Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Staò se kým jsi!


Nevšední setkání s všestrannì nadanou (neváhám ani chvíli, ¾e i talentovanou) ¾enou mne povzbudilo k jejím obrázkùm i obrazùm vìtším napsat o ní, aby její další obdivovatelé se dozvìdìli více, ne¾ ¾e je malíøkou, literárnì a publicisticky èinnou, ¾e tanèí a pøednáší zvláštì o orientalistice a starošpanìlské literatuøe. Setkat se s ní mù¾ete v zakomponovaných poøadech malých divadel èi v nìkteré z literárních kaváren.


Povím vám o Martì Francové (*1945), která ¾ije a tvoøí ve své rodné Praze, ale se svojí tvorbou zají¾dí do mnoha míst naší vlasti. Celo¾ivotnì se vzdìlává, slo¾ila napøíklad ji¾ 16 státních a mezinárodních zkoušek ze šesti jazykù, další dva se právì uèí. Absolvovala z vlastní iniciativy kurs komunikace, rétoriky, ¾urnalistiky a sedm kursù Univerzity tøetího vìku. Pøitom zaèínala jako pracovnice v administrativì, vykonávala rùzné zajímavé èinnosti, pøed odchodem do dùchodu si našla redakèní práci, tlumoèila, pøekládala a vykonávala èinnost, pro ni¾ se v¾il nepøekládaný terminus technicus Public Relations (cílevìdomé ovlivòování veøejnosti s vyu¾itím psychologie a sociologie).


Poznal jsem ji blí¾e v našem Literárním klubu Pegas, který sídlí na Mìlníce, odkud pocházel její dìda a toto staroslavné mìsto si zamilovala, kdy¾ èím dál více objevovala jeho skrytá tajemství. Její rodièe jsou ji¾ „na pravdì bo¾í“, sourozence ani potomky paní Francová nemá. Je stále pùvabnou dámou, její¾ zjev pøitahuje a získává ji další a další obdivovatele.


Snad by se mohlo øíci, ¾e teprve ve svých dùchodových (penzijních) letech se všechny její dosavadní zájmy staly také jejími koníèky, ¾e teprve ve svobodném prostøedí naší zemì mù¾e uskuteèòovat svá dávná pøání. ®e by také její èinnost byla pøivýdìlkem k jejímu dùchodu? Obèas ano, ale v¾dy onu odmìnu za umìlecký výkon doká¾e ihned investovat do další bohulibé èinnosti.


Ve výtvarném umìní se zajímá o rùzné výtvarné techniky, jako je práce se døevem, sádrou, dále o batiku a plastickou kolá¾. Absolvovala kurs u akademické malíøky Jany Berkové v Plzni. K malbì ji zpoèátku inspirovala poèítaèová grafika, pozdìji té¾ kontakt s díly ¾ijících autorù. Vìnuje se pøedevším olejomalbì, èásteènì i pastelu a kresbì. Zpoèátku se zamìøila (jako snad ka¾dý zaèínají umìlec) na klasický styl – krajinomalbu a zátiší. Ale èím dál více ji v poslední dobì pøitahuje moderní symbolické vyjádøení výtvarné myšlenky. Tvoøí obrazy s pozitivní energií pro chvíle pohody a meditace. A proto¾e si zamilovala orientální motivy, absolvovala kurs èínské kaligrafie.


Výstavy samostatné i kolektivní pøedstavují ji¾ úctyhodný pøehled.

 

     

 

Nejèastìji v Praze a na Kladnì. Chcete znát její známá a oblíbená místa: Galerie Pra¾ské energetiky Na hroudì, Dobrá trafika, ALMA CLUB, èajovna U Bo¾ího mlýna, knihkupectví Abraxas (stálá výstava), Kulturní støedisko U D¾oudyho, Sociálnì-pastoraèní støedisko Starokatolické církve Communio, Valašská kavárna U frgála, Galerie 33, Czech Gallery 33, Galerie Vltavín, Palác knih Luxor, firmy Mobilier, Eminent a Styldes a další. V tìchto podzimních dnech najdeme její obrázky v prostorách Café Luxor v Paláci knih stejného jména. Pro rok 2010 chystá výstavu s názvem Filozofické výstavy.


Její prvotní zálibou však i nadále zùstává publicistická, pøekladatelská, literární a recitaèní èinnost. V¾dy nachází pøíznivé pøijetí publika, zejména pøi autorských èteních nebo pøi vystoupeních s orientální tématikou. Pøipravuje ji¾ tøetí kní¾ku pohádek a pohádkových pøíbìhù. Pøeètìte si napøíklad její verše v knize Motýlí doteky, vyšla koncem záøí.


O její další velké zálibì – taneèním umìní Dálného Východu (Indie, Èína, Indonésie) vypráví velmi ráda a stejnì poutavì. Z tìchto témat vytváøí literárnì hudební, pøednáškové a taneèní poøady a spolupracuje pøitom se zahranièní lektorkou a choreografkou, která se jmenuje Tara Núrmalí. Vyuèuje v Londýnì klasické a chrámové tance (neleknìte se, prosím, jejich názvù: bharatanátjam, mohini attam, odissi a kathakali). Jsou prastaré, vycházejí z hlubokých národních a duchovních tradic, zejména z velkých indických eposù Rámájána a Mahábhárata, avšak také z národní èi místní mytologie. Jsou to typické výrazové tance vyznaèující se rozvinutou choreografií, vyu¾ívající gest rukou, tzv. muder, rytmických pohybù nohou, mimiky oblièeje a figurativních pozic, èasto znaènì fyzicky nároèných. Estetický dojem zvyšují bohatý dekorativní kostým, šperky a kvìty, nìkdy i masky a u indonéských a kampuèských tancù té¾ vysoká kvìtinová koruna nebo tiára, zvaná mokot. Podívejte se na nìkolik snímkù, v nich¾ mù¾ete poznat i jejich autorku.


Zajímám se závìrem o ¾ivotní krédo Marty Francové. A vìøte, ani mne nepøekvapila její hbitá a pøitom jednoduchá odpovìï: "Staò se, kým jsi!", a hned dodává, ¾e v pamìti chová v souvislosti s tímto krédem jeden výrok nìmeckého filozofa a klasického filologa Friedricha Nietzscheho (1844 – 1900): „Co ¾ivot slibuje nám - to my vyplníme ¾ivotu".


(Ano, rozumím, chci jenom dodat pár slov o tomto velkém mysliteli, který ovlivnil 20. století, v nìm¾ jsme se vìtšinou dnes ¾ijící narodili. Vytýkal po mnohaletém studiu platónské tradici a køes»anské morálce, ¾e se staví proti síle tvoøivého ¾ivota a nakonec vedou k nihilismu. Jeho témata o vùli k moci èi o nadèlovìkovi máme spojena s obdobím neblahého hitlerismu, nacismu. Vedou a¾ k nihilismu, jak jsme se uèili, tedy k popírání všech hodnot – mravních, kulturních, spoleèenských. V¾dy jsme se uèených pánù profesorù ptali: Jak dopadl tento myslitel? V lednu 1889 se nervovì zhroutil a zbytek ¾ivota strávil v polovìdomém stavu. Zùstal u¾ duševnì nemocným (odborník by to nazval progresivní paralýzou). Takový osud nikomu nepøeji. Ale zato doporuèuji jeho nejznámìjší spis Tak pravil Zarathustra.)


Pranic se nepodivuji u¾ pøíbìhùm ze ¾ivota této umìlkynì, ale pøece jen bych rád vìdìl, jak se dívá na souèasnou spoleèenskou situaci u nás, v zemi, kde pøevá¾nì ¾ije, ale z ní¾ neustále utíká ke svým zálibami do zahranièí. A její odpovìï ? Spoleèenská situace v naší zemi je bohu¾el zcela nesrovnatelná s pomìry, ¾ivotem a lidskými vztahy ve vyspìlých kulturních zemích západní Evropy, které jsem navštívila. Staèí? Ano, tím více je povznášející, ¾e v naší èeské zemi, která dala svìtu ji¾ také mnoho velikánù, ¾ijí lidé, kteøí si ponechávají svou èeskou identitu a doká¾í s neuvìøitelným zpùsobem pøibli¾ovat ¾ivot a umìní jiných národù. Budou mít v¾dy mùj velký obdiv.

Miroslav Sígl

 

Další èlánky autora:
Sbìratelé MASARYKIAN
Pøíprava na smrt
Køehká, ale stateèná
Èínský básník promlouvá èesky
Z obou stran Šumavy
Kniha mého mládí a srdce
Rodina Krausù
U¾ nikdy nebudu dlu¾níkem
Vnuci T.G.M
Kniha dvou Václavù
Neúnavný Václav Vìtvièka
Opuštìné hroby a urny doma 
Údìl ¾en z rodu Habsburkù


Komentáøe
Poslední komentáø: 18.12.2009  10:37
 Datum
Jméno
Téma
 18.12.  10:37 ImraL
 17.12.  15:32 Kopøiva Podìkování
 17.12.  10:26 kvìta
 17.12.  10:07 wiki
 17.12.  09:30 Vesuvanka podìkování
 17.12.  09:04 Jitka
 17.12.  08:24 Karel