Pozn. redakce: Po uveøejnìní èlánku o Cartagenì od Jany de Galindo se na chatu lidé ptali jak to bylo mo¾né, ¾e Vernon s takovým velkým loïstvem prohrál bitvu. K tomu tedy poslala Jana násleující krátké vysvìtlení. Tøeba vás to bude zajímat.
Jedna z posledních bitev admirála Vernona se odehrála u pobøe¾í Cartageny jako dozva španìlsko - anglické války. Kdy¾ se Vernon pøiblí¾il ke Cartagenì zaèátkem bøezna roku 1741 s jedním z nejvìtších loïstev v historii námoønictví, (186 lodí a pøes 23 000 mu¾ù, mimo jiné, jedné z lodi velel nevlastní bratr George Washingtona, Lawrence), ani ve snu ho nenapadlo, ¾e to bude ta nejostudnìjší prohra jeho ¾ivota.Tak si byl jistý, ¾e Cartagenu lehce dobyje, ¾e poslal zprávu anglickému králi Jiøímu II. o vítìzství. Ten staèil nechat vyrazit mince, na kterých je zobrazen Blas de Lezo na kolenou, pøedávající svùj meè Vernonovi.
Ale Vernon se nikdy ke mìstu nedostal. Aby se dostal do pøístavu, musel projet ú¾inou, zvanou “Bocachica”(malé ústí), která je dodnes jediný mo¾ný zpùsob, jak se dostat do pøístavu. Z otevøeného moøe, zvaného “Bocagrande” (velké ústí) je to nemo¾né, proto¾e tam u¾ v XVI. století Španìlé udìlali umìlou podmoøskou platformu z navezeného kamení, jako ochranu pøed útoky pirátù.
A v ústí Bochachica jsou naproti sobì dvì pevnosti: San Fernando a San José. Postaveny jsou tak dùvtipnì, ¾e jedna je výš ne¾ druhá. Z jedné šla palba do plachet a z druhé do podpalubí. A ještì ke všemu sám Blas de Lezo nechal pøed pevnostmi zapálit dvì ze svých šesti lodí, aby se Vernonovo lodstvo do pøístavu nedostalo.
Ale i pøesto, v jednom momentì v noci, jedna z lodí Vernona pronikla do pøístavu a nìkolik set mu¾ù se sna¾ilo obsadit pevnost San Felipe. Ale nepoèítali s výškou pevnosti, a tak skoro všichni zahynuli pod palbou mu¾ù Blas de Leza. K tomu se pøidalo hladovìní anglických námoøníkù a nemoce jako cholera a skorbut.
Vernon prišel o tolik mu¾ù, ¾e sám musel zapálit šest ze svých lodí, proto¾e na nì nemìl posádku. A tak 20. kvìtna 1741 zvednul kotvy a vrátil se s ostudou jak hrom na Jamaiku.
Pøesto, ¾e se musel vzdát své funkce admirála a v roce 1764 byl vylouèen z námoønictva, po své smrti v roce 1757 byl pohøben na opatství ve Westminsteru jako hrdina.
V roce 1815 byla Cartagena obléhána Španìly znova, oble¾ení trvalo tøi mìsíce a bylo tak tì¾ké, ¾e koncem obléhání umíralo ve mìstì pøes tøi sta lidí dennì – hlady. A po tomto oble¾ení, Cartagena dostala pøídomek „Ciudad heroica” (hrdinné mìsto), ale to u¾ je jiná historie.
Jedna z posledních bitev admirála Vernona se odehrála u pobøe¾í Cartageny jako dozva španìlsko - anglické války. Kdy¾ se Vernon pøiblí¾il ke Cartagenì zaèátkem bøezna roku 1741 s jedním z nejvìtších loïstev v historii námoønictví, (186 lodí a pøes 23 000 mu¾ù, mimo jiné, jedné z lodi velel nevlastní bratr George Washingtona, Lawrence), ani ve snu ho nenapadlo, ¾e to bude ta nejostudnìjší prohra jeho ¾ivota.Tak si byl jistý, ¾e Cartagenu lehce dobyje, ¾e poslal zprávu anglickému králi Jiøímu II. o vítìzství. Ten staèil nechat vyrazit mince, na kterých je zobrazen Blas de Lezo na kolenou, pøedávající svùj meè Vernonovi. 
A v ústí Bochachica jsou naproti sobì dvì pevnosti: San Fernando a San José. Postaveny jsou tak dùvtipnì, ¾e jedna je výš ne¾ druhá. Z jedné šla palba do plachet a z druhé do podpalubí. A ještì ke všemu sám Blas de Lezo nechal pøed pevnostmi zapálit dvì ze svých šesti lodí, aby se Vernonovo lodstvo do pøístavu nedostalo. 