Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kamenný vodopád Šomoška

 

Tento krásný a zajímavý geologický útvar, tvoøený pìti a¾ šestibokými èedièovými sloupci, najdeme na Slovensku v Cerové vrchovinì v okresu Luèenec, poblí¾ hranice s Maïarskem. Jeho název Šomoška je odvozen od blízké maïarské obce Somosko. Kamenný vodopád byl vyhlášený jako chránìný pøírodní výtvor v roce 1954. Celá pøírodní rezervace Šomoška zaujímá rozlohu 7,9 ha.

 

Po stránce geologické se jedná o pøívodní kanál magmatu k sopce, který byl postupnì bìhem miliónù let odkryt erozí a odnosem horniny, èím¾ se obna¾il vnitøek vulkánu. Vlastní kamenný vodopád byl odkryt a¾ pozdìji, a to pøi tì¾bì kamene, který byl pou¾it na stavbu hradu Šomoška na vrcholu kopce.
Pro èediè je typická sloupcová odluènost, která je zpùsobena velmi pomalým tuhnutím lávy (magmatu pod povrchem). Sloupce se vytváøejí kolmo k ploše, kde se láva ochlazovala.

 

Kamenný vodopád je dokladem sopeèné èinnosti v období tøetihor, kdy došlo k alpinskému vrásnìní, pøi nìm¾ vznikly Karpaty, a jeho¾ dùsledkem byla i sopeèná èinnost. Pøi vrásnìní se na nìkterých místech zemská kùra ztenèila, popraskala a vytvoøily se trhliny a zlomy, kudy pronikalo magma na povrch.

 

Cerová vrchovina je celá sopeèného pùvodu a její kopeèky nám svými tvary pøipomenou Èeské støedohoøí, které má stejnou geologickou minulost z období tøetihor. Vulkanických pohoøí je na Slovensku mnohem víc - napøíklad Vtáènik, Polana, Kremnické a Štiavnické vrchy, Slánské, vrchy a Vihorlat.

 

Název Cerové vrchoviny je odvozen od teplomilnìjšího druhu dubu - dub cer (Quercus cerris), který zde vytvoøí souvislé lesy. Dub cer je opadavý a pochází z oblasti jihovýchodní Evropy, pøirozenì roste v severní Itálii, Maïarsku, zasahuje na ji¾ní Slovensko a ji¾ní Moravu, v Èechách pøirozené porosty nevytváøí. Kromì teplejšího podnebí tento dub vy¾aduje i sušší pùdu. Od dubu letního se dub cer liší trochu štíhlejším vzrùstem, hodnì rozbrázdìnou borkou ji¾ v mládí a také pomìrnì pravidelnì rozlo¾enými vìtvemi. Nápadné jsou i ¾aludy, které jsou z vìtší èásti skryty v plstnatých èíškách.
Porost tìchto dubù v Cerové vrchoviny zpìtnì napovídá o jejich klimatických podmínkách a èedièové podlo¾í napovídá o výskytu mnoha druhù rostlin, nìkterých i vzácných. Je to nádherná krajina.

 

Pøesto¾e jsem nemìla mo¾nost Cerovou vrchovinu navštívit, vzala mì za srdíèko a mám pocit, jako bych ji prochodila podobnì jako Èeské støedohoøí, které mi tolik pøipomíná. Staèilo mi Cerovou vrchovinu trochu prostudovat po stránce geologické, zjistit nìco o podnebí, prohlédnout fotografie a najednou pøede mnou o¾ila krajina i po stránce botanické...

 

Vìøím, ¾e bych se tu setkala i s mnoha druhy motýlù vèetnì otakárkù...

 


Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka

Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù

Básnì - Jana Haasová

Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka

Další èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 14.06.2013  10:18
 Datum
Jméno
Téma
 14.06.  10:18 Vesuvanka Luïkovi Horkému
 14.06.  05:57 Ludìk Horký Kamenný vodopád ©amo¹ka
 13.06.  09:54 Vesuvanka Ince
 13.06.  08:13 Inka
 12.06.  21:03 Vesuvanka jisuch53
 12.06.  12:24 jisuch53
 12.06.  00:05 Vesuvanka EvìP
 11.06.  20:52 EvaP
 11.06.  13:27 Vesuvanka ferblovi, Milo¹ovi a Vendule
 11.06.  11:42 Vendula
 11.06.  11:10 Milo¹
 11.06.  10:57 ferbl
 11.06.  09:50 Vesuvanka Ludmile, Maøe, Bobo, Kvìtì a Blance
 11.06.  07:39 Blanka
 11.06.  07:06 kvìta dìkuji
 11.06.  06:04 Bobo :-)))
 11.06.  04:56 Mara