Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rok Hrabala


Rok 2014 v literárním svìtì znamená Rok Hrabala.

 

Jeden z nejvýznamnìjších èeských spisovatelù 20. století spatøil svìtlo svìta 28. bøezna 1914 v Brnì jako neman¾elský syn Marie Kyliánové. František Hrabal, pozdìjší man¾el paní Kiliánové a správce mìš»anského pivovaru v Nymburce, Bohumila adoptoval.


Útìšný èas dìtství Bohumil Hrabal pro¾il v Polné a v Nymburce, kde také na místní reálce v roce 1935 maturoval. Pak ve studiích pokraèoval na Právnické fakultì University Karlovy v Praze a po uzavøení èeských vysokých škol v
dobì Protektorátu Èechy a Morava prošel øadou profesí, z nich¾ nejbli¾ší mu bylo povolání výpravèího v Kostomlatech u Nymburka. Po skonèení 2. svìtové války svá právnické studia dokonèil a získal akademický titul JUDr. Právnické povolání však Hrabal nikdy nevykonával.

 

 


Byl obchodním cestujícím, dìlníkem v kladenských ocelárnách POLDI, balièem papíru v pra¾ských Sbìrných surovinách a od roku 1959 kulisákem v pra¾ském Divadle S. K. Neumanna (nyní Divadlo Pod Palmovkou).


V roce 1956 se Bohumil Hrabal o¾enil s Eliškou, kterou nazýval Pipsi 


Spisovatelem z povolání se stal Bohumil Hrabal teprve v roce 1963. V roce 1965 se stal èlenem Svazu èeskoslovenských spisovatelù a redakèní rady Literárních novin. Po roce 1970 nesmìl nìkolik let oficiálnì publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik.


Hrabal není zavedený jako básník, velkým pøekvapením byla prozaikova výraznì lyrická nota. Sbírka Etudy, vlastnì básnì v próze, to mìla pøitom tì¾ké nejen v roce 1970, ale i po svém napsání v roce 1938. Báseò z Hrabalovy první sbírky Etudy, napsané ještì pøed válkou, vydané však a¾ v roce 1970.

 

 


Ve výètu míst, která vstoupila do Hrabalova ¾ivota a pøímo jej ovlivnila, nalezneme místa bytostnì spjatá s Bohumilem Hrabalem jako Praha - Libeò a Brno – ®idenice, která se ráda pyšní s jeho spøíznìností. Praha zdùrazòuje zejména fakt, ¾e ètvr» Libeò se mu od poèátku 50. let stala domovem a místem velké tvùrèí inspirace. Sem spadají tøi desetiletí Hrabalova š»astného man¾elství s Eliškou, rozenou Plevovou, zvanou Pipsi.

V Brnì – ®idenicích naopak rádi zdùrazòují, ¾e to bylo právì toto místo, kde Bohumil Hrabal poprvé spatøil svìtlo svìta. Do výètu míst, která se hlásí k Hrabalovi jako k vlastnímu, mù¾eme ještì pøiøadit moravské mìsteèko Konice, odkud pochází Hrabalùv rod a kde se narodil a vyrostl jak otec František Hrabal, tak strýc Josef Hrabal. Silnou vazbu cítil ještì k mìstu Polná, kde František Hrabal a Marie Kiliánová slavili svatbu a malièký Hrabal zde zaèal vnímat svìt kolem sebe.


„Procházka podle Labe do Píst nebo Kovanic je pro mne nejkrásnìjší cestou na svìtì. Tady klopýtám o svoje mladší a chlapecká léta. Tady pøemýšlím a jsem š»asten. I kdy¾ jsem rodák z Brna, zde je mùj rodný kraj, kde jsem ¾il svùj krásný ¾ivot. V Praze se mi èasto stýská po Polabí. A tak za šest korun ètyøicet si kupuji jízdenku Libeò – Nymburk hlavní nádra¾í“
odpovìdìl Bohumil Hrabal v r. 1956 na otázku, co ho táhne do Nymburka.


V dospìlém vìku Hrabalovi pøirostla k srdci chatová osada Kersko v Polabí, kde zejména od 70. let trávil vìtšinu svého èasu. Hrabal nemìl jeden domov, miloval souèasnì pra¾ské pøedmìstí Libeò se všemi jeho zákoutími a hospùdkami, Kladno s Poldinou hutí, starý prvorepublikový Nymburk s jeho pozoruhodnými obyvateli, kerské polesí a chataøskou osadu ve stínu vysokých borovic.


Bohumil Hrabal ¾il v Pivovaru Nymburk v letech 1919 - 1947. ®ivot v pivovaru B.H. barvitì popsal ve své knize Postøi¾iny, ale rovnì¾ ve vzpomínkách Mùj pivovárek. Název Postøi¾inské pivo dal nymburskému pivu sám spisovatel a rovnì¾ písemný souhlas k u¾ívání znaèky.


 Hrabalovy hospùdky


Královnou letenských hospod byla slavná Sojkova plzeòská restaurace na náro¾í ulice Kamenické a Milady Horákové, døíve Belcrediho tøída, krátký èas Tøída krále Jiøího VI., pak Obráncù míru…


Hrabalovy hospody! To nebylo jen místo, kde se jí a pije, to bylo prostøedí, kde se stále nìco dìje, kde nás ka¾dou chvilku nìkdo nebo nìco pøekvapí; jakési improvizované divadlo „pro všední den“. A pití piva, to byl rituál, obøad, zaèasté tiše slavnostní.

 

Hospoda mu byla "hluènou samotou", místem "kde se tvoøí legendy, kde se tyto legendy vnitønì zaokrouhlují a scelují, kde jsou v rámci hry a chlapské euforie stupòovány a pøehodnocovány, nebo» v¾dy ten, kdo vypráví, musí být pøetrumfnut tím, kdo vyprávìt se chystá."


Nelze nenavštívit hospody hojnì navštìvované Bohumilem Hrabalem a jeho pøáteli. Od tìch obyèejných a¾ po ty vìhlasné v Praze, jako je restaurace U Pinkasù èi svìtovì proslulá pivnice U Zlatého tygra.


Restaurace U Pinkasù zùstala klíèovým neoficiálním bodem kulturního a spoleèenského ¾ivota i v dobách „vzkvétajícího socialismu“. Bohumil Hrabal zde rozdával svá samizdatová díla. U Zlatého tygra v roce 1994 pil pivo Bohumil Hrabal u jednoho stolu s èeským prezidentem Václavem Havlem a prezidentem USA Billem Clintonem.

 


Rok 1987 byl pro Hrabala velice smutný. Dva mìsíce umíral jeho bratr Slávek, soused z Kerska a 31. srpna 1987 zemøela jeho milovaná Eliška – Pipsi. Pohøbil ji v Hradiš»ku blízko Kerska, kde nechal vytvoøit rodinný hrob a pøivézt rodièe z Nymburka.

 

Kdy¾ zemøela jeho ¾ena Eliška „Pipsi“, upadl Hrabal do deprese. Pøipadal si velmi opuštìný, a proto se obklopil koèkami, které mu samotu zpøíjemòovaly.


Peníze pak utrácel právì za krmivo pro své koèièí miláèky.


Nymburk pøedstavoval v Hrabalovì mysli místo spokojeného dìtství a mládí, místo formování jeho ¾ivotních postojù, vztahu k umìní a literatuøe, místo studií, fotbalu i prvních lásek.

 

Hrabala Nymburk silnì poznamenal a Hrabal zase ovlivnil Nymburk, proto krátce po jeho smrti vznikl Klub ètenáøù Bohumila Hrabala, Literární kabinet Bohumila Hrabala a Hrabalova stálá muzejní expozice.

 


Hrabalovy knihy se stále vydávají. Na webu http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/bohumil-hrabal-190 je uvedeno 62 titulù, ale v nìkterých knihách se povídky opakují.

 


Bohumil Hrabal mìl zásadní vliv nejen na èeskou literaturu 20. století, ale i na èeský film.

 


Neobjasnìná smrt


Poslední dny ¾ivota strávil Hrabal v nemocnici na Bulovce na ortopedickém oddìlení. Zemøel po pádu z okna, kdy¾ údajnì krmil holuby. Dodnes není jeho smrt objasnìna. Objevily se toti¾ spekulace, ¾e by nemuselo jít jen o neš»astnou náhodu, ale i o sebevra¾du nebo dokonce vra¾du.


Je pohøben v rodinném hrobì a ve stejném hrobì odpoèívají také jeho matka „Maryška“, nevlastní otec „Francin“, strýc „Pepin“, ¾ena „Pipsi“ a bratr „Slávek“.

 

 


Hrob Bohumila Hrabala  v Hradiš»ku v lednu 2014 objektivem Milana Richtermoce

 


S pomocí textù a fotografií od Milana Richtermoce a internetu
sestavila Janina Svobodová




Komentáøe
Poslední komentáø: 31.03.2014  09:29
 Datum
Jméno
Téma
 31.03.  09:29 Milan (Ri) Ad: 100 výroèí B. Hrabala
 29.03.  05:31 Bobo :-)))
 29.03.  01:06 Láïa K.
 28.03.  17:20 Inka
 28.03.  14:55 Karla I.
 28.03.  14:39 Jarka Hrabal
 28.03.  14:36 Jarka Hrabal
 28.03.  14:04 JaninaS
 28.03.  11:26 Vesuvanka díky
 28.03.  11:01 Blanka K. http://prehravac.rozhlas.cz/radiozurnal
 28.03.  10:55 ferbl
 28.03.  10:26 Milan (Ri) Ad B. Hrabal
 28.03.  10:09 Von
 28.03.  09:39 Marta U.
 28.03.  08:39 Blanka B.
 28.03.  07:57 LenkaP