Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Poznámka redakce: Mnozí si pamatujete známého moderátora èeskoslovenských otu¾ilcù Vladimíra Kulíèka podle jeho povídek, které vycházely i na SeniorTipu. Smutná zpráva byla, kdy¾ Vladimír po krátké nemoci v roce 2014 zemøel.

Urèitì uvítáte ještì jeho další doposud nepublikované èlánky z nevydané kní¾ky  "I to se mù¾e stát... Aneb nevá¾nì o vá¾ném." 
Václav ®idek
 
Navštívila mì anglická královna aneb Ufo nad Prahou

Je to jako kdy¾ se protrhne pøehrada. Gigantické proudy vod se valí údolím a devastují všechno, co jim pøijde do cesty. Smetou celé vesnice, znièí pøírodu, zahubí vše ¾ivé a zùstane po nich spouš». 

Stejnì gigantický je proud pavìd, který do naší zemì vtrhl po pomyslném protr¾ení pøehrady v roce 1989. Je to skoro nepøehlédnutelná paleta vìštìní, prorokování, astrologie, nábo¾enských sekt, biotroniky, nesolidního léèitelství, údajného ovlivòování geopatogenními zónami, rezonanèního léèení napøíklad lesù, homeopatie, pøedávání ¾ivoèišné energie na dálku i prostøednictvím televize a mnoho dalších èinností, za kterými stojí obvykle dùle¾itý základ – KŠEFT! 

Zdá se vám, ¾e pøirovnání k protr¾ené pøehradì je nadnesené, ¾e aktivování pavìd takové škody natropit nemù¾e? Obávám se, ¾e situace je naopak ještì nebezpeènìjší. Tøeba uvá¾it, ¾e jde i o škody na schopnosti myšlení, na prosazování nevìdeckých schémat do podvìdomí a tím na devastování toho, èemu bì¾nì øíkáme zdravý selský rozum, podlo¾ený ovšem odpovídajícím vzdìláním a znalostí technických a spoleèenských vìd. 

Je pøitom paradoxní, ¾e pøekvapíte-li uklízeèku sdìlením, ¾e jste pøed chvílí hovoøil s mimozemš»anem, o¾ene se po vás koštìtem, abyste si z ní neutahovali. Øeknete-li toté¾ studentce filozofie v pokroèilém roèníku, mù¾e docela dobøe øíci: „A proè by to nebylo mo¾né?“ Pomyslná pøehrada, která pøed rokem 1990 dìlila náš stát od Západu, byla souèasnì jakýmsi filtrem, který do znaèné míry infiltraci pavìd do naší zemì zabraòoval. Po pádu této pøehrady za souèasného nekritického obdivu všeho západního nebyla naše populace dostateènì imunní a dostateènì otøískaná ¾ivotní zkušeností, aby byla odolná proti všem nesmyslùm, které k nám vtrhly stejnì divoce, jako zmínìné proudy vod. Navíc èasto sdìlovací prostøedky tuto vlnu ještì podporují a zejména pros»áèek dochází k pøesvìdèení, ¾e na tom musí nìco být, kdy¾ to bylo v televizi, ¾e zkrátka je „nìco mezi nebem a zemí“. Pøitom mu vùbec nevadí, ¾e samotný pojem „nebe“ je pouze smluvním termínem pro to modré nebo šedivé nad námi, ale ¾e netvoøí ¾ádný mantinel, mezi ním¾ bychom mohli cokoli hledat tím spíše, kdy¾ nevíme, co. Je otøesné, kdy¾ televize vysílá diskusní poøad, ve kterém vystupuje silnì obézní mu¾ tmavé pleti, prý renomovaný vìštec z lógru. On obhajuje svoje schopnosti, nechá si uvaøit kafe, zadívá se vìdoucnì do lógru a sdìlí moderátorce nìkolik banálních obecných frází, obvyklých ve všech horoskopech, jimi¾ se to v èasopisech jen hem¾í. Na dotaz, kolik by moderátorka zaplatila za pùlhodinu tohoto vìštìní, kdyby pøišla za vìštcem soukromì, odpoví: „®e jste to vy, tak tisícovku!“ 

Jak je mo¾no brát vá¾nì i nìkteré americké prezidenty, kteøí si vzdor univerzitnímu vzdìlání nechávají vypracovat horoskopy a dokonce se jimi i øídí pøi politických rozhodnutích? Vùbec jim nevadí, ¾e je všeobecnì známo, jak jsou hvìzdy daleko, a ¾e jejich vliv na nás, a zejména na naše osudy, ¾ádný není. Neobstojí ani námitka, ¾e takový astronom, jako byl Johan Kepler, sám také vypracovával horoskopy. Jistì, ale císaø Rudolf II. špatnì platil, a tak kdy¾ chtìl Kepler oèistit svoji matku od naøèení z èarodìjnictví, potøeboval peníze. Jeho výrok: „Kam by se podìla naše poctivá, ale chudá matka astronomie, kdyby ji nepodporovala její bohatá, ale úplnì bláznivá dcera astrologie?“ vystihuje jeho osobní stanovisko k pavìdì. 

Za uvedené situace jako pokus postavit se devastujícímu úèinku pavìd, vzniklo pøi Èeské akademii vìd sdru¾ení Sysifos. Název je velmi výsti¾ný. Sdru¾ení má asi stejnou nadìji na úspìch, jako uvedený mytický zakladatel Korintu, odsouzený bohy k vìènému valení kamene do kopce – bez úspìchu. Zvláštì lítý boj tohoto sdru¾ení, zahrnující naše pøední vìdce a profesory, je o homeopatii. Kolik lidí doká¾e tvrdit, jak jim homeopatie ú¾asnì pomohla, zatímco je pøíslušný homeopat napájel obyèejnou vodou s naprosto zanedbatelnou pøísadou aktivní látky. V pozadí se ovšem šklebí ji¾ velmi dlouho známý fenomén placeba. 

Zvláštní pozornost si zaslou¾í zkratka, kterou dnes zná kdekdo, zejména však mláde¾, a z ní zejména pubescenti: UFO. Tì¾ko pøesnì øíci, jak se stalo, ¾e pod touto zkratkou si pøedstavují uvedené osoby pouze jediné: mimozemš»any. Jsou podle nich všude, samozøejmì i nad Prahou. Létají k nám bì¾nì. Mnozí vizionáøi a lidé patologického myšlení tvrdí, ¾e s nimi hovoøili, dokonce, ¾e ji¾ byli uneseni a navštívili jiné planety. Co léto se objevují v obilí „záhadné“ kruhy, zpùsobené samozøejmì mimozemš»any. Pak v nich pobíhají „ufologové“ a mìøí všechno mo¾né, zatímco za bukem se jim chechtají kluci, kteøí pomocí obyèejného prkna v pozdním veèeru kruhy za pùl hodiny vytvoøili. Ufologové ovšem nìjaké anomálie namìøí a vùbec jim nevadí, ¾e vlivem  nehomogenního podlo¾í jsou odchylky vlastnì všude. Komická je pøedstava, ¾e mimozemš»ané k nám poletí tisíce let, udìlají kruhy v obilí a zase letí domù a øíkají si: „To se budou pozemš»ané divit, kde se ty kruhy vzaly!“ 

 

Je všestrannì u¾iteèné døíve, ne¾ se o nìjakém pojmu diskutuje, jej jednoznaènì definovat. Pak se nestane, ¾e dva lidé hovoøí o stejném pojmu, ale ka¾dý si pod ním pøedstavuje nìco jiného. Je tomu tak i s UFO. Existuje tedy vùbec? Samozøejmì, ¾e ano! Jde o „Unidentified flying object“, tedy nezjistitelný létající objekt. Tedy pøedmìt. Je-li na obloze nìjaký svìtelný jev a nelze-li jednoznaènì øíci, ¾e jde o pøedmìt, není to UFO. Mù¾e to být tøeba odlesk laserového paprsku z místní diskotéky. Meteor se projevuje rovnì¾ svìtelnì, víme, ¾e je hmotný, jde tedy o pøedmìt, a proto¾e víme, oè jde a mù¾eme ho identifikovat, nejde rovnì¾ o UFO. Naopak pro èlovìka, který nikdy nevidìl balón a neví, co to je, jde o létající pøedmìt, který nemù¾e oznaèit, pro nìho je to UFO. Pro vedle stojícího èlovìka, který balon zná, jde o IFO. Identifikovatelný létající pøedmìt. 

Jak vidíme, v tìchto definicích není ani zmínka o nìjakých mimozemš»anech a ve své podstatì s nimi nemá UFO vùbec nic spoleèného. To spojení má zøejmì na svìdomí mno¾ství filmù a televizních poøadù, kde se to rùznými mimozemš»any jen hem¾í, a koneènì i literatura scifi. Je politováníhodné, ¾e velmi malé procento této literatury je opravdu hodné pøeètení, jak potvrzují astronomické kapacity. U¾ kdy¾ autor napíše, ¾e vesmírná loï se vydala do souhvìzdí Støelce, je vhodné knihu odlo¾it. Souhvìzdí toti¾, podobnì jako pojem nebe, je smluvním termínem, který rozparcelovává námi vidìnou oblohu na identifikovatelné èásti a podporuje tak orientaci. Fyzikálním objektem však souhvìzdí není, a nelze proto do nìho letìt. Literatura, film a televize se proto podílí významnou mìrou na dezorientaci pojmù a vìdecky ovìøených poznatkù. 

Se souhvìzdími se ovšem setkáváme všude mo¾nì, i v inzerátech v rubrice Seznámení. Kdy¾ nìjaká sleèna v inzerátu hledá partnera, ona sama je Rak a chce jen Kozoroha, a to proto, aby jim partnerství vyšlo, vyhnul bych se takové sleènì na sto honù! V obavì, ¾e pøi pøípadném poklepu na její lebku by to výraznì dunìlo a pøi posvícení baterkou do jejího ucha by se proud svìtla vyøinul z druhého ucha. O to není co stát. 

Jaká je tedy vùbec pravdìpodobnost, velmi èasto diskutovaná, ¾e mimo naši zemi existuje inteligentní ¾ivot? Struènì øeèeno, velmi nepatrná, dokonce taková, ¾e lze zaruèit, ¾e nikdo z nás se s takovou inteligencí nejen nesetká, ale nezachytí ani její stopy, napøíklad radiové. Dùvodù pro to je dnes ji¾ velmi mnoho. Vycházejí z bì¾ných poznatkù astronomie, všeobecnì známých, ale stále jakoby nedocenìných. Velmi výrazným zpùsobem pro potøeby široké veøejnosti vysvìtlil situaci známý popularizátor astronomie Dr. Jiøí Grygar na modelovém pøíkladu, který si zaslou¾í další rozšíøení a vysvìtlení. 

Pøedstavte si, ¾e je hluboká noc a pokojnì spíte. Najednou se u vašich dveøí rozdrnèí zvonek.
Naléhavì vás burcuje ze spánku. Ospale se podíváte na hodinky – 2 hodiny v noci. Co vás napadá v té chvíli? Mù¾e to být soused, tøeba potøebuje naléhavì vaši pomoc! Mohlo prasknout potrubí a hrozí vám vytopení. Mù¾e to být listonoš s naléhavým telegramem – tøeba nìkdo umøel. Mo¾ností, které vás mohou napadnout je nepøehlednì, podle zkušeností a poznatkù. 

Jedno vás však nenapadne naprosto bezpeènì. ®e je to britská královna, která vás tímto navštívila a pøišla si trochu popovídat a na kafe. Takový nápad je tak nesmyslný – proè by to dìlala a proè zrovna k vám? A pøesto je taková pomatená situace mnohotisíckrát pravdìpodobnìjší, ne¾ ¾e k zemi pøiletí nìjací mimozemš»ané, které urèité populaèní skupiny chtìjí vidìt pomalu na ka¾dém kroku. 

Dùvodù pro to je velmi mnoho. Tak alespoò ty hlavní. Víme bezpeènì, ¾e britská královna existuje, dokonce prokazatelnì - u mimozemš»anù tomu tak není. Byly sice ji¾ objeveny další planety mimo naši sluneèní soustavu, ale hned se prokázalo, ¾e ani na jedné z nich není mo¾no, aby se vyvinul ¾ivot. Není problém, aby britská královna nastoupila do svého letadla a pøiletìla do Èech. Nìco pøes hodinu a je tady. Ale mimozemš»ané? I tam, kde by bylo mo¾no pøipustit, ¾e se nacházejí, pøichází v úvahu cesta dlouhá nìkolik tisíc svìtelných let. Ale rychlost svìtla pro pøepravu hmotných objektù nepøichází v úvahu. Tak¾e by letìli nìjakých 40 – 50 tisíc let v nejlepším pøípadì? Jak zajistit autonomní pobyt na tak dlouhou dobu? Zkoušky s autonomní biosférou zde na zemi, jak známo, nedopadly ke spokojenosti. Královna, která by si vybrala k návštìvì právì vás, nakonec k nìkomu pøijít musí, kdy¾ chce našeho obèana navštívit, ale v rozsáhlých prostorách Galaxie je pravdìpodobnost návštìvy mnohem menší. Bylo by mo¾no v dalších dùvodech pokraèovat, ale myslím, ¾e to není nutné. UFO ovšem tedy je, ale mimozemš»ané? To je øeè o nìèem jiném. 

Spím obvykle dosti tvrdì, ale zvonek mám nastavený na poøádný rámus. To proto, abych se bezpeènì probudil, a¾ u mì zazvoní britská královna a pøijde na návštìvu. Ve dvì hodiny v noci. Zatím se to bohu¾el nestalo. Ale kdyby tøeba opravdu pøišla, snad bych se s ní nìjak dohodl, aby mì navštívila èastìji. A kdyby se to opakovalo tøeba nìkoliktisíckrát, mìl bych u¾ nadìji, ¾e by byl zachycen nìjaký tøeba radiový signál z vesmíru a ten by se ptal: „Tak co vy pozemš»ané, co dìláte, jak tam tu svoji zemièku stále devastujete, jak se vám to daøí?“ Musel bych odpovìdìt, ¾e náramnì, a ¾e ne¾ ten signál tam k nim zase doletí zpátky, ¾e ta zemièka u¾ asi nebude. Jak by také byla. Pøíliš mnoho èervù v jablku a o jablku se u¾ nedá mluvit. Pøíliš mnoho lidí na zemi a situace je obdobná. Nechme mimozemš»any jim samým. Starejme se radìji o to, aby prostøedí, ve kterém ¾ijeme, bylo snesitelné nejen pro nás, ale i pro budoucí delší dobu. Ne vìènì. Proto¾e i vìènost je pouze smluvním pojmem, v rozporu s fyzikálním pojmem èasoprostoru. 
 
Vladimír Kulíèek
 
***
Ilustrace © Eva Rydrychová

Zobrazit všechny èlánky autora
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 17.02.2018  09:32
 Datum
Jméno
Téma
 17.02.  09:32 Ivan
 16.02.  19:24 Von Pro pana Jaroslava
 16.02.  12:46 Jaroslav
 16.02.  11:14 Bohumil Pro Jaroslava
 16.02.  00:48 Pokorný
 15.02.  22:18 Kvìta
 15.02.  21:59 Jaroslav
 15.02.  21:57 Ivan
 15.02.  20:26 Von
 15.02.  14:35 Jaroslav