Kdy¾ jsme jeli na prázdniny s dìtmi tak jsme mimo jiné zavítali i do obce Vysoké nad Jizerou. Navštívili jsme zdejší muzeum a poøídila jsem tam nìjaké fotografie, které provázejí èlánek. A také jsme se samozøejmì dovìdìli nìco o mìsteèku.
Vzniklo v polovinì 14 století a nyní je hlavnì støediskem turistiky a rájem ly¾aøù. Mìsteèko je moc hezké, mimo jiné zde mají dobré domácí housky rozpeèené v kachlových kamnech - ty vám nemají chybu. Jo a také hoøické trubièky plnìné šlehaèkou. Ve mìstì pùsobí divadelní spolek Krakonoš a je tu pravidelnì poøádána pøehlídka amatérských souborù. I sportoviš» je tu nìkolik - Šachty, Vìtrov, Sklenaøíce, kde jsou ideální podmínky pro ly¾ování. Byli jsme zlákáni k návštìvì muzea. Dovídáme se zde o historii mìsta a okolí. O ¾ivotì døívìjších generací, jejich kultuøe, zemìdìlství, øemeslech a vysockém ly¾aøství. Tak to vám bylo hodnì zajímavé. Náš zájem se ale také toèil kolem mechanického betlému.
Jedna samostatná expozice je vìnována ly¾ím. Jsou tu ly¾e od tvùrcù z Vysokého od jejich prvopoèátku a¾ do roku 1970. Není zde opomenuta ani goticko - barokní madona, fotografie i makety roubených chalup, bohatý výbìr malovaného nábytku a sbírka figurek znázoròující pána - hor Krakonoše. Pro mìsto bylo pøíznaèné i lnáøství a šití filcových baèkor. Je zde vzpomenuto osobností vysockých rodákù mezi nì¾ patøí Vincenc a Karel Kramáøovi. Muzeem vás provede sympatický mladý mu¾ a svým výkladem zaujme nejen dospìlé, ale i dìti. Kdo do Vysokého zavítá a» urèitì nezapomene muzeum navštívit. Opravdu to stojí za to!
Nìco málo o Vysokém nad Jizerou
Pùvodní dùvod osídlení byla tì¾ba rud, zlata a døeva, rozvoj skláøství. První písemná zmínka je z roku 1352. Vysoké nad Jizerou se poprvé jako mìsto jmenuje od roku 1354. Mìstský znak pochází a¾ z konce 16. století. A¾ do roku 1848, kdy mìsto postihl velký po¾ár, pøi kterém shoøelo 142 domù, 63 stodol, døevìná radnice a roztavily se zvony z roku 1586 a 1673, patøilo mìsto k semilskému panství.
Území je souèástí ®eleznobrodské vrchoviny, zaujímá severozápadní èást okresu Semily. Mìsto le¾í vyvýšené nad hlubokými údolími v nadmoøské výšce 692 m a od jeho polohy je odvozen i jeho název. Podnebí má na vysocku výraznì horský ráz. Je atraktivním podhorským rekreaènì sportovním støediskem zimních sportù a cestovního ruchu.
Mezi hlavní kulturní památky patøí kostel sv. Kateøiny z roku 1725 – 1743, ze kterého pochází nejstarší památka Vysokého, a to polychromovaná døevìná socha Madony z první poloviny 14. století. Další památkou je srub èp. 51, který je ukázkou roubené lidové architektury podkrkonošského typu, zdìné usedlosti a klasicistní domy. Nachází se zde Vlastivìdné muzeum, ve kterém je neobdivovanìjším exponátem mechanický betlém J. Metelky. Mìsto má divadelní tradici, v roce 1786 zde bylo zalo¾eno první ochotnické divadlo v Èechách.
Mìstský znak mìsto získalo na poèátku šestnáctého století snad jako odkaz na èin mìš»ana a kostelníka Havlasa Pavlaty, který prý pøi pálení døeva na uhlí v milíøi v rokytnických lesích ochoèil medvìda a poté jej odvedl na pra¾ský panovnický dvùr, aby pozdìji roku 1503 po pronesení proroctví o budoucích osudech èeské zemì zemøel ve Vysokém v po¾ehnaném vìku sto patnácti let.
Mìsto však pouze ne¾ilo jen v poklidu a obchodem, pøedevším s plátnem a kdysi i vlnou, ale za¾ívalo i dìsivé pohromy. Snad do válek dvou èeských králù, tedy Jiøího z Podìbrad a Matyáše Korvína, spadá doba zániku hradu Nístìjky, nyní le¾ícího ve zøíceninách, rovnì¾ i doèasný pokles Vysokého z mìsta na mìsteèko stejnì jako zkáza vysockého skláøství. Výroba skla, která se uvádí ve mìstì ve ètrnáctém století, pøešla asi ve století patnáctém na pøilehlé území nynìjších Sklenaøic, aby poté zanikla a objevila se s novou vlnou skláøských podnikatelù a¾ ve století šestnáctém v nedalekých Rejdicích. Dalším neštìstím pro mìsto byla tøicetiletá válka a zvláštì doèasné obsazení nedalekého hradu Navarova švédskými vojáky.
Bìhem staletí se mìnily vrchnosti a støídala se støediska krajù, do nich¾ Vysoké spadalo, a» šlo o Hradec Králové, Mladou Boleslav èi Liberec, obdobnì jako u okresù o Jilemnici èi Semily. Tyto vnìjší vlivy sice do jednotlivých lidských osudù zasahovaly, pøesto mìlo Vysoké v¾dy svoji dùle¾itost na poli èeské kultury a vzdìlanosti obecnì. V¾dy» zdejší školu navštìvovali mimo jiné osobnosti i oba nìkdejší politiètí vùdci národa, tedy staroèech František Ladislav Rieger, rodák ze semilského mlýna, a mladoèech Karel Kramáø, rodák z vysockého domu èp. 10.
Kdy¾ jsme jeli na prázdniny s dìtmi tak jsme mimo jiné zavítali i do obce Vysoké nad Jizerou. Navštívili jsme zdejší muzeum a poøídila jsem tam nìjaké fotografie, které provázejí èlánek. A také jsme se samozøejmì dovìdìli nìco o mìsteèku.
návštìvì muzea. Dovídáme se zde o historii mìsta a okolí. O ¾ivotì døívìjších generací, jejich kultuøe, zemìdìlství, øemeslech a vysockém ly¾aøství. Tak to vám bylo hodnì zajímavé. Náš zájem se ale také toèil kolem mechanického betlému. 
patøí Vincenc a Karel Kramáøovi. Muzeem vás provede sympatický mladý mu¾ a svým výkladem zaujme nejen dospìlé, ale i dìti. Kdo do Vysokého zavítá a» urèitì nezapomene muzeum navštívit. Opravdu to stojí za to!
zaujímá severozápadní èást okresu Semily. Mìsto le¾í vyvýšené nad hlubokými údolími v nadmoøské výšce 692 m a od jeho polohy je odvozen i jeho název. Podnebí má na vysocku výraznì horský ráz. Je atraktivním podhorským rekreaènì sportovním støediskem zimních sportù a cestovního ruchu. 
ukázkou roubené lidové architektury podkrkonošského typu, zdìné usedlosti a klasicistní domy. Nachází se zde Vlastivìdné muzeum, ve kterém je neobdivovanìjším exponátem mechanický betlém J. Metelky. Mìsto má divadelní tradici, v roce 1786 zde bylo zalo¾eno první ochotnické divadlo v Èechách.
kdysi i vlnou, ale za¾ívalo i dìsivé pohromy. Snad do válek dvou èeských králù, tedy Jiøího z Podìbrad a Matyáše Korvína, spadá doba zániku hradu Nístìjky, nyní le¾ícího ve zøíceninách, rovnì¾ i doèasný pokles Vysokého z mìsta na mìsteèko stejnì jako zkáza vysockého skláøství. Výroba skla, která se uvádí ve mìstì ve ètrnáctém století, pøešla asi ve století patnáctém na pøilehlé území nynìjších Sklenaøic, aby poté zanikla a objevila se s novou vlnou skláøských podnikatelù a¾ ve století šestnáctém v nedalekých Rejdicích. Dalším neštìstím pro mìsto byla tøicetiletá válka a zvláštì doèasné obsazení nedalekého hradu Navarova švédskými vojáky.