Klima a lidé

Snad ani není třeba připomínat, že lidé, ať už si myslí o sobě cokoliv, jsou nedílnou současí biosféry. Už od počátku svého bytí na této Zemi byli lidé životně závislí na klimatu, neboť nejpodstatnější část životního prostředí tvoří právě ovzduší. Právě v něm se přece odehrávají všechny děje, které souhrnně nazýváme počasím a které za působení dalších nejrůznějších klimatických činitelů vytvářejí klima daného místa.

Dávno víme, že první lidé na Zemi se objevili právě v klimaticky příznivých oblastech a trvalo poměrně dlouho, než začali osídlovat oblasti s podnebím chladnějším a drsnějším. I v současné době, kdy na Zemi žije asi 6 miliard lidí, je toto množství rozloženo na zemském povrchu velmi nerovnoměrně. Z celkového zemského povrchu zabírají suché oblasti (teplé i chladné) asi 26%, vlhké tropické vlhké asi 20 %, subtropické oblasti 16%, mírné a subarktické společně 21 % a oblasti polární 17 %.

Přitom v suchých oblastech žije v průměru jen 5 obyvatel na každém čtverečním kilometru. V tropických vlhkých oblastech už asi 16 a v mírných a v subarktických (dohromady) také asi 16 obyvatel na km čtverečním. Nejvíce obyvatel - v průměru 59 - pak žije v oblastech subtropických a nejméně v oblastech polárních - pouze 0,6 „obyvatele“ na čtverečním kilometru.
Vidíme tedy, že nejvhodnější pro náš živočišný druh homo sapiens sapiens jsou oblasti subtropické a není tedy divu, že právě do nich i dnes směřuje největší nápor turistů. My – lidé mírných zeměpisných šířek - možná trochu závidíme těm, kteří žijí jižněji, ale naše klimatická oblast je právě pro střídání ročních období oprávněně považována za nejzdravější!

Obraťme ale krátce pozornost na jedno velmi citlivé téma – na vliv klimatu na jednotlivá lidská společenstva.
Hned na začátku je třeba říci, že v různých klimatických oblastech se lidé přizpůsobovali přírodním podmínkám tak, že v teplých tropických oblastech kolem rovníku se vyvinuly zejména fyzicky i vzhledově jiné lidské rasy než v oblastech chladných subarktických kolem obratníků.

Původní obyvatele rovníkových oblastí rozeznáme od původních obyvatel Skandinávie (např. Vikingů) na první pohled. Dokonce se zdá – a zde už musíme být setsakra opatrní – že domorodci v příznivých nejteplejších oblastech měli v dávných dobách díky mnohem příznivějším klimatickým podmínkám často, i když samozřejmě ne vždy, snazší živobytí než domorodci v mnohem drsnějších klimatických pásmech, a to se všemi z toho plynoucími důsledky. A je jasné, že do oblastí kolem obou zemských pólů se nikdo nehrne a jsou pouze doménou notně otrlých badatelů a cestovatelů.

A tady možná budou zajímavé údaje o tom, jak lidé obecně vnímají teplo a chlad v různých oblastech.
Průměrná měsíční teplota :
nad 35°C = extrémně horko, 28° až 34°C = velmi horko, 23 až 27°C = horko, 18° až 26°C = teplo, 10° až 17°C = příjemně, 0° až 9°C = chladno, -1°C až –9°C = zima, -10° až -24°C = velmi zima, -25° až – 39°C = velký mráz, pod –40°C = extrémní mráz.

A nakonec bychom si ještě mohli upřesnit několik známých či méně známých, leč často užívaných termínů. Některé se používají jak pro klima tak i pro počasí:

Drsné počasí i drsné klima je chladné, větrné a suché.
Sychravé je spíše počasí než klima, a je to počasí chladné a vlhké.
Parno a vedro je totéž pojmenování pro vysoké teploty, tedy je to termín jen pro počasí.
Dusno pak pociťujeme při různých teplotách podle toho, jak je vzduch vlhký. Na př. při vlhkosti 100% pociťujeme dusno už při teplotě necelých 16,5°C, při vlhkosti 70% při 22,2°C, při vlhkosti 50% při 27,9°C a při vlhkosti 30% až při teplotě 36,9°C.
A to znamená, že lidé snášejí mnohem lépe suché a horké pouštní klima, než dusno ve vlhkých tropech.

Vladimír Vondráček

* * *

Zobrazit všechny články autora