Na mìsto Kromìøí¾ mám osobní vzpomínky a teï mi je znovu pøipomenula jedna èlenka SeniorTipu - Libuška, která byla v Kromìøí¾i na výletì. Udìlala moc pìkné fotografie, které dala i do fotogalerie. Tak jsem vzpomínala, co jsem v kromìøí¾ském arcibiskupském zámku a jeho zahradách vidìla.
Mìsto Kromìøí¾ je také nazýváno Hanácké Athény. Nachází se ve Zlínském kraji. Le¾í na øece Moravì a je plným právem zapsáno na listinì svìtového kulturního dìdictví UNESCO. Mimo arcibiskupského zámku, a obou zahrad - Kvìtné zahrady a Podzámecké zahrady, jsou v Kromìøí¾i i tøi historicky cenné kostely. Je to kostel svatého Moøice, kostel svatého Jana Køtitele a kostel Blahoslavené Panny Marie. Dále je zde kaple svatého Køí¾e, biskupská mincovna a arcibiskupské vinné sklepy. Je zde také takové vzdìlávací centrum Hané. Devìt støedních škol, dvì gymnásia, dvì konservatoøe a od roku 1995 zde vznikla Justièní škola, která byla v roce 2005 rozšíøena a nyní je to celostátní justièní škola - Justièní akademie.
O arcibiskupském zámku by se dalo napsat hodnì. Je to velice krásný zámek, s upravenými interiéry, krásnými zahradami o nì¾ se velice peèlivì starají.
Ale chtìla bych napsat nìco o biskupské mincovnì...
Císaø Rudolf II dal ve své listinì udìlené kardinálu Dietrichsteinovi 5.ledna1608 mincovní právo ze zaniklého hradu Podivína. Ra¾ba mincí probíhala asi od konce 1613 a¾ do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou bylo ra¾ení mincí v období 1624 a¾ 1636, kdy se mince razily v mincovnách Olomouci a Brnì, poté byla mincovna pøenesena do Vyškova. Zde se razily mince v létech 1659 a¾ 1664.
Dnešní mincovna na Sladovnickém pøedmìstí byla zalo¾ena biskupem Karlem II z Liechtensteina - Castelcorna hned na poèátku jeho vlády v Kromìøí¾i. Stalo se tak roku 1665, (v tu dobu byla mincovna ještì u Mlýnské brány). Nová mincovna Na Sladovnách tehdy nebyla ještì pod støechou, kdy¾ do ní byly soustøedìny vedle kromìøí¾ské výbavy mincovny i stroje a zaøízení z Vyškova. Èást strojù byla pohánìna vodou ze sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech. Vybavení mincovny bylo na svou dobu velmi progresivní a zajiš»ovalo kvalitní ra¾bu. Stavební práce na nové mincovnì trvaly a¾ do roku 1667, ale u¾ rok pøedtím, v létì, byly ra¾eny první mince. Mincovna v roce 1668 sice vyhoøela, ale byla narychlo opravená a mince se razily dále. Biskupové potøebovali peníze na stavby a potøebovali jich mnoho. Mincovna produkovala velké mno¾ství mincí, prý více, ne¾ císaøská mincovna ve Vratislavi. Urèitì slavnostní chvíle byla v roce 1669, kdy se zde vyrazila první zlatá medaile ve váze 100 dukátù.
V Kromìøí¾i nepracovali jenom obyèejní razièi, ale byli získáni i pracovníci, kteøí umìli ztvárnit medaile plasticky. Takový byl tøeba Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvoøil portrétní medaili biskupa Karla II. Ta byla tého¾ roku vyra¾ena ve váze 20 dukátù ve zlatì. Proto¾e práce kromìøí¾ské mincovny a jejich pracovníkù byly na dobré výtvarné úrovni a byla to poctivá øemeslná práce, patøily mince kromìøí¾ské ra¾by k oceòovaným dobovým platidlùm. Pozdìji patøily k hledaným numismatickým akvisicím. Biskupské mince se zde razily a¾ do roku 1756, kdy byl jako poslední vyra¾en tolar biskupa Troyera. Poslední ra¾bou byla intronizaèní medaile biskupa Egkha v roce 1759.
Pozdìji, kdy¾ mincovna u¾ neslou¾ila svému úèelu, stala se obytným domem. Dùm nebyl udr¾ován byl v havarijním stavu, ale peníze na jeho opravu nebyly. Teprve od roku 1998 je mincovna zase plnohodnotným èlánkem v památkovém fondu mìsta. Dnes jsou v interiéru mincovny vidìt nástroje a stroje, které byly k ra¾ení mincí pou¾ívány. V rámci staroslavné mincovny vydává Nadaèní fond kromìøí¾ské mincovny a mìsto nové pamìtní ra¾by. Stalo se tak roku 1998, bylo to u pøíle¾itosti zápisu „Zahrady zámku“ do seznamu UNESCO. Autorem tìchto památkových medailí je Karel Zeman.
V mincovnì jsou stálé expozice, jako: Historie penìz na Moravì, Èeské mince a medaile, Pøedmincovní platidla a jiné. V Arcidiécezním Museu Kromìøí¾ , ve spolupráci se správou Státního zámku, je ještì do konce záøí k vidìní výstava mincí a medailí pod názvem: Svìtci a jejich zobrazování na mincích a medailích. Výstava je chronologicky vymezená 16. a¾ 19. stoletím. Navazuje tím na výstavu Biblické výjevy na medailích, která byla v roce 2005.
Olga Kotaèka
O prezentaci zpracovanou v Power Pointu si napište zde
Mìsto Kromìøí¾ je také nazýváno Hanácké Athény. Nachází se ve Zlínském kraji. Le¾í na øece Moravì a je plným právem zapsáno na listinì svìtového kulturního dìdictví UNESCO. Mimo arcibiskupského zámku, a obou zahrad - Kvìtné zahrady a Podzámecké zahrady, jsou v Kromìøí¾i i tøi historicky cenné kostely. Je to kostel svatého Moøice, kostel svatého Jana Køtitele a kostel Blahoslavené Panny Marie. Dále je zde kaple svatého Køí¾e, biskupská mincovna a arcibiskupské vinné sklepy. Je zde také takové vzdìlávací centrum Hané. Devìt støedních škol, dvì gymnásia, dvì konservatoøe a od roku 1995 zde vznikla Justièní škola, která byla v roce 2005 rozšíøena a nyní je to celostátní justièní škola - Justièní akademie.
1613 a¾ do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou bylo ra¾ení mincí v období 1624 a¾ 1636, kdy se mince razily v mincovnách Olomouci a Brnì, poté byla mincovna pøenesena do Vyškova. Zde se razily mince v létech 1659 a¾ 1664. 
V Kromìøí¾i nepracovali jenom obyèejní razièi, ale byli získáni i pracovníci, kteøí umìli ztvárnit medaile plasticky. Takový byl tøeba Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvoøil portrétní medaili biskupa Karla II. Ta byla tého¾ roku vyra¾ena ve váze 20 dukátù ve zlatì. Proto¾e práce kromìøí¾ské mincovny a jejich pracovníkù byly na dobré výtvarné úrovni a byla to poctivá øemeslná práce, patøily mince kromìøí¾ské ra¾by k oceòovaným dobovým platidlùm. Pozdìji patøily k hledaným numismatickým akvisicím. Biskupské mince se zde razily a¾ do roku 1756, kdy byl jako poslední vyra¾en tolar biskupa Troyera. Poslední ra¾bou byla intronizaèní medaile biskupa Egkha v roce 1759. 
nebyl udr¾ován byl v havarijním stavu, ale peníze na jeho opravu nebyly. Teprve od roku 1998 je mincovna zase plnohodnotným èlánkem v památkovém fondu mìsta. Dnes jsou v interiéru mincovny vidìt nástroje a stroje, které byly k ra¾ení mincí pou¾ívány. V rámci staroslavné mincovny vydává Nadaèní fond kromìøí¾ské mincovny a mìsto nové pamìtní ra¾by. Stalo se tak roku 1998, bylo to u pøíle¾itosti zápisu „Zahrady zámku“ do seznamu UNESCO. Autorem tìchto památkových medailí je Karel Zeman.