Jedno vím jistě, ještě jednou se tam chci vrátit

Za těch několik dnů, které jsem v Londýně loni o vánocích strávila, mně Londýn poodkryl svou tvář a navždy tak zůstane jedním z měst, do kterého se chci rozhodně vracet. Dnes se s vámi o některé postřehy podělím svým povídáním. Asi jediným negativem byla dlouhá a únavná cesta. Ovšem jinak výlet neměl chybu a obsahoval vše: prohlídku památek, návštěvu muzeí a divadla; obchodů a hospůdek, ale hlavně setkání s mým synem, který vylétl z hnízda a usadil se na čas v Anglii. Počasí bylo nevlídné a tak přišel na řadu i deštník jako nedílná součást denní výbavy. Nebudu jmenovat všechny památky, co jsem viděla. Byly krásné, ale také jsem se zajímala, jak Britové slaví vánoce. Při vánočních oslavách si každá země zachovává své tradice. Ne všude naděluje dárky Ježíšek a také nemají na štědrovečerním stole naše tradiční jídla, jako je rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát a vánoční cukroví. Mají pro vánoční svátky své osobité dobroty a tradiční recepty. O jednom, pro Anglii typickém jídle se dočtete dále.

Nikdo z Londýňanů si asi dnes již nedokáže představit vánoční svátky bez  ozdobeného stromu uprostřed Trafalgarského náměstí. Byl podobný stromům, které zdobí dnes většinu našich náměstí.

V centru Londýna je v čase adventním vztyčován od roku 1947. Je to již tradiční dárek hlavního města Norska, Osla Londýňanům za pomoc Britů během druhé světové války.  Když v roce 1940 Němci napadli a posléze okupovali Norsko, norský král Haakon VII. uprchl do Británie a tam vznikla také norská exilová vláda.

Vánoční výzdoba se dle mého názoru nelišila od té naší. I u nás dnes již září všude plno světel  žárovek a neónů s vánoční tématikou.  Stromky v bytech zdobí zářivkami,  břečťanem, cesmínou či jmelím (pod kterým se pověrčivě políbí pro štěstí). Ve chvíli, kdy si doma postaví vánoční stromeček, mohou svolat vánoční párty, další tradiční událost, při níž sezvaní přátelé popíjejí litry svařeného vína.

Oproti nám ale Britové slaví Štědrý večer o den později.

Jedno z typických vánočních jídel je ovocný puding. Je tradičně pokrmem štědrovečerního chodu. Připravuje se dopředu, již v době adventu. Jako součást tradice (prý?!) chodí uvařený puding během adventu míchat každý člen rodiny a přitom si přeje přání.

V průběhu večeře pak do pudingu ukrývají mince, prý, aby se jich držely peníze nebo malou drobnůstku s přáním. Štědrovečerní menu se skládá z pečeného krocana s ořechovou nádivkou, který se podává s opečenými bramborami, dušenou mrkví a hráškem. Pak už čeká členy rodiny vánoční puding.

Potom si zapráskají papírovými trubičkami, takzvanými "crackery". Trubička je na koncích smotaná a vykukují z ní dvě šňůrky. Když se za ně zatáhne současně, vydá cracker praskavý zvuk a obsah, v podobě bižuterie či plastikové hračky se vysype na podlahu.

Pak ale najednou všichni zvážní a usednou před televizi. Nečeká je žádná zábavná show,  nýbrž sama královna. Ta ke svému lidu promlouvá o vánocích každý rok a její vánoční proslov patří ke koloritu vánoc tak neodmyslitelně, jako v České republice na Nový rok projev pana prezidenta.

Původně bylo vánoční veselí v této ostrovní říši jedním velkým karnevalem, dnes se proměnily ve svátky rodiny.

Ale i tady, co si budeme povídat, se zvyky mění. Mladá generace již netráví hodiny příprav v kuchyni. Na  večeři míří zpravidla do restaurace. Svědčí o tom i to, že rezervace do většiny restaurací v Londýně jsou na Štědrý večer dlouho dopředu rezervovány.   

  Miluše Enenklová