾dodenní zále¾itost“, hodnou novinové zprávy.
V roce 1893 byl v sále frýdecké støelnice zalo¾en nìmecký turistický spolek Beskidenverein. Sídlem spolku byla stanovena Ostrava a pøedsedou moravsko-slezské sekce i celého BV byl zvolen dr. Karl Richter. Ji¾ v tomto roce byli prof. Alois Schwarz, dr. Karl Richter a prof. Alois Steiner vysláni jako deputace k direktoriu Kní¾ecí komory tìšínské, zastupované dr. Rudolfem Bukowskim, od kterého se jim dostalo výrazné podpory. Mnozí èlenové BV (nadlesní J. Lipanský, lesmistr Liszt, oba z Frýdku, nadlesní E. Schwab z Morávky) byli zamìstnáni u lesní správy komorních statkù a zajiš»ovali povolení ke znaèení turistických cest, bezplatné dodávky døeva a kamene na stavbu nìmeckých chat.
Dr. Steiner, èastý host na lovech, pøesvìdèoval arcivévodu Albrechta, aby své pozemky s výjimkou tetøevích revírù na Baraní a Sto¾ku, otevøel turistùm. V roce 1894 pøijal Albrecht nad spolkem patronát.
Spolek zaèal znaèit nejdùle¾itìjší turistické stezky a cílem spolku se stalo budování turistických chat, proto¾e do té doby byli turisté pøijímáni v hájenkách nebo soukromých loveckých chatách. Jednou z nich byla i døevìná chata na Lysé hoøe, vybudována v roce 1880 za podpory Tìšínské komory na památku prvního pìšího výstupu arcivévody Albrechta Habsburského. Tento údaj uvádí roèenka Beskidenvereinu. Nacházela se asi 100 metrù pod vrcholem jihovýchodním smìrem. Byla to primitivní døevìná stavba, mìla komoru, spi¾írnu, svìtnici se stoly a lavicemi, které pøikryté ¾ínìnkami slou¾ily k pøenocování. Ve spi¾írnì byl k dispozici chléb, sýr, vejce, uzeniny, pivo, víno, likéry, èaj, káva a to vše za mírné ceny. Za pobyt se úètovalo 10 krejcarù, za ubytování 30 krejcarù. V létì ji obýval správce a v roce 1893 ji za letní období navštívilo více ne¾ 700 hostù a v tomto roce prosadil pøední propagátor turistiky Johann Hadaszczok její opravu.
Na Lysou horu chodili odedávna z blízka i daleka lidé obdivovat východy a západy slunce. Jsou zachyceny pamìti úèastníkù jedné takové tøídenní výpravy v srpnu 1880. Devìt èeských frýdeckých národovcù, vedených písmákem Viktorinem Vantuchem a Janem Je¾íškem, putovalo pìšky z Frýdku do hor. Šli pøes Prašivou, na táboøišti na Slavíèi za¾ili první západ slunce a ráno pak i východ slunce. Podruhé nocovali u Bílého køí¾e a tøetí noc pro¾ili na Lysé hoøe. Loveckou chatu zde hlídal a ošetøoval lesní dìlník Biskup, který hostùm topil, aby jim nebylo zima. Nìjakou neopatrností zaèala chata hoøet, ale oheò se podaøilo zastavit a chatu zachránit pøed zkázou. Všichni úèastníci zaznamenali, ¾e na Lysé hoøe byl nejkrásnìjší pohled na západ slunce, krásnìjší ne¾ na Radhošti.
V roce 1893 tìšínská valná hromada Beskidenverein odsouhlasila stavbu nové, vìtší chaty. Podaøilo se získat potøebnou parcelu a stavební materiál pro výstavbu chaty na Lysé hoøe.V prùbìhu roku 1894 se stal J. Hadaszczok pøedsedou spolku. Tato chata mìla prolomit dosavadní monopol èeské Pohorské jednoty Radhoš» pøi budování chat v Beskydech. Nìmci byli podporováni podnikateli z Ostravska a mìli také podporu rakouských úøadù. Ve stejném tempu jako obstarání potøebné parcely a stavebního materiálu probíhala také výstavba chaty. 4. èervence 1895 vystoupil na vrchol Lysé hory Albrecht Habsburský se svou chotí Isabelou, dvìma dcerami a nezbytným doprovodem. K chatì dorazil koòmo z Frýdlantu. Novou chatu si prohlédl a také v ní posvaèil. Jeho návštìva byla tou nejlepší reklamou pro novì postavenou chatu. Chata byla slavnostnì otevøena 21. èervence 1895 a byla nazvána chatou arcikní¾ete Albrechta – Erzherzog Albrecht Schutzhaus. Na vrcholu hory se sešlo na 500 návštìvníkù, které pøivítala hornická kapela z Karlovy huti. Mezi pøítomnými hosty nechybìli okresní hejtman Derik, okresní soudce E. Wanitschem, zástupce tìšínské komory dr. R. Bukowski, øeditel lesní správy Grimm a zástupci Sudeten-gebirsvereinu a opavské poboèky Alpenvereinu. Stavbu útulny vedl stavitel Rudolf Aulegk z Frýdku – nejvìtší èástkou na její realizaci pøispìli arcivévoda Fridrich a sekce BV – Moravská Ostrava, Vítkovice, Frýdek a Frýdlant nad Ostravicí. Stavba si vy¾ádala vè. vybavení 38 tisíc rakouských korun. Hosté se mohli ubytovat v šesti pokojích a ve dvou spoleèných noclehárnách s celkovou kapacitou 40 lù¾ek, mimoøádnì zde mohlo pøenocovat a¾ 55 osob. S Albrechtovou chatou je spojeno jméno jejího nájemce Jaroslava Winklera, který byl od roku 1897 prvním meteorologickým pozorovatelem. Chata stála vedle pùvodní útulny z roku 1880.
O útulnách na vrcholu Lysé hory svìdèí i údaj z Ottovy encyklopedie z roku 1908: „…dvì útulny (stará a nová), od arcivév. Albrechta zbudované, pøechovávají výletníky. Rozhled odtud èarokrásný na všechny strany …“.
J. Hadaszczoka lákala Lysá hora k mimoøádným výkonùm, v roce 1895 vybìhl na vrchol 36x a vyèerpáním ve 32 letech zemøel. Jeho úmrtí bylo velkou ztrátou, proto¾e patøil k nejschopnìjším organizátorùm.
V roce 1909 podala frýdecká sekce Beskidenverein návrh na rozšíøení dosavadní útulny. Tomuto rozšíøení ustoupila pùvodní útulna. Stavbu výhodnou pùjèkou podpoøila „Freidecker Spaarkasse“ a ministr veøejných prací pøispìl subvencí 6000 Kè. Rozšíøená a pøestavìná chata byla otevøena v roce 1911. Postavila se nová kuchynì, pøistavìly se výèepní lokál, veranda, skladovací místnosti, nové pokoje, noclehárna a také byt pro správce chaty. Sál nové útulny byl pojmenován na památku E. Wanitschka, pøedsedy frýdeckého odboru spolku BV Wanitschek Saal. Pamìtní deska byla odhalena 3. 9. 1911.
Po první svìtové válce byla chata pøejmenována na Slezskou chatu – Schlesier Haus. Po druhé svìtové válce byla znárodnìna. Jeliko¾ chata nepostaèovala k ubytování všech zájemcù, byla koncem roku 1933 dokonèena stavba noclehárny Beskiedenvereinu, pozdìji nazvaná Kamenný dùm, jeho¾ budova stojí dodnes.
Objekt vyhoøel 28. prosince 1972 a škola byla vyèíslena na 300 tisíc korun. Pøíèinou bylo nesprávné zaústìní kouøovodu do komínového tìlesa. Nikdo nebyl zranìn ani usmrcen.
Jednou z nich byla i døevìná chata na Lysé hoøe, vybudována v roce 1880 za podpory Tìšínské komory na památku prvního pìšího výstupu arcivévody Albrechta Habsburského. Tento údaj uvádí roèenka Beskidenvereinu. Nacházela se asi 100 metrù pod vrcholem jihovýchodním smìrem. Byla to primitivní døevìná stavba, mìla komoru, spi¾írnu, svìtnici se stoly a lavicemi, které pøikryté ¾ínìnkami slou¾ily k pøenocování. Ve spi¾írnì byl k dispozici chléb, sýr, vejce, uzeniny, pivo, víno, likéry, èaj, káva a to vše za mírné ceny. Za pobyt se úètovalo 10 krejcarù, za ubytování 30 krejcarù. V létì ji obýval správce a v roce 1893 ji za letní období navštívilo více ne¾ 700 hostù a v tomto roce prosadil pøední propagátor turistiky Johann Hadaszczok její opravu.