Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pùjèování penìz bez úroku: sen, èi skuteènost?
Seriál z Ekonomického kapsáøe Nadi Johanisové tentokrát nabourává stovky let starou praxi: pùjèovat peníze ano, ale bez úrokù.

Podle neoklasické ekonomické teorie je úrok nìco naprosto normálního. Pokud mám peníze, mohu se rozhodnout, ¾e odlo¾ím u¾itek z nich plynoucí a nabídnu je na trhu s penìzi, pokud mi za nì nìkdo nabídne dosti vysokou cenu. Peníze jsou zbo¾í jako ka¾dé jiné, a kdy¾ je nìkomu doèasnì poskytnu k u¾ívání, mám nárok na finanèní odmìnu. Peníze mají svou cenu. Té cenì se øíká úrok. Je to prosté.
Ale — je to opravdu tak prosté? Bible i støedovìká teologie úrok odmítá èi alespoò problematizuje. Také muslimové pova¾ují úrok za nemorální a mnoho dalších kritikù v jeho všudypøítomnosti vidí dùle¾itou pøíèinu nestability ekonomiky, prudkého nárùstu penì¾ní zásoby a pøesunu ekonomické moci na obtí¾nì kontrolovatelné nadnárodní spoleènosti — komerèní banky. Bohatí lidé i zemì v tomto systému dále bohatnou, chudí naopak chudnou.

Praktická alternativa?
„Ekonomika zalo¾ená na úrokových mírách zvyšuje nezamìstnanost, inflaci a ekologickou destrukci,“ øekl v nedávném rozhovoru Oscar Kjellberg, øeditel švédské banky JAK. „Ka¾dé zvýšení úrokových mìr znamená, ¾e firmy musejí najít peníze, aby mohly splácet vyšší úrok. Aby tomuto finanènímu tlaku èelily, musejí buï sní¾it mzdové náklady, co¾ vede k nezamìstnanosti, anebo zvýšit ceny, a to znamená inflaci. Anebo se musejí sna¾it navýšit produkci, jinými slovy zvýšit tlak na pøírodní zdroje.“
Zatímco vìtšina kritikù o problémech úrokù jen mluví, Oscar Kjellberg øídí instituci, která ji¾ témìø ètyøicet let k úroèeným úvìrùm nabízí praktickou alternativu. Švédská banka JAK Medlemsbank (
www.jak.se) má pøes dvacet tisíc støadatelù a vklady v hodnotì zhruba 50 milionù eur. Jejím hlavním posláním je pùjèování penìz — bez úroku.
Jak je to ale mo¾né? Banky pøece ¾ijí z rozdílu mezi úrokem, vypláceným støadatelùm, a úrokem, inkasovaným od klientù, kterým poskytly úvìr. Jak jsme si øekli minule, jsou to firmy jako ka¾dé jiné a bez uvedeného zisku by tedy dle teorie nemohly existovat. Není to s tou bankou JAK nìjaká kachna, asi tak vìrohodná jako nedávná zpráva v Blesku o indickém poustevníkovi, který ji¾ šedesát osm let nepozøel jídlo ani pití, a pøece ¾ije?

Šedivá je teorie, zelený strom ¾ivota
K fakírovi se vyjádøit nemohu, ale bájná švédská banka skuteènì ¾ije, a dokonce vzkvétá. Zprávy mnì známých, oèitých svìdkù hovoøí jasnì: mezi švédskými jezery Vänern a Vättern le¾í mìsteèko Skövde, v nìm stojí úøad a z nìj øídí Oscar Kjellberg a dvacítka zamìstnancù banku JAK s klienty roztroušenými po celé zemi. A oni to vlastnì nejsou ani tak klienti, jako spíše èlenové. Podobnì jako jiní ekonomiètí alternativci na Západì, nedotèení reálným socialismem století dvacátého a navazující pøímo na kooperativní socialismus století devatenáctého, jsou tito klienti banky JAK zároveò — dru¾stevníky. Jinými slovy: JAK Medlemsbank je dru¾stvo plnì vlastnìné svými èleny. Na rozdíl od jiných bank, které jsou vìtšinou akciové spoleènosti, èasto vlastnìné ještì dalšími akciovými spoleènostmi a v ka¾dém pøípadì kontrolované tìmi, kdo v nich mají nejvìtší finanèní podíl, vychází øízení této banky z demokratického principu „jeden èlen — jeden hlas“.
Èlenové nejen ¾e banku de facto vlastní a nepøímo se podílejí na jejím øízení; ka¾dý z nich navíc pøi pøijetí za èlena zaplatí malý èlenský podíl, ka¾doroènì platí èlenské pøíspìvky a — co je asi nejpozoruhodnìjší — stovky èlenù se dobrovolnì podílejí na osvìtové èinnosti banky. Pracují ve ètyøiadvaceti regionálních centrech, vydávají bankovní ètvrtletník, poøádají výstavy, organizují studijní skupiny a všemo¾nì se sna¾í pøispívat k druhému velkému cíli švédské banky JAK — k reformì ekonomického systému, který vnímají jako trvale neudr¾itelný.
Nadšení èlenové, z nich¾ èást je ochotna pro banku pracovat zadarmo — zde máme asi jeden z faktorù, který umo¾òuje této bance JAK pøe¾ít navzdory šedivé ekonomické teorii. Druhý faktor s tím prvním souvisí — tito lidé jsou natolik motivovaní, ¾e bance svìøují své peníze, a to i na termínované vklady, ani¾ by vy¾adovali úrok…

Nepraktiètí idealisté?
Aèkoliv více ne¾ dvacet tisíc èlenù JAK Medlemsbank nesplòuje pøedstavu konvenèních ekonomù o tom, ¾e ka¾dý, kdo pùjèuje své peníze, bude za nì vy¾adovat peníze další, nejsou to tak nepraktiètí idealisté, jak by se mohlo zdát. Oni toti¾ za své úspory namísto úrokù dostávají bodíky, které jim umo¾ní — po minimálním spoøicím období šesti mìsícù — po¾ádat banku o tzv. základní pùjèku. Její výše závisí na bodech, které jim banka pøiznala, a tyto opìt závisejí na mno¾ství penìz, které mìli v bance ulo¾ené, a na dobì, po kterou peníze v bance byly. Pøesnìji: výše „naspoøených“ bodíkù se rovná mno¾ství uspoøených penìz, vynásobenému mno¾stvím mìsícù, po které úspory v bankovní kase spoèívaly. (To všechno se ještì vynásobí faktorem mezi nulou a jednièkou, který zohledòuje termínovanost vkladu — ten však pro jednoduchost nechme stranou.) ®ádat o základní pùjèku mù¾e ka¾dý, kdo absolvoval minimální spoøicí období, a sám mù¾e rozhodnout, kolik penìz si pùjèí a na jak dlouho — samozøejmì, pokud mu na to staèí body. Pøíklad: pokud jste si bìhem roku uspoøili dvacet tisíc, mù¾ete si buï vypùjèit dvacet tisíc a splatit je bìhem nejbli¾šího roku, nebo si mù¾ete vypùjèit deset tisíc a splácet je dva roky. Zároveò si mù¾ete také vybrat svých ji¾ naspoøených dvacet tisíc. Kromì toho mù¾ete v této fázi po¾ádat i o dodatkovou pùjèku, její¾ výše bude záviset jednak na vašich dosavadních bodících (tj. na tom, jak dlouho jste èlenem, jak dlouho ji¾ u banky spoøíte a kolik máte uspoøeno) a jednak na aktuální situaci: pokud má banka nadbytek vkladù a málo úvìrù, nabídne vám úvìr vyšší, v období, kdy podíl úvìrù oproti vkladùm vzrostl, bude nabízený úvìr ni¾ší. Dodateèné bodíky, potøebné pro tuto další pùjèku (která mù¾e být i dost vysoká), si ale musíte bìhem jejího splácení „vyslou¾it“. Banka vám spoèítá, kolik bodù pøesnì potøebujete, a vy si budete bìhem splácení dluhu povinnì spoøit dohodnutou èástku. V den, kdy bude úvìr splacen, budete mít splnìny i body — a k tomu slušnou èástku vlastních penìz v bance.
Mo¾ná vám to pøipadá trochu abstraktní, teoretické, slo¾ité? Banka uvádí konkrétní pøíklad èlovìka, který si vzal úvìr u banky JAK, aby unikl tí¾ivé hypotéce:
Tento mu¾ pùvodnì v roce 1989 získal hypotéku od komerèní banky ve výši 22 tisíc švédských korun s dobou splatnosti 30 let a s promìnlivou úrokovou sazbou. Hypotéku zaèal splácet ètvrtletní sumou zhruba 800 korun, ale po ètyøech letech, v roce 1993, kdy ji¾ bance uhradil 13 476 korun, se ukázalo, ¾e dluh se mu sní¾il o pouhých 300 korun. Zbytek, celkem 98 % uhrazené èástky, šlo na platbu úrokù. Ty toti¾ zrovna v té dobì extrémnì stouply. Vzhledem k tomu, ¾e byl od roku 1991 èlenem banky JAK, za posledních 18 mìsícù mìl na kontì v prùmìru èástku 5 030 korun a sehnal si dva ruèitele, obdr¾el v roce 1993 od JAK pùjèku ve výši 24 636 švédských korun. Z toho 2 636 tvoøily poplatky za pùjèku, tak¾e èistá pùjèka èinila 22 000. Mohl tak splatit pùvodní dluh komerèní bance. Zaèal splácet dluh bance JAK (513 korun ètvrtletnì) a zároveò zahájil dohodnuté (povinné) ètvrtletní spoøení ve výši 488 korun. V roce 2005, za 12 a ètvrt roku, si bude moci ze svého konta vyzvednout 23 424 švédských korun.
Není tøeba být bankovním odborníkem, a dokonce ani pøíliš dobrým poètáøem, aby èlovìk vytušil, která varianta byla pro dotyèného pøíznivìjší. Ostatnì i v souèasnosti je nejbì¾nìjší dùvod úvìru u JAK Medlemsbank snaha splatit s jeho pomocí pùjèku, nejèastìji hypotéku, poskytnutou komerèní bankou.

Bílá vrána
Švédská bezúroèná banka takto zcela konkrétnì pomáhá lidem vybøednout z chudoby, do které je uvrhl konvenèní bankovní systém, tak dobøe popsaný v ekonomických uèebnicích a pova¾ovaný za normu. Banka JAK se normám vymyká. Plní tak odkaz dánského zakladatele alternativního ekonomického hnutí JAK (zkratka slov „jord, arbeide, kapital“ — pùda, práce, kapitál) Kristiana Kristiansena, který byl v dìtství svìdkem nezaslou¾ené chudoby svých rodièù, døících do úmoru na poli, aby splatili bance úvìr.
Z hlediska penì¾ního systému je banka JAK také bílou vránou. Pùjèuje ji¾ existující peníze a nepøispívá k tvorbì penìz nových, k narùstání penì¾ní zásoby a s tím spojeným nepøíznivým dùsledkùm (viz SG 11/2003).
V hlubším pohledu funguje tato banka na základì staronového principu: svépomoci spojené se vzájemnou pomocí. Zisk nepotøebuje, proto¾e nemá akcionáøe, kteøí by do ní investovali peníze a nyní by vy¾adovali úrok. Namísto toho je spolkem tìch, kteøí mají peníze nazbyt, a tìch, kdo peníze potøebují. Ti, kdo mají peníze nazbyt, vìdí, ¾e døíve nebo pozdìji budou sami potøebovat úvìr, a jsou proto ochotni dát své peníze ostatním k dispozici bez úroku proto, aby si mohli sami peníze bezúroènì pùjèit. Body za spoøení, které k pùjèce opravòují, jsou pøenosné, a èlenové je tak mohou dát k dispozici tøeba svým dìtem. (Banka zdùrazòuje, ¾e darování bodù mezi èleny je v poøádku, prodej bodù je však v rozporu s jejími principy.)
Aèkoliv banka nepotøebuje zisky, kterými by krmila akcionáøe, potøebuje pøíjmy, z nich¾ by platila zamìstnance, nájem a další re¾ii. Pøíjmy získává banka JAK pøedevším z poplatkù, které platí èlenové, splácející úvìr. Poplatky se vypoèítávají tak, aby hradily provozní náklady banky a èiní okolo 3 % pùjèené èástky. Je tu tedy pøeci jakýsi „úrok“, by» mnohem ni¾ší ne¾ u bank ostatních. Navíc ka¾dý, kdo obdr¾í pùjèku, musí hned na zaèátku slo¾it na konto èástku, odpovídající 6 % vypùjèené sumy. Tìchto 6 % slou¾í jako jakési pojištìní vkladu, záruka pro pøípad, ¾e nìkterý vklad splacen nebude. Naprostá vìtšina vkladù však splacena je jak díky motivaci èlenù, tak i proto, ¾e na vìtší pùjèky banka zatím po¾aduje rùzné formy záruky èi ruèitele. V tomto smìru je tedy docela konvenèní.

Malé je milé
Banka JAK se vyvíjí a vymýšlí nové pøístupy. Nedávno se rozhodla, ¾e bude podporovat lokální ekonomiku. Nejzajímavìjší projekt, který takto podpoøila, pomù¾e drobným rolníkùm na ostrovech severnì od Göteborgu. Jde o malá jatka s vysokými ekologickými a etickými standardy, která obtí¾nì získávala pùjèku na rozjezd od konvenèních bank. Èlenové JAK, kteøí chtìli jatkám pomoci, pøevedli své bodíky za uspoøené peníze na úèet jatek, aby si tato mohla u banky vzít (bezúroèný) úvìr — de facto jim tedy prostøednictvím banky pùjèili své peníze. Mezi èleny, kteøí jatka takto podpoøili, byli i místní drobní zemìdìlci, pro které jatka znamenají šanci chovat dobytek tradièním zpùsobem na obecních pastvinách.
V budoucnosti by banka také ráda pøešla na financování projektù podle muslimského vzoru: banka vlo¾í prostøedky do podnikatelského zámìru, a pokud nový podnik uspìje, bude se banka podílet na zisku v pøedem dohodnutém pomìru. Pokud ale firma zkrachuje, banka nebude po¾adovat splácení úvìru — bude se tedy podílet i na ztrátách, jak je prý zvykem v mnoha bankách v muslimských zemích.
Nevýhoda nejenom švédské banky JAK, ale i nìkterých dalších etických bank podobného typu je skuteènost, ¾e vìtšinou nemají klasické místní poboèky a je buï obtí¾né, nebo nemo¾né otevøít si u nich bì¾ný úèet, vyzvednout hotovost, poukázat platbu a podobnì. Banka JAK uva¾uje o zavedení platebních karet a nìkterých dalších slu¾eb pro své èleny v blízké budoucnosti tak, aby alespoò nìkteøí ji¾ nemuseli mít další úèet u nìkteré komerèní banky.

Sen èi skuteènost?
Odpovìï na otázku, polo¾enou v titulu tohoto èlánku, zní: ve Švédsku skuteènost, u nás zatím jen sen. Švédská banka JAK vznikla v roce 1965 a mìla èas vyrùst v pomìrnì velký penì¾ní ústav døív, ne¾ vešla v osmdesátých letech v platnost evropská smìrnice, která pod hesly jako harmonizace podmínek, rovné hrací pole a ochrana spotøebitele podstatnì ztí¾ila vznik nekonvenèních bankovních institucí v Evropské unii. Jednou z pøeká¾ek je po¾adavek velmi vysokého základního jmìní, prakticky nedosa¾itelného pro jakoukoliv zaèínající etickou finanèní instituci. V zemích, jako jsou Španìlsko èi Nìmecko (kolébka dru¾stevních zálo¾en vèetnì našich kampelièek), znamenala direktiva prakticky likvidaci alternativního bankovnictví. Británie a Irsko získaly pro svá úvìrová dru¾stva (credit unions) výjimku z evropského pøedpisu. Ještì další zemì své drobné zálo¾ny chrání s tím, ¾e neslou¾í veøejnosti, ale pouze svým èlenùm, a tudí¾ se na nì evropský pøedpis nevztahuje. To je pøípad Belgie èi Dánska, kde pøe¾ívají malí „pohrobci“ pùvodní slavné dánské banky JAK, která v roce 1973 fúzovala s komerèní bankou Bikuben. U nás jsou pøe¾ívající slušné kampelièky, pøedstavující alespoò v nìkterých pøípadech skuteènou alternativu klasickému bankovnímu sektoru, právì dnes ve smrtelném nebezpeèí, pokud v lednu parlament schválí novelu zákona è. 87/1995 o spoøitelních a úvìrních dru¾stvech ve znìní navr¾eném vládou. Domnívám se ale, ¾e nelze dlouhodobì, èi dokonce trvale podvázat snahu lidí o svépomoc, o ekonomickou demokracii a o ekonomiku, která — øeèeno slovy øeditele švédské banky JAK Oscara Kjellberga — „je spravedlivá, bere v úvahu ekologické náklady a zisky a nevykoøis»uje ani lidi, ani pøírodu“.

Zaslal Ing. Hromadko Josef, CSc.

Publikováno v èasopise Sedmá generace



Komentáøe
Poslední komentáø: 28.06.2007  08:20
 Datum
Jméno
Téma
 28.06.  08:20 Pavel
 27.06.  23:10 Ludmila T
 27.06.  16:38 Karel
 27.06.  08:22 Rù¾ena Srovnáváme
 27.06.  07:57 Michala