Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Praseèí chøipka - "historie" nemoci a mo¾ností jejího léèení


Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. ve svém obsáhlém èlánku odpovídá na mnoho otázek, týkajících se i úèinnosti oèkování a pøídatných látek ve vakcínách. Nový typ chøipky, který se náhle objevil na jaøe tohoto roku s názvem praseèí chøipka, vyvolal poplach mezi epidemiology a zdravotníky. To proto, ¾e se objevila asociace se situací v roce 1918, kdy chøipkový virus stejného typu šíøený vojáky vracejícími se z bojiš» první svìtové války, zpùsobil pandemii chøipky nazvané španìlská a smrt dvaceti milionù lidí. Jaké je nebezpeèí spojené se šíøením a nákazou virem praseèí chøipky A H1N1 v souèasné dobì? Existují bezpeèné zpùsoby, jak se mu bránit?


JAK VZNIKLO POJMENOVÁNÍ PRASEÈÍ CHØIPKA?
Onemocnìní s názvem praseèí chøipka (swine, pig, hog flu) v minulém století skuteènì oznaèovalo chøipku, která napadala prasata témìø po celém svìtì. Praseèí chøipka se šíøila ve velkochovech v USA, Kanadì, Mexiku, Ji¾ní Americe, v Evropì, v Africe (Keña), na Tajvanu, v Èínì, Japonsku a jinde a nepøenášela se zpravidla na lidi. Pùvodcem této chøipky byl virus hemaglutininového typu oznaèovaný A H1N1. Co oznaèují písmena a èísla v názvech chøipkových virù vysvìtluje ve svém èlánku prof. Patoèka. Nový typ chøipky, který se náhle objevil na pøelomu bøezna a dubna 2009 v ji¾ní Kalifornii a nedaleko od San Antonia v Texasu byl pojmenován jako praseèí chøipka, proto¾e jeho pùvodce je sice praseèího pùvodu A H1N1, ale obsahuje geny z lidské, praseèí a ptaèí linie (oznaèuje se jako podtyp S-OIV). Veøejnost se velmi rychle dozvìdìla, o jaký typ viru se jedná. Díky internetové síti mìla vìdecká komunita v prùbìhu nìkolika málo dnù po identifikaci prvních pøípadù kompletní genetickou sekvenci hemaglutininu pro další analýzy. Kde se nový podtyp viru vzal a jak vznikl, se zatím dohadují i odborníci. Poplašená veøejnost volá po vakcínách nebo po lécích s antivirotickou úèinností. Velmi rychle a pohotovì bylo také oznámeno, ¾e nový podtyp viru je citlivý k oseltamiviru (lék s názvem Tamiflu) a zanamiviru (Relenza), avšak necitlivý k antivirotickým pøípravkùm amantadinu a rimantadinu.


EPIDEMIE PRASEÈÍ CHØIPKY V ROCE 1976
V únoru 1976 si ve vojenské posádce Fort Dix v New Jersey (USA) stì¾oval 19letý voják David Lewis, ¾e je unavený a slabý, tak¾e nemù¾e cvièit. Za 24 hodin zemøel. Z jeho krve byl izolován virus A H1N1, jeho¾ nákazou onemocnìlo v krátké dobì nìkolik dalších vojákù. Virus byl identifikován u nìkolika stovek vojákù bez zjevných pøíznakù nemoci. V USA se v øíjnu tého¾ roku rozjela široká kampaò masového oèkování proti chøipce zpùsobené virem A/New Jersey/1976/H1N1. Krátce po oèkování se však objevily zprávy o neèekaném výskytu Guillain-Barré syndromu. To je velice tì¾ké onemocnìní, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením a¾ ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, zmìnami ve smyslovém Stránka 2
vnímání a celkovou slabostí. V prùbìhu dvou mìsícù bylo hlášeno 500 pøípadù tohoto syndromu, nìkteøí nemocní se po týdnech a mìsících nemoci zotavili, 30 pacientù zemøelo. Vzhledem k mnoha okolnostem byla proto kampaò oèkování vakcínou proti praseèí chøipce v USA v prosinci 1976 zastavena. Bylo naoèkováno 40 milionù osob a epidemie praseèí chøipky nepropukla.


JAKÉ JSOU DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S ÚÈINNOSTÍ OÈKOVÁNÍ PROTI CHØIPCE?
Velmi intenzivní diskuze i analýzy dosavadních zkušeností probíhají v USA, kde v roce 2008 vešlo v platnost vládní rozhodnutí povinnì oèkovat ka¾dý rok proti sezónní chøipce všechny dìti ve vìku šesti mìsícù a¾ do jejich 19. narozenin.
Na poøad dne pøicházejí diskuze o zva¾ování úèinnosti oèkování proti chøipce vedle mo¾ných rizik a ohro¾ení zdraví dìtí. Samozøejmì, ¾e první námitkou je otázka, zda oèkování bude chránit zrovna proti tomu typu viru, který se rozšíøí v dané oblasti èi populaci právì v této sezonì. Dosavadní pozorování zhodnocená ve vìdeckých èasopisech celkem v jednapadesáti studiích jednoznaènì a prokazatelnì vypovídají o tom, ¾e oèkování proti chøipce nesní¾ilo návštìvnost dìtských lékaøù ani hospitalizace z dùvodu onemocnìní chøipkou.
Prokazatelná úèinnost protichøipkového oèkování nebyla zjištìna v ¾ádném státì, v ¾ádné oblasti ani v ¾ádné sezonì. Ukazuje se, ¾e nikdy nebyly sledovány dùsledky oèkování po dobu delší ne¾ dva týdny po oèkování. Nikdy nebyla provedena studie vlivu a zdravotních rizik pøídatných látek, které jsou ve vakcínách jako jsou thimerosal, soli hliníku a novì pou¾ívaný skvalen. Kromì nich vakcíny obsahují øadu dalších toxinù, jako jsou etylenglykol, formaldehyd, fenol, i antibiotika typu streptomycinu a neomycinu.


NEBEZPEÈNÉ PØÍDATNÉ LÁTKY
Vakcíny proti chøipce stále obsahují thimerosal - antiseptickou látku obsahující rtu». To znamená, ¾e ka¾dé dítì dostane pøi jednom oèkování 25-50 mikrogramù (μg) rtuti. Jestli¾e je podle Svìtové zdravotnické organizace bezpeèná dávka 0,1 μg na kg hmotnosti na den, pak by toto mno¾ství bylo bezpeèné pro osoby o hmotnosti vyšší ne¾ 250 kg. Pro dìti o hmotnosti 10 kg je dávka 25× vyšší, pro dìti 6 mìsíèní o váze 5 - 6 kg pøekraèuje bezpeènou dávku 50×; pro školní mláde¾ o váze cca 50 kg stále ještì pøekraèuje bezpeènou denní dávku 5×.
Rtu» je toxická ve všech svých formách pro plody i pro narozené dìti. K takovému závìru došla i Americká akademie pediatrù ve svém prohlášení vydaném v roce 2001. V souèasné dobì jsme svìdky velmi rozsáhlých diskuzí mezi odborníky, ale i pøedstaviteli zdravotnických institucí, rodièi a soudy o to, zda je thimerosal pøíèinou vzniku autizmu. Tato otázka není dosud uspokojivì objasnìná a v USA jsou mezi rodièi silné obavy z povinného ka¾doroèního oèkování jejich dìtí vakcínou s thimerosalem. Jdou tak daleko, ¾e radìji pøevádìjí dìti do systému domácího vyuèování, aby nemusely být oèkovány.
Vakcíny obsahují v¾dy také látku, která zvyšuje imunitní odpovìï organizmu a umo¾òuje sní¾it obsah antigenu - tedy viru. Nejèastìji je pou¾íván hliník ve své iontové formì. I proti injekènì podávanému hliníku je mnoho námitek ze strany odborníkù vzhledem k jeho neurotoxickým úèinkùm. Mnozí pøièítají vznik zmínìného Guillain-Barré syndromu pùsobení hliníku z protichøipkových vakcín. Druhým onemocnìním, které je pøipisováno pùsobení hliníku ve vakcínách je makrofágová myofascitida. Jeho obìti trpí bolestmi svalù a kloubù a znaènou slabostí.
Mnoho námitek vùèi injekènímu podávání solí hliníku ve vakcínách vedlo k tomu, ¾e evropské firmy Novartis a GlaxoSmithKline oznámily, ¾e v novì vyvíjených vakcínách proti Stránka 3
A H1N1 S-OIV bude pou¾it jako adjuvans skvalen. Mezi odborníky imunology i kliniky se okam¾itì zvedla vlna kritiky a varování pøed injekèní aplikací skvalenu pro mo¾né nedozírné následky.
Skvalen je bì¾nou slo¾kou lidské kù¾e a prakticky se vyskytuje ve všech orgánech lidského tìla. Je to toti¾ slouèenina, ze které vzniká cholesterol - stavební slo¾ka všech bunìèných membrán. V hojném mno¾ství se vyskytuje v myelinových pochvách nervových vláken i ve stìnách cév.


CO MÙ®E ZPÙSOBIT SKVALEN?
Vzhledem k tomu, ¾e adjuvans se do vakcín pøidává proto, aby se povzbudil imunitní systém k prudší reakci na antigen, varují mnozí specialisté, ¾e mù¾e dojít k rozsáhlým a nepøedvídatelným autoimunitním reakcím. Imunitní systém by toti¾ mohl zaútoèit proti vlastním molekulám skvalenu v mnoha tkáních a orgánech, zejména však v mozku.
Laboratorní studie ukázaly, ¾e po injekèním podání skvalenu laboratorním potkanùm se vyvine chronická zánìtlivá reakce postihující klouby pøipomínající revmatoidní artritidu.
Vzhledem k tomu, ¾e skvalen (MF59) byl pou¾it jako adjuvans v experimentálních vakcínách proti antraxu, kterými byli oèkováni vojáci pøi válce v Perském zálivu, je právì jeho pùsobení pøièítáno devastující autoimunitní onemocnìní, kterým trpí veteráni této války. Aèkoliv je dnes pou¾ití skvalenu v tìchto vakcínách z mnoha stran popíráno, podle údajù FDA (Amerického ústavu pro potraviny a léky) je mo¾né stanovit anti-skvalenové protilátky v tìlech nemocných veteránù a u všech, kteøí byli tìmito vakcínami oèkováni. To, ¾e se nejedná pouze o ojedinìlý názor ojedinìlých vìdcù, potvrzuje i vyjádøení vládní zmocnìnkynì pro vìdu v Austrálii. Dr. Viera Scheibner, Ph.D., napsala : "...toto adjuvans (skvalen) pøispìlo ke kaskádì reakcí nazývané "syndrom války v zálivu" pozorovaných u vojákù, kteøí se války v Perském zálivu zúèastnili. Symptomy, které se u nich vyvinuly zahrnovaly chronickou únavu, chronické bolesti hlavy, abnormální ztrátu vlasù a chlupù, artritidu, fibromyalgii, lymfadenopatii, vyrá¾ky, nehojící se praskliny kù¾e, afty, ztrátu pamìti, køeèe, poruchy nálady, neuropsychiatrické problémy, chudokrevnost, poruchy èinnosti štítné ¾lázy, zvýšenou sedimentaci èervených krvinek, noèní pocení a další vá¾né poruchy." O této problematice existuje øada odborných studií.
Vakcínu proti novému typu chøipkového viru má u nás vyrábìt firma Baxter. Ta se však v letošním roce u nás uvedla ponìkud nepøíjemným pøípadem : CO SE TAKÉ PØI VÝROBÌ VAKCÍN MÙ®E PØIHODIT A DOKONCE U NÁS V úterý 17. února 2009 øekl hlavní hygienik ÈR MUDr. Michael Vít zástupcùm tisku: "U¾ uplynula dvojnásobná doba inkubace pro eventuální naka¾ení virem ptaèí chøipky, ale nic se nestalo. Lidé jsou v poøádku." Proè toto prohlášení a co se pøihodilo?
Spoleènost Biotest v Konárovicích na Kolínsku testovala vakcínu rakouské farmaceutické firmy Baxter. Byla to chøipková vakcína sezónní chøipky typu H3N2. Testy se provádìly od 30. ledna. 6. února zaèaly mít pokusné fretky zdravotní potí¾e a nìkteré uhynuly. Všichni pracovníci, kteøí byli se zvíøaty ve styku, dostali antivirový pøípravek Tamiflu a všichni byli vyšetøeni, zda u nich náhodou nedošlo k naka¾ení agresivním virem H5N1.
Všimli jste si, ¾e toto èíslo je jiné ne¾ èíslo viru, proti kterému byla vakcína urèena? Veterinární správa toti¾ odhalila, ¾e testovaná zvíøata byla naka¾ena virem ptaèí chøipky H5N1! Rakouská firma Baxter prý - podle novinové zprávy - pøiznala, ¾e chyba se stala u¾ v Rakousku a pøes hranice do Èech ji¾ putovala chøipková vakcína kontaminovaná smrtelným virem ptaèí chøipky.


ZODPOVÌDNOST ROZHODOVÁNÍ
V dané situaci, kdy veøejnost, lékaøe i politiky dìsí pøedstava svìtové pandemie praseèí chøipky je velmi obtí¾né pøijmout zodpovìdnost za rozhodnutí, jak se k hrozbì pandemie postavit, aby nebylo ohro¾eno zdraví obyvatel. Zatímco v Èeské republice bylo v dobì psaní tohoto èlánku v èervenci 2009 prokázáno pouze 27 pøípadù praseèí chøipky a to zejména u osob, které se vrátily ze zahranièí, v USA to bylo 40 617 evidovaných onemocnìní s 263 úmrtími. Z evropských zemí je nejvíce posti¾ena Velká Británie, která uvádí 55 000 nových pøípadù.
Za dané situace se vláda Velké Británie rozhodla oèkovat by» nedostateènì ovìøenou vakcínou. V USA bude zahájeno povinné oèkování dìtí hned po zaèátku školního roku. Naproti tomu vláda Austrálie se domnívá, ¾e hrozba praseèí chøipky není horší ne¾ výskyt bì¾né sezónní chøipky, ze které se lidé doká¾í pomìrnì snadno zotavit a i v pøípadì, ¾e se poèet úmrtí dìtí zdvojnásobí, postihne tato nemoc svými fatálními dùsledky v Austrálii 10-12 dìtí. Pøedstavitelé federální vlády USA øíkají, ¾e v USA by pøi stejném pøedpokladu zemøelo 200 dìtí a z toho dùvodu není proè oèkování odkládat. Bude proto naoèkováno 75 milionù dìtí vakcínou, její¾ pøípadné vedlejší a ne¾ádoucí dùsledky se neodvá¾í nikdo ze zdravotnického establishmentu pøedvídat.
Rodièe dìtí i lékaøi, kteøí s tímto rozhodnutím nesouhlasí, hledají proto ji¾ dnes strategické postupy, co dìlat v pøípadì, ¾e jejich dìti a pøípadnì i oni budou pøinuceni k oèkování vakcínou proti A H1N1 se skvalenem, thimerosalem a dalšími toxickými látkami.
Profesor neurochirurgie Russell Blaylock, který vystupuje jako expert pøi soudních ¾alobách na výrobce vakcín mi napsal: " Smrt v dùsledku praseèí chøipky je zpùsobena bouøí cytokinù. Vakcíny se skvalenem vyvolají tuto bouøi, tak¾e zemøe mnohem více osob. Jejich smrt bude pøièítána nemoci a nikoliv vakcínì. Oèkování proti praseèí chøipce zasáhne do ¾ivotù milionù lidí..."
Interview s prof. Blaylockem http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2009/09/19/The-Truth-...


JAK SE BRÁNIT PROTI CHØIPCE?
Vzhledem k mnoha dosud nezodpovìzeným otázkám je tøeba ocenit pøístup našich zdravotnických institucí, které dosud nepøijaly naøízení, aby bylo oèkování proti chøipce v ÈR pro dìti povinné. Je tak na svobodném rozhodnutí ka¾dého rodièe i ka¾dého obèana, zda zvolí vakcínu jako spolehlivý prostøedek ke své ochranì pøed onemocnìním praseèí èi bì¾nou sezónní chøipkou, nebo zda bude spoléhat na schopnosti svého imunitního systému a na osvìdèené generacemi provìøené ulehnutí do postele, zvýšenou konzumaci vitaminù a bylinných èajù. Dìtem i dospìlým by se mìl zajistit dostatek spánku v tmavé klidné místnosti.
Pokud se týká vý¾ivy, mìl by se omezit pøíjem cukrù, jídlo i nápoje by mìly být radìji teplé, zelenina vaøená a dušená, zajistit dostatek tekutin. Z mnoha dùvodù je doporuèována pravidelná konzumace èesneku.
Z hlediska konzumace vitaminù si mo¾ná vzpomenete na døívìjší doporuèování masivních dávek vitaminu C. To nemusí být v¾dy úèinné a dokonce ani u¾iteèné. V souèasné dobì pøicházejí do popøedí úèinky vitaminu D. Jako prevence nebo hned na zaèátku nemoci se doporuèuje podávat pùl èajové l¾ièky rybího tuku na 25 kg tìlesné hmotnosti. V pøípadì u¾ívání vitaminu D v kapslích se jedná v chøipkovém období o dávky cca 1000 - 2000 IU dennì, zastánci terapie vitaminem D doporuèují i dávky desetinásobné. Rybí tuky a mastné kyseliny v nich obsa¾ené doká¾í potlaèit bouølivé imunitní reakce. Doporuèuje se kurkumám (¾luté koøení, nejlépe pít jako èaj), resveratrol (z èerveného vína a èerného rybízu), bílý a zelený èaj, to vše prý potlaèí ne¾ádoucí imunitní reakce.
V široké veøejnosti je známý antivirotický a antichøipkový lék Tamiflu, který obsahuje jako úèinnou látku oseltamivir. Naše vláda objednává zvýšené mno¾ství tohoto léku do lékáren. Tento preparát se vyrábìl z kyseliny šikimové z koøení badyánu (pøíbuzný anýzu a fenyklu). Proto¾e vysoká poptávka po léku silnì zvýšila jeho cenu i spotøebu badyánu, bylo nutné vyvinout a zdokonalit syntézu kyseliny šikimové pomocí biotechnologií. Firma Roche produkuje 400 milionù balení oseltamiviru roènì, avšak v souèasné dobì se mnoho státù obává, zda dostane zásoby tohoto léku pro svoje obyvatele pro pøípad pandemie. A tak bychom v prevenci chøipkových onemocnìní nemìli zapomínat na èaj z fenyklu, pøípadnì i z badyánu.
Jako nejúèinnìjší zpùsob prevence se jeví odpovídající péèe o imunitní systém po celý rok.
V laboratoøi neurovìd na univerzitì ve Wisconsinu sledoval poèetný tým badatelù skupinu pìtaètyøiceti meditujících po dobu osmi týdnù. Provádìli podrobná mìøení mozkové aktivity a sledovali i tvorbu protilátek. Po osmi týdnech meditací u nich nalezli více protilátek a to i protilátek proti chøipce, tak¾e meditace je velmi úèinným a dosud neznámým zpùsobem prevence.


OPATRNÌ S TAMIFLU
Znaèný zdroj ziskù pro farmaceutické koncerny pøedstavuje v této dobì i prodej antivirotického pøípravku Tamiflu. Objevila se však øada zpráv o tom, ¾e Tamiflu by se nemìl podávat dìtem, proto¾e má u nich vá¾né ne¾ádoucí úèinky. Víc ne¾ polovina dìtí má ¾aludeèní potí¾e a nevolnosti; projevují se èasto zmìny v chování. Dìti u¾ívající Tamiflu prý nevnímají nebezpeèí (podobnì jako autisté) - mají tendenci vbíhat pod jedoucí auta, skákat z výšek, vyskakovat z jedoucích vlakù. Japonci uvádìjí 12 pøípadù úmrtí dìtí po u¾ívání Tamiflu, obdobné pøípady byly zaznamenány i v USA.


ZÁVÌREM
Je tedy otázkou, co je v souèasné dobì vìtší nebezpeèí pro naše zdraví? Mo¾ná nákaza kapénkovou infekcí nebo nevyzkoušená vakcína vpravená do krevního obìhu? Myslím, ¾e mù¾eme být vdìèní za to, ¾e v Èeské republice se tento problém bude øešit zpùsobem ve svìtì zcela ojedinìlým. Oèkování u nás povinné v této sezónì nebude a díky finanèní situaci se ho nemusíme obávat ani nikdy v budoucnu. Výbìr tìch, kteøí budou oèkováni, bude probíhat podle krizového plánu. Z informací v mediích to budou pøedevším zdravotníci a ti, kteøí jsou dùle¾ití pro chod státu. Budeme mít proto na oèích veøejnosti definovaný soubor osob oèkovaných proti praseèí chøipce vakcínou se skvalenem a zbytek obyvatelstva vystavený pouze nákaze. Bude moudré vyhýbat se návštìvám nemocnic a èekáren s nemocnými.
Budeme-li v zimì dobøe spát, u¾ívat rybí oleje a jíst spousty èesneku, chodit na procházky na sluníèko a peèlivì si umývat ruce, myslím, ¾e to zvládneme.


Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.
Èlánek byl napsán pro èasopis Sféra

 

Zprostøedkovala:Eva Machová

 

Pozrn. redakce: Pokud i vy narazíte na zajímavý èlánek, na který chcete ostatní  upozornit, klidnì jej zašlete do redakce. Není problém jej nabídnout ostatním. Ne ka¾dý umí èi mù¾e brouzdat po internetu. Hlavnì se nesmí zapomínat na uvedení zdroje, ze které byl pøevzat!



Komentáøe
Poslední komentáø: 04.12.2009  21:59
 Datum
Jméno
Téma
 04.12.  21:59 ZdeòkaT.
 03.12.  23:27 Gabi-florka
 03.12.  13:47 VlastaV
 03.12.  08:29 emach
 03.12.  08:27 emac