Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BIBLE, NOVÝ ZÁKON – 4
 
EVANGELIUM PODLE LUKÁŠE 

CITACE BIBLE:  Podle svìdectví nejstarší tradice napsal tøetí evangelium Lukáš, pocházející ze syrské Antiochie. Z nìkterých zmínek se usuzuje, ¾e byl povoláním lékaø a podle nìkterých údajù ve Skutcích prùvodcem apoštola Pavla. Pro Lukášùv pùvod z øeckého prostøedí svìdèí jeho malá znalost Palestiny po geografické stránce. ®idovskou zbo¾nost své doby však znal velmi dobøe.
Evangelium je vìnováno vznešenému Theofilovi. Tato dedikace je obdobou tehdejších zvyklostí v oblasti svìtské literatury a seznamuje ètenáøe s motivy, které vedly k sepsání díla. Øeètina spisu je dokonalá, psal jej vzdìlaný èlovìk, plnì slou¾ící vìci Kristovì. Vznik Lukášova evangelia se klade do let 70-80, jako místa vzniku bývají uvádìny Øím, Cesarea nebo nìkteré mìsto v Øecku.
„L“ je jediné evangelium, které má pokraèování: Skutky apoštolù. Autor tohoto dvojdílného spisu projevuje zvýšený zájem o zasazení popisovaných událostí do rámce svìtových dìjin. V dìjinách spásy od sebe oddìluje dobu Zákona a Prorokù, èas Je¾íšova pùsobení jako dobu rozhodující pro èas církve i její èinnosti.
 
Lukáš pou¾il jako pramen evangelium podle Marka, Sbírku Je¾íšových výrokù i prameny nepou¾ívané ostatními evangelisty. Veškerý dostupný materiál nejprve dùkladnì  prozkoumal, seøadil podle èasového klíèe a tvùrèím zpùsobem jej podal. Lukášovu chronologickému zájmu je nadøazeno hledisko teologické a svìdecké.
Tøetí evangelium se vyznaèuje universalismem, není zamìøeno úzce ¾idovsky. Silný sociální dùraz se projevuje zájmem o chudé a prosté lidi. V evangelijním vyprávìní èastìji ne¾ jinde vystupují ¾eny a navíc Lukáš vìnuje zvláštní zájem Marii, Je¾íšovì matce. Proto bývá nazýván mariologem NZ. Na rozdíl od dvou zbývajících synoptikù vidí Lukáš Je¾íšùv druhý pøíchod ve slávì jako jistý, ale neoèekává jej v nejbli¾ší dobì. Proto má církev ještì èas, aby splnila všechny misijní úkoly.
Evangelium podle Lukáše silnì zdùrazòuje Kristovo vzkøíšení, nanebevstoupení a radost, která je s tím spojena. Jeho autor jasnì naznaèuje, ¾e pøed Bo¾í soud patøí celý èlovìk, tedy jeho tìlesná i duchovní stránka, tak¾e na ka¾dodenním ¾ivotì køes»anského spoleèenství a na èistotì vzájemných vztahù mezi jeho údy velice zále¾í. Z Lukášovy vlastní látky je evangelijní dìní obohaceno o øadu jedineèných vyprávìní a podnìtù.
 
SLOVO BIBLE:  Narození Je¾íšovo
Stalo se v onìch dnech, ¾e vyšlo naøízení od císaøe Augusta, aby byl po celém svìtì proveden soupis lidu.    Tento první majetkový soupis se konal, kdy¾ Syrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, ka¾dý do svého mìsta. Také Josef se vydal z Galileje, z mìsta Nazareta, do Judska, do mìsta Davidova, které se nazývá Betlém, ponìvad¾ byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a èekala dítì. Kdy¾ tam byli, naplnily se dny a pøišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a polo¾ila do jeslí, proto¾e se pro nì nenašlo místo pod støechou.
 
Dvanáctiletý v chrámì
Ka¾dý rok chodívali jeho rodièe o velikonoèních svátcích do Jeruzaléma. Také, kdy¾ mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyèejem. A kdy¾ v tìch dnech všechno vykonali a vraceli se domù, zùstal chlapec Je¾íš v Jeruzalémì, ani¾ to jeho rodièe vìdìli. Proto¾e se domnívali, ¾e je nìkde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými pøíbuznými a známými. Kdy¾ ho nenalezli,  vrátili se a hledali ho v Jeruzalémì. Po tøech dnech jej nalezli v chrámì, jak sedí mezi uèiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kteøí ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovìdí. Kdy¾ ho rodièe spatøili, u¾asli a jeho matka mu øekla: „Synu, co jsi nám to udìlal? Hle, tvùj otec a já jsme tì s úzkostí hledali.“  On jim øekl: „Jak to, ¾e jste mì hledali, co¾ jste nevìdìli, ¾e musím být tam, kde jde o vìc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozumìli. Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Je¾íš prospíval na duchu i na tìle a byl milý Bohu i lidem.
 
Je¾íšùv køest
Kdy¾ se všechen lid dával køtít a kdy¾ byl pokøtìn i Je¾íš a modlil se, otevøelo se nebe a Duch svatý sestoupl na nìj v podobì holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi mùj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
 
Poèátek Je¾íšovy èinnosti
Je¾íš se vrátil v moci Ducha do Galileje a povìst o nìm se rozšíøila po celém okolí. Uèil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
Pøišel do Nazaretu, kde vyrostl. Podle svého obyèeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby èetl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevøel ji a nalezl místo, kde je psáno:
Duch Hospodinùv jest nade mnou;
proto mne pomazal,
abych pøinesl chudým radostnou zvìst;
poslal mne,
abych vyhlásil zajatcùm propuštìní
a slepým navrácení zraku,
abych propustil zdeptané na svobodu,
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.´
Pak zavøel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oèi všech v synagóze byly na nìj upøeny. Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právì slyšeli. Všichni mu pøisvìdèovali a divili se slovùm milosti, vycházejícím z jeho úst. A øíkali: „Co¾ to není syn Josefùv?“
 
Vyslání Dvanácti
Je¾íš svolal svých dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánìt všechny démony a léèit nemoci. Poslal je zvìstovat Bo¾í království a uzdravovat. A øekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hùl, ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty. Kdy¾ pøijdete do nìkterého domu, tam zùstávejte a odtud vycházejte. A kdy¾ vás nìkde nepøijmou, odejdìte z onoho mìsta a setøeste prach se svých nohou na svìdectví proti nim. Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, pøinášeli všude radostnou zvìst a uzdravovali.
 
Marie a Marta
Kdy¾ šel Je¾íš s uèedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam je pøijala do svého domu ¾ena jménem Marta, která mìla sestru Marii; ta si sedla k nohám Je¾íšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta mìla plno práce, aby ho obslou¾ila. Pøišla k nìmu a øekla: „Pane, nezále¾í ti na tom, ¾e mne má sestra nechala slou¾it samotnou? Øekni jí pøece, a» mi pomù¾e!“ Pán jí odpovìdìl: „Marto, Marto, dìláš si starosti a trápíš se pro mnoho vìcí. Jen jednoho je tøeba. Marie volila dobøe; vybrala si to, oè nepøijde.“
 
Zatèení
Ještì ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpøedu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze Dvanácti;  pøistoupil k Je¾íšovi, aby ho políbil. Je¾íš mu øekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna èlovìka?“ Kdy¾ ti, kteøí byli s Je¾íšem, vidìli, co nastává, øekli: „Pane, máme se bít meèem?“ A jeden z nich napadl sluhu veleknìzova a u»al mu pravé ucho. Je¾íš však øekl: „Pøestaòte s tím!“ Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. Pak øekl Je¾íš tìm, kteøí na nìho pøišli, knì¾ím,  velitelùm strá¾e a starším: „Jako na povstalce jste na mne vyšli s meèi a holemi. Dennì jsem byl mezi vámi v chrámì, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“
 
Je¾íš pøed Pilátem a Herodem
Tu k nim Pilát znovu promluvil, nebo» chtìl Je¾íše propustit. Avšak oni køièeli: „Na køí¾, na køí¾ s ním!“ Promluvil k nim potøetí: „Èeho se vlastnì dopustil? Neshledal jsem na nìm nic, proè by mìl zemøít. Dám ho zbièovat a pak ho propustím.“ Ale oni na nìm s velkým køikem vymáhali, aby ho dal ukøi¾ovat; a jejich køik se stále stupòoval. A tak se Pilát rozhodl jim vyhovìt. Propustil toho, který byl vsazen do vìzení pro vzpouru a vra¾du a o kterého ¾ádali; Je¾íše vydal, aby se s ním stalo, co chtìli.
 
Zjevení na cestì do Emauz
Kdy¾ u¾ byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtìl jít dál. Oni však ho zaèali pøemlouvat: „Zùstaò s námi, v¾dy» u¾ je k veèeru a den se schyluje. Vešel tedy a zùstal s nimi. Kdy¾ byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim. Tu se jim otevøely oèi a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakùm. Øekli si spolu: „Co¾ nám srdce nehoøelo, kdy¾ s námi na cestì mluvil a otvíral nám Písma?“ A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct uèedníkù a jejich druhy pohromadì. Ti jim øekli: „Pán byl opravdu vzkøíšen a zjevil se Šimonovi.“ Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestì a jak se jim dal poznat, kdy¾ lámal chléb.

 
Olga Janíèková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 10.10.2022  09:38
 Datum
Jméno
Téma
 10.10.  09:38 olga janíèková
 09.10.  21:05 Vesuviana
 09.10.  19:31 von
 09.10.  15:09 Jaroslava