Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Støípky z mocnáøství


vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…


Sissi podivná (2)


Opustili jsme spoleèensky neotesanou mladou dámu, neš»astnou ze škrobeného prostøedí císaøského dvora. U¾ ¾ádné svobodné procházky v lese, projí¾ïky na koni. Franci celý den úøadoval a vracel se a¾ veèer, a tak mladé dámì zbývaly tchynì a stejnì nepøíjemná vrchní hofmistrynì Esterhazyová. Klid a soukromí mìl mladý pár snad jen za dveømi lo¾nice.


V lo¾nici ta snad celkem fungovalo, první dcera ®ofie se císaøovnì narodila, kdy¾ jí bylo osmnáct. Mladá matka ale s dcerou skoro nepøišla do styku. Nemohla jí ani vybrat jméno, miminko je dostalo po tchýni, bylo matce odebráno a vychováváno v komnatách císaøovy matky. I druhé dítì byla dcera, v jedenadvaceti se císaøovnì koneènì narodil i následník trùnu Rudolf, tøetí dítì a nadìje dynastie. Všechny tøi dìti byly vychovány pøevá¾nì starou matkou císaøe.


To podivné pnutí na císaøském dvoøe je toti¾ dost dùle¾ité. Mladá císaøovna vyrostla tìhotenstvími i laskavou povahou do nebývalé krásy. Se svými 172 centimetry výšky snad dokonce trochu pøevyšovala i císaøe. Svou krásou ovšem zastiòovala celý dvùr. V té dobì byla celkem právem pova¾ovaná za výraznou evropskou krasavici.


Zdá se, ¾e v mnohém pomohla jakási opo¾dìná svatební cesta. Korutansko a Štýrsko daly mladému císaøi i odvahu vzepøít se autoritativní matce. Zajímavé je, ¾e se matce nepostavil èelnì, ale v dopise jí naøídil, aby dìti svìøila do péèe Al¾bìty. ®ofie reagovala velmi podrá¾dìnì, ale císaø u¾ neustoupil. Smrt dvouleté dcery ®ofie urèitì také vztahy v rodinì pøíliš neposílila. Zdá se, ¾e vztah Sissi ke Gisele a Rudolfovi byl spíš chladný. To ale neplatilo u nejmladší dcery, „maïarského dítìte“ Marie Valerie, která se narodila u¾ tøicetileté císaøovnì v r. 1868 a stala se jejím mazlíèkem.


Císaøovna a Maïaøi, to je vùbec zajímavá kapitola. Kapitola plná vášnì, obdivu, pøátelství. Jisté je, ¾e tchynì Maïary opovrhovala, kde¾to snachu jiskrnost a ohnivost Maïarù tìšila. Èechy Sissi pøíliš v lásce nemìla. Ale je pravda, ¾e rakousko-uherské vyrovnání z r. 1867 bylo urèitì i její zásluhou, stejnì jako korunování Františka Josefa uherským králem. Jenom tak mohla vzniknout personální unie, která naopak tolik zklamala Èechy, kteøí se takového vyrovnání nikdy nedoèkali.


Jedna z legend o Sissi øíká, ¾e svému Francimu tolerovala a vlastnì i vybírala jeho poèetné milenky. Je to asi pravda tak napùl. Zpoèátku prý i dost ¾árlila, snášela dost špatnì pomìrnì èasté císaøovy mimoman¾elské pomìry. Teprve pozdìji se jejich vztah usadil, uklidnil, ¾ili vlastnì jako pøátelé v rozvedeném man¾elství. Protokol jim rozvod neumo¾òoval, a tak se pøizpùsobil ka¾dý po svém.


O tragédii jediného syna v r. 1889 jsem u¾ psal, zdá se, ¾e Sissi to nesla stateènìji, ale i jí zhoøklo poslední desetiletí ¾ivota ještì o další chmuru. U¾ jí nepomáhal ani pobyt v Øecku, na milovaném Korfu, kde nechala postavit krásnou vilu a pojmenovala ji Achilleon po svém oblíbeném hrdinovi.


Z krásné císaøovny se èasem stal velmi podivný tvor. Od dvaadvaceti let dr¾ela pøísné odtuèòovací kúry, které jí zachovávaly ¾okejskou váhu do 50 kg. Koupala se v mléce; ¾loutkování a následné mytí a rozèesávání dlouhých vlasù prý slu¾ebnictvo nenávidìlo. Aèkoliv v šedesátých a sedmdesátých letech platila za nejkrásnìjší panovnici Evropy, v osmdesátých letech se z ní stala vyzáblá ¾ena, která vzbuzovala spíše soucit ne¾ obdiv. Dokonce nechávala na holièkách i svého císaøe a Vídeòany, nìkolikrát skoro provokativnì vynechala významné protokolární akce. Ke konci ¾ivota bloudila dost nelogicky Evropou.


Na svou poslední cestu vyrazila inkognito k ®enevskému jezeru. V tom roce 1898 chystal její man¾el velké oslavy svého padesátiletí na trùnu. Tam by snad nechybìla. Ovšem i její smrt má zvláštní pøíchu» groteskní tragiky. Jako v podstatì náhodnou obì» si ji vybral italský anarchista Luigi Lucheni. Mìl pùvodnì vyhlédnutého jiného šlechtice, ale ten nepøijel, a tak musela staèit císaøovna. Atentátník prý došel a¾ k ní, podíval se jí do oèí a bez varování jí zabodl do srdce ostrý pilník. Císaøovna upadla, ale vstala, došla ještì na loï a tam upadla znovu. Teprve kdy¾ jí rozepnuli šaty, uvidìli její zranìní. Dlouho u¾ ne¾ila, nevidìla ani zatýkání atentátníka.


A tak snad jedinou malou útìchou císaøi bylo vìdomí, ¾e jeho milovaná ¾ena, Al¾bìta Bavorská, odešla rychle a bez bolesti, jak si to v¾dycky pøála.


Ve velkém osamìní
skládám své malé písnì.
V srdci mám utrpení
a duch mùj je pln tísnì.


Jak mladá jsem kdys byla,
bohatá nadìjemi!
Jak tryskala má síla
a svìt byl otevøený.


®ila jsem, milovala,
svìt prošla, touhou hnána;
Jen klamu, oklamána.


Josef Hejna

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 05.01.2014  08:17
 Datum
Jméno
Téma
 05.01.  08:17 ferbl Pozdì, ale pøece
 04.01.  20:13 autor
 04.01.  06:16 Bobo :-)))
 03.01.  13:55 Jarka
 02.01.  09:46 LenkaP
 02.01.  09:20 KarlaA