Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Veteráni
 
Na frontì. Spolubojovníci semknutí proti spoleènému nepøíteli. Èeské poštì. Vzájemnì se podpíráme z posledních sil. Jestli mi nabídne los, zastøelím ji. Zaujal mì veterán. Odhaduju ho na první svìtovou. Zøejmì si jde pro výsluhu. Sedá si. Nedivím se. Bála bych se ho i dotknout, tak køehký mi pøipadal. Nevypadá sympaticky. Zatím jsem v záloze, ale a¾ budu v první linii, dám mu pøednost. Vypadá ale, ¾e mì, cucáka, pošle do háje. Nebojím se, jsem ve válce. Ještì vyslechnu jednání na pøepá¾ce, které skonèilo smírem a stojím èelem nepøíteli. Otáèím se na veterána a nabízím mu svou pozici. Beze slov a zmìny ve tváøi se strašnì pomalu zvedá, jde ke mnì a postaví se mi pøímo pøed oblièej. Teï to pøijde. Vlez mi na záda nebo tak nìco.
 
,,Madam, ani nevíte, jak jsem š»asten jen proto, ¾e to øíkáte." Roztaju. Mluví! Krásnì! Dýchla na mì první republika. ,,Já budu hned hotov." Nevìøím. Podle tváøe nepøítele za pøepá¾kou to mù¾e znamenat i smrt. Vsázime se. Baví mì to. Robert Fulghum nazval tyhle lidi hráèema. Chytnou se, mluví, ¾ádná leklá ryba. ,,Vsadíme se o pusu. Nemù¾u prohrát, víte?!" Trochu se leknu, tøeba má z války svrab. Klídek, jsi v boji, Terezo, nemù¾eš se podìlat. Fakt je hned hotov, ¾ije. Vyhrál. Tak teï. Elegantnì mi vezme moji ruku do své tak moc zvrásnìné. Pøekvapilo mì, jak je pøíjemnì hladká. Políbil mi ruku. Spolubojovníci mají kulturní vlo¾ku. Dokonce i nepøítel na chvíli pøestal s palbou razítek. Cítím pýchu.
 
,,Madam, velice vám dìkuji, bylo to pøekrásné." Obdr¾ela jsem Øád èlovìka. Lítám blahem. Sáhl na mì ¾ivot. Asi strašnì dlouhý. Jestli nebyl v první, tak urèitì druhou svìtovou za¾il. A pak ty sraèky po ní a Bùh ví, co mu tam ¾ivot ještì nastrèil. Kdyby mì nazval cucákem, snad bych se ani nemìla urazit. Vím houby. 
 
Mám veterány v tréninku. Samo, neskáèou pøes kozu, øešíme, co na nich napáchal ¾ivot a pøíroda. Mrcha jedna, klade pøeká¾ky, veteránský vìk prostì není sranda. Vím hodnì o jejich tìle a válce názvem ®ivot. Mockrát ho chtìli zahodit. Pøesto bojují. I v mých lekcích, kde umírají mladší. Totální nasazení.
 
Nìkteøí veteráni ale zùstávají v boji sami a pak zprávy z domova, od dìtí, vnouèat jsou jejich jedinou radostí. Navíc si nìkteøí z války pøinesli pochroumané zdraví. Nejsou nároèní. Štìstím nazývají chùzi bez opory. 
 
Rozdáme jim medaile! Ale myslím, ¾e na to kašlou. Další vìc do šuplíku, kterou se¾ere buï skleróza nebo Alzheimer. Co jim teda dáme? To nejdra¾ší v dnešní dobì. Vlastní èas! Kdy¾ jsou v Kauflandu akce, je pomoc s taškou na vyznamenání. Vlastni èas a slovo. Slovo pochopení. A co za to dostaneme? Tøeba taky prdlajs. Oni u¾ nic dát nemusí, oni u¾ dali. Vybojovali naší pozici!
 
Terezie Èerbáková
* * *
Ilustrace © Eva Rydrychová
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 24.02.2017  17:20
 Datum
Jméno
Téma
 24.02.  17:20 Terezie Èerbáková
 24.02.  14:19 Bohuna
 23.02.  09:49 Tomas Moc pìkné ètení!
 23.02.  09:41 Von
 23.02.  07:51 Milan