Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Bo¾ena padla do oka Oldøichovi
  
 
V obèanském kalendáøi má dnes svátek Bo¾ena.  Jméno Bo¾ena má pùvod zcela jasný. Základem je slovo Bùh a u nás velmi èastá pøípona ¾enských jmen -ena. Bo¾ena je tedy "Bohem obdaøená". Nìkdy bývá jako význam jména uvádìno i blahoslavená - je pova¾ována za èeskou obdobu jména Benedikta.
U nás bylo v minulosti toto jména hodnì oblíbeno. V souèasné dobì je ovšem dáváno velmi zøídka.
 
 
Nejznámìjší Bo¾enou se v naší historii stala èeská knì¾na - man¾elka kní¾ete Oldøicha, s ním¾ mìla syna Bøetislava. Zemøela v roce 1032, je pohøbena ve Staré Boleslavi a mnoho z nás ji zná z povìstí.
 
Byla velmi krásná a v Kosmovì Kronice èeské je o ní psáno, ¾e byla "bìlejší ne¾ labu» a krásnìjší ne¾ safír".
 
V  kronice je popsán pøíbìh setkání kní¾ete s ¾enou prostého pùvodu:
"Kní¾eti Oldøichovi se z øádného man¾elství pro neplodnost choti nenarodil ¾ádný potomek, avšak z jakési ¾eny jménem Bo¾eny, je¾ byla Køesinova, mìl syna neobyèejnì slièného, jemu¾ dal jméno Bøetislav. Jednoho dne toti¾, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uvidìl øeèenou ¾enu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy a¾ k patì, vpil do hrudi nesmírný ¾ár lásky. Kní¾e poslav ihned pro ni, pojal ji v man¾elství, staré však man¾elství nerozvázal, proto¾e toho èasu ka¾dý, jak se mu líbilo, smìl míti dvì i tøi ¾eny nebylo høíchem unésti man¾elku bli¾ního ani man¾elce vdáti se za ¾enatého mu¾e…“
 
Jan Kareta
 
 
 
S pøíbìhem Oldøicha a Bo¾eny souvisí i název obce Peruc
 

Peruc se do povìdomí veøejnosti zapsala romantickou povìstí o setkání kní¾ete Oldøicha a prosté dívky Bo¾eny, z jejich¾ svazku se narodil Bøetislav díky nìmu¾ vládli Pøemyslovci dalších 300 let.

Historie zanechala v Peruci nemálo historických památek. Nejvíce vyhledávaná je zastøešená pseudogotická Bo¾enina studánka a mohutný Oldøichùv dub, který je starý 1000 let (objem kmene v patì stromu je 970 cm). V roce 2005 mu byl udìlen Nadací partnerství v Programu Strom ¾ivota titul Strom hrdina.

 

Bo¾enina studánka


Sva¾ité návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla, postavený roku 1725 P. P. Columbanim. Naproti nìmu se rozkládá trojkøídlý patrový zámek, jeho¾ rokokovou pøestavbu pùvodního sídla provádìl v letech 1694 – 1724 italský stavitel Antonio Porta. Po jeho smrti práce dokonèil v letech 1760 – 1770 Petr Pavel Columbani.


Sochaøská výzdoba sloupového schodištì v oválné vstupní hale zámku je bohatì vyzdobena sochami andílkù – svìtlonošù z dílny I. F. Platzera z doby kolem roku 1170.


V ji¾ním køídle zámku je v letních mìsících otevøena Pamìtní síò Emila Filly, který zde trávil poslední roky svého ¾ivota a zdejší krajinu velmi miloval. Nenapodobitelná je Krásná (Èechova) vyhlídka uprostøed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Èeského støedohoøí. Zde vznikaly kromì krásných obrazù Emila Filly i Èechovy verše. Na místním høbitovì je pochován (novoklasicistní kaple nad hrobkou) páter František Daneš, knìz, vlastenec a pedagog, který byl v 19. století vùdèí osobou kulturního, spoleèenského i politického ¾ivota v Peruci.


Perucká fara se stala za jeho pùsobení místem schùzek našich pøedních buditelù a vlasteneckých politikù, pøedních mu¾ù èeského kulturního a spoleèenského ¾ivota, napø. K. H. Borovský, Fr. Palacký, W. W. Tomek, Sv. Èech, F. L. Rieger, K. Sabina, L. Èelakovský, J. V. Friè a další.


V zámecké zahradì je otevøeno Muzeum èeské vesnice, které bylo vybudováno ze staré barokní sýpky z konce 18. století. Zde jsou uchovány staré zemìdìlské stroje, rùzné náøadí, nástroje a pøedmìty, které byly odedávna souèástí ¾ivota na èeském venkovì, ale také loutkové divadélko a stará školní tøída. (zdroj:www.peruc.cz) 
 

 


Komentáøe
Poslední komentáø: 13.02.2023  21:09
 Datum
Jméno
Téma
 13.02.  21:09 Evussa
 13.02.  09:45 Von
 11.02.  17:12 Vesuviana
 11.02.  07:24 Pøemek