Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Putování Novým Zélandem (7)


(zemí krásné pøírody, stálých vìtrù, vìtrolamù, drátìných plotù a vìstonických Venuší)


aneb Pou» dìdouškù Novým Zélandem


Od Franze Josefa Glacier se vracíme opìt k moøi a po silnici SH6. Opìt jedeme „kochacím tempem“ a krásnými výhledy po obou stranách – kochá si i Bojan! Našim dalším cílem je LP doporuèený Fox Glacier.

Cesta údolím k ledovci je lemována takovýmito stìnami. Pøed námi tu urèitì šel ale u¾ kdysi dávno ledovec, který si cestu skálou doslova vydøel…

 

 

...ta fotka se mi zrovna moc nepovedla…


K Fox Glacier to sice nemáme daleko, ale nakonec je pro nás ledovec v nedohlednu, lépe øeèeno v nedostupnu. Údolí, kterým jedeme a¾ parkovišti je krásné a tak se co chvíli zastavujeme a fotografujeme. Tentokrát jsme si po cestì dopøáli i procházku na lávce – èesky „houpacím mostì“, slovensky „hojdacom mostíku“. Zdejší lávka jest „zcela nespravedlivì“ zadarmo i pro ty z nás, kteøí ještì nejsou „pensioners“, a tak se na ní tady houpá kdekdo!!

 

   

 

Hojdací mostík je skoro stejný ako na Orave. Chuck ve tmavì, Bojan ve svìtle modrém trièku, „sa hojdajú“, a z potoèní vody je závistivì pozoruje èerný tur domácí…

 

Na parkovišti pøed ledovcem nás však èeká „jobovka“ v podobì zákazu vstupu na ledovec. Pøedchozí deštì zbortily èelo ledovce vèetnì mostu na pøístupové cestì k patì ledovce, a tak pro nás dnešní výlet skonèil døíve ne¾ zaèal!


  

 


Dùvod „Zákazu“ vidíme i my i kdy¾ na vzdálenost cca 500 metrù a tak posíláme jen pozdrav „doporuèené ledovcové kráse“… snad nìkdy pøíštì!

 

Po 30ti kilometrech jízdy po SH6 (opìt pobøe¾ím) odboèujeme kolem široké delty Haast River. Jedeme pøes nejdelší most na NZ ( LP - Haast River Bridge -700 m), pøijí¾díme do mìsta Haast (LP - tøi roztahané mìstské èásti, doporuèuje vyhlídkové lety nebo jízdu rychlými motorovými èluny èi navštívit rybáøskou vesnièku Bruce Bay, kterou jsme však u¾ zdárnì minuli na oceánském pobøe¾í…)

 


Nejdelší most na NZ je most pøes Haast River, 700 metrù

Dnes bylo pod mostem vody tak po kolena a to jen v u¾ším korytì øeèištì ale na jaøe nebo po deštích koryto Haast River, vè. celé delty, urèitì vypadá jako „veletok“..

Z Haast pokraèujeme kolem jejího pøítoku Makaroa River. Cestou míjíme rùzné malé vodopády a¾ koneènì pøijí¾díme k avizované vodopádové kráse jménem Thunder Fall Creek. Vysoký vodopád pøíjemnì bouøí v údolí. Chuck pomalu loví scenic views s vodopády a klikatým údolím v pozadí. Vodopády jsou pìkné a rovnì¾ tak i údolí.


Avšak nás, kteøí jsme vidìli evropské Alpy s jejich padající vodou, ale pøedevším australské vodopády, místní „padající voda“ a¾ tolik neomráèila...“bo¾ u¾ zme te¾ svìtaci!“

 

  


Tunder Fall Creek a koryto Makaroa River z nadhledu


Nedopøáli jsme si však nièeho dalšího z nabídky LP a míøíme dál po SH6, do Makarora (LP-kdysi centrum tì¾by døeva, které se po vodách místní øeky dopravovalo k moøi - voraøi?!, dnes centrum turismu v této oblasti). Mìsteèko le¾í na severní hranici oblasti, kterou chceme zítra navštívit. Touto oblastí je Mount Aspiring National Park.


Bojan tentokrát pøi prùjezdu mìstem lehce zvolnil. Policejní auta postávající kolem silnice nevìstila nic dobrého a patrnì i zde zaèal místní „Kryštof“?! Bìhem další jízdy jsem ale vùbec nepostøehl, ¾e jedeme kolem dvou jezer Lake Wanaka a Lake Hawea (LP-k rozdìlení jezer došlo zhruba pøed 10000 lety – toho» si však, aè jsem z dìdouškù nejstarší nepamatuji neb jsem ještì nechodil do školy). Tak toti¾ cesta kolem jezer klièkuje, stoupá a klesá! Mùj duševní zmatek vyøešilo a¾ veèerní studium mapy vedené Chuckovým prstem s následným klepáním na èelo a èetba v LP.


Pøi výjezdu z posledního sedla se nám otevøel pohled na krásné jezero Wanaka (veèerní inf.) a pozdìji i na stejnojmenné mìsto. Holé kopce kolem, nikde ani ¾iváèka – opìt to byla óda na klidnou a tichou krásu! Vjeli jsme do oblasti zvané region „zlaté horeèky“ (LP-oblast le¾ící mezi provincií Fiorland, úrodnými rovinami provincie Canterbury a mìstem Dunedeen, známé pod názvem Centrální Otago, opìt plným, jak jinak na NZ - zlatonosných øek) a jsme ve Wanaka!

 


Lake Wanaka na obzoru


Wanaka je dnes takøka rovnocenný konkurent vìtšího Queenstown. (LP - kdysi jen servisní støedisko místních „farmerœ“ nabízí dnes nabízí turistiku, cykloturistiku, jízdu na koních, rybaøení, adrenalinové sporty a horolezení v létì, sjezdové ly¾ování a turistiku na bì¾kách v zimì, ale také rodinnou atmosféru malého a tichého mìsta). Zkrátka vše, co mù¾e horské støedisko nabídnout. Ubytování pro Chucka a mne nacházíme v kempu poblí¾ jezera. Bojan probral s Chuckem plán na další cestu a tak u¾ vím pøedem, ¾e zítra pojedeme na dva dny do Queenstownu. Dìdoušci poté odjeli do svého „zabukovaného“ domova a my jsme si postavili stan Janík a spol. Je teplo a tak se jdeme po tradièní veèeøi v kuchyni kempu vyvenèit - podívat k jezeru ale po svých!

 

Úterý 12. ledna 8,30 a.m.
Program dnešního dne je jednoduchý. Z Wanaka pojedeme po SH8 údolím Matulitiki do Mt. Aspiring National Park a odtud do Queenstownu, kde se zdr¾íme dva dny.


Ve Wanaka je krásné a teplé sobotní ráno a na høišti sousedící s kempem zaèíná triatlonový závod. Mìsteèko je jako mnoho jiných na NZ èisté a upravené, ale brzy ráno je jakoby ještì èerstvì uèesané a navonìné... V autì se pozdìji dohadujeme o znaèce místního mìstského deodorantu…
Je krásné a teplé ráno a my jedeme údolím Matukituki Valley k Mt. Aspiring. Údolí má podle mapy 50 kilometrù na délku, je prostorné a s mnoha malými vodopády po obou stranách. Je tak krásné, ¾e kráse podléháme všichni dìdoušci… A tentokrát jedeme opravdu „kochacím“ tempem na pøání všech!

 


Údolím Matukituki k Mt.Aspiring


Dojí¾díme k poslednímu kempu a parkovišti na pøístupové cestì odkud se vychází na turistické treky. Bilboardy s nápisem Welcome to Mount Aspiring National Park øíkají návštìvníkùm kam lze a i nelze údolím putovat, vèetnì kilometrá¾e, pøevýšení a doby trvání treku. A i kdy¾ jsme se nakonec pro ¾ádný trek nerozhodli, máme na údolí pìkné vzpomínky.

 


I Chucka i zde vítají poutaèem – Welcome To Mount Aspiring a to „vyjímeènì“ jen v plynulé angliètinì, „eštì ¾e je taky svìtak znály jazykuf“!

 

Na dohled ledovce jsme si na poutaèích u místního kempu poèetli o kráse místní pøírody, turistických mo¾nostech a prohlédli obrázky místních krás. U jiného poutaèe Bojan hodnou chvíli diskutoval v jazyce anglickém s nìjakým „odredovaným“ mladíkem. Kdy¾ se s ním rozlouèil, pøišel k tému¾ poutaèi Chuck a nevìda o pøedchozím rozhovoru, mládence oslovil èesky. Ukázalo se, ¾e onen Dredy je èeský mladík a to z Benešova u Prahy. Byl zde na výletì i se svojí sleènou Máòou, která je také Benešovanka. Pozdìji u kávy obì strany vyzvídaly kdo, jak, kam a proè, kdy¾ u¾ to kdo s kým bylo pøedem jasné?! Pravda je, ¾e my, „oprsklí dìdoušci prosti zábran ai studu - hlavnì já“, jsme se ptali samozøejmì víc, ale i neomalenì! Tak¾e jsem se dozvìdìl(i) následující. Dredy ¾ije v Melbourne u¾ pátý rok a je v souèasné dobì prodejcem vína?! Pøed pìti lety tam zaèínal nejdøíve mytím sudù ve sklepeních vinic, potom pracoval u té¾e firmy jako èíšník a poslední dva roky víno prodává. My v Ostravì tomu „mluvime, ¾e „robi do vina“! -


Jak nám Dredy hrdì øíkal, pracuje v¾dy jen pùl roku, co¾ si hlídá, a další pùlrok procestuje. Výèet navštívených míst pøevyšuje mo¾nosti mé pamìti a tak i následného zápisu... Sleèna, aè je z Benešova, jen potvrzuje moji teorii krásných moravských holek – „bo Benešov je pøi pohledu z NZ na mapu Evropy te¾ na Moravì“!
No jo, takhle jsme mìli vycestovat i my, ale v pìtadvaceti! Dnes, vzhledem k našemu vìku, zdravotnímu stavu, ale pøedevším naší kondici jsme u¾ ani nemìli odvahu do údolí vstoupit.... a tak nakonec místní treky vzdáváme. Na pøíštì se urèitì pøipravíme lépe!



Rozlúèkové foto s krajany. Copak asi dnes dìlají a kde?....

 


Na zpáteèní cestì údolím Chuck vyrábí jednu ze svých povìstných „scenic views“ neboli „dramatických fotek“- tj.Chuckùv pøeklad, z cest po svìtì. Musím však na tomto místì napsat, ¾e Chuck má pro fotografování mimoøádný cit. Nakonec proè ne, v¾dy» ka¾dý zubní lékaø je vlastnì umìlec…. Tøeba v tomto pøípadì to snad byla jediná kalu¾ na cestì údolím a jak pìknì to na fotce vypadá!

 

 

 

Farmáøka „vypouští rodinné pracovní“ nástroje….


Na zpáteèní cestì se zastavujeme u jedné z mnoha jeleních farem. Farmáøovic rodina s autem plným psù v kufru (vlèák, dvì kolie a jeden „podivný“, ale veliký kus) zrovna pøijela k ohradì, chtíc jeleny pøemístit do jiného výbìhu. Bylo vidìt, ¾e všichni zúèastnìní vèetnì farmáøky, která jen akci pøihlí¾ela z auta!!, pøesnì vìdí co, kde a kdy mají udìlat, kam se mají postavit! Psy snad ani nebylo tøeba „koèírovat“, navíc se oèividnì tìšili na svou práci a jak se vzápìtí ukázalo, „vyznali se“! Pracovali dokonce i bez povelù farmáøe! Jediní koho bylo zapotøebí øídit byli jeleni. Nicménì u¾ pøi prvním pokusu o pøemístìní takøka všichni jeleni pøebìhli prùchodem na nové pastviny. Zbylé kusy zpacifikovali odbornì psi a postupnì je zahnali do výbìhu za stádem....

 


MVDr. Jiøí jde sledovat celou akci „pøesunu jelení zvìøe“ zblízka.


Takových stád jsme cestou na NZ vidìli nepoèítanì, daòkù, jelenù, pštrosù, ovcí, koz a nebo krav
Bez tìchto pomocníkù – pracovních nástrojù, by to asi nešlo…

 

O tøi dny pozdìji Bojan diskutoval s nìjakým farmáøem o práci ovèáckých psù. Tento pán pou¾íval k ovládnutí svého mnohohlavého stáda ovcí psy pouze dva, rasy nám neznámé. Po jejich „exelentní pøedvádìèce“ farmáø podrobnì Bojanovi vysvìtlil nejen systém jejich práce, ale i samotný výcvik. Nasloucháním jsem z jejich rozhovoru pochopil následující, opìt mùj pøeklad!


První z obou psù, štìkaè – barking, hlasitým štìkáním ovce se¾ene do stáda a stádo pøedá druhému psovi, jménem honiè (lovec)-hunting?! Hunting pracuje jen potichu a obíhaje kolem stáda odtransportuje ovce na další pastvinu nebo i jinam. Neposlušným ovcím pøitom potichu okusuje nohy, co¾ tyto pochopí v¾dy a ihned se zaøadí zpìt do stáda – neunikne mu prý ¾ádná a nikdy! Zkrátka a dobøe, dobrý ovèácký pes je zde pova¾ován za „klenot“!

 

Celá psí akce mi pøipomínala moji základní vojenskou slu¾bu v Písku a èinnost našeho výkonného nadrotmistra, zkratkou nrtm.. Shodnì se psy mu také nikdo a „nigdy“! neunikl, dokonce i kdy¾ pracoval jen sám! Sice neštìkal ani neokusoval nikomu z nás nohy, pøesto nás, prosté vojíny ÈSLA, v¾dycky sehnal dohromady, tj. do nástupového tvaru. O to byl lepší zdejších ovèáckých psù!


Poznámka è.9
O výcviku nových psù, ovèáckých uèòù, se Bojan dozvìdìl následující. „Výcvik“ provádí farmáø tak, ¾e k psùm na jednotlivých postech pøidá štìnì. Podle tohoto farmáøe - farmer, èesky „farmáøe èi sedláka“ alebo slovensky asi „baèi“, se za pár týdnù ka¾dé štìnì vše potøebné nauèilo a on má vystaráno! Nezmínil se však o tom, jak dopadne štìnì alijas „slabomyslný nedouk“?! Tomu velkou nadìji do budoucna nedávám…
Jak a kdo vycvièil našeho soudruha nadrotmistra opravdu nevím, ale vyskytoval se na vojnì hojnì… dokonce bych øekl, ¾e pøedevším tito tvoøili zdravé jádro velitelského sboru…

 

Pozdì odpoledne, koneènì, dojí¾díme do nejvìtšího mìsta v této oblasti Queenstown (LP-13 000 stálých obyvatel, le¾í na bøehu Lake Wakatipu pod vrcholky pohoøí Remarkable, kdysi centrum tì¾by zlata, dnes kraj vinic, ale pøedevším turizmu, je nejvìtším støediskem sportù na NZ – není snad sportovní odvìtví, které by se zde nenabízelo! LP u¾ ale také hovoøí o pøemíøe místní komerce - Pán prstenù aj. filmy, pak vykonaly své i jinde na NZ).


Mìsto nám poskytlo dva noclehy v pomìrnì levném, ale pro cestující turisty dobøe vybaveném motelu, umístìném nad mìstem s krásným výhledem na støed mìsta a nad pøistávací plochou pro paraglidisty. Po ubytování jsme jeli na prohlídku mìsta a já se opìt nechal vyfotografovat, zajiš»uje si tak další dùkazní materiál, tentokrát u sochy zakladatele mìsta... Veèer u piva jsme probrali nìkolik zásadních politických témat, ale bohu¾el jsme se, jako ostatnì v¾dy, nedobrali konce.... navíc jsem u¾ zapomnìl o èem vlastnì bylo?! Tím však nechci øíci, ¾e beseda byla pro nás zabitým èasem, to v ¾ádném pøípadì!

 

 

Tak toto je moje malièkost u sochy zakladatele Quenstownu. Nápis na památníku jsem sice zdárnì zapomnìl ale jak jsem doma vyèetl ve Wikipedii, tak by to mìl být pan W.G..Rees, který polo¾il základy tohoto mìsta nìkdy kolem roku 1860. Radìji nebudu fotku ani zmenšovat „bo to je dukaz, ¾e sem tam byl“!

 


Pohled z horní stanice Skyline Gondola na takøka celý Queenstown a èást krásného Lake Wakatipu ( snímek je zapùjèen z místního reklamního plakátu)


Pokraèování pøíštì…


Karel Jankù

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma