Svět dovolených

Veletrh cestovního ruchu Holiday World je nejvýznamnější akcí svého druhu nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Letos se 20. - 23. února 2014 konal v Praze již 23. ročník v areálu holešovického Výstaviště, stále ještě lidově zvaného park Juldy Fuldy.
Asi 35 000 návštěvníků tu mohlo procestovat téměř celý svět a navštívit cestovatelský festival WorldFilm či Expediční kameru. Také se podívat na souběžné veletrhy Top Gastro & Hotel a Golf Show.

Za normalizace jsem kromě do lidodemo cestovat nesměl, zato po převratu jsem navštívil skoro všechny středomořské státy, Kanáry, Kapverdy, Thajsko, Kanadu a USA, naposledy jsem byl v roce 2008 ve Venezuele. Rád bych se ještě někam podíval, ale věk a potřeba každodenního drobného ošetření mi to znesnadňuje. Proto jsem se při letošní návštěvě Holiday World zaměřil na služby pro seniory.

Tady vyvstává určitý problém, kdo vlastně seniorem je.
Některé cestovní kanceláře považují za seniory občany starší 55 let (Delfín travel), jiné tuto hranici stanoví na 60 (Victoria). Některé další se domnívají, že jde o důchodce všeobecně, a pro některé je možná tento pojem jen eufemistické označení pro klienty domovů důchodců. Já osobně se domnívám, že seniorem se člověk stane, když se junior či juniorka osamostatní. V takovém případě by se ta hranice mohla ještě o něco snížit.

Navštívil jsem několik velkých i malých cestovek na výstavě, a vznesl dotaz, jaké služby poskytují seniorům. Většinou hovořili o mimosezónních slevách, někde o slevách pro spolucestující malé děti. Když se ale podíváme např. na středomořské teploty vzduchu a moře v květnu a červnu, řekl bych, že koupání je spíše jen pro otužilé, protože teplota vzduchu je mírně nad dvaceti a vody pod dvacet. Na podzim, v říjnu a listopadu, je to teplotně lepší, zato dny jsou krátké, brzy se stmívá.

V 90. letech se obvykle cestovalo do jednoho hotelu, a tak nebylo neobvyklé, že ve výpravě byl i lékař či zdravotní sestra, kteří dostali slevu a měli se postarat o drobné potíže účastníků. Po celou dobu pobytu byl delegát k dispozici účastníkům. Teď však kanceláře nabízejí různé kategorie hotelů, autobus je rozveze a delegáta mnohdy klient uvidí jen po příjezdu a před odjezdem. Samozřejmě je možné ho dostihnout mobilem. O tom, že např. stávkují autobusáci, se však nedoví a marně ztrácí čas na zastávce.

Ale vraťme se ke službám pro seniory.
Cestující je zpravidla zdravotně pojištěn, takže obecně vzato, je o něj postaráno. Když však přijde nějaká lapálie, začne bolet kloub, dostane průjem, spálí se od sluníčka, klesne či stoupne-li mu tlak, a takových drobností může být, zejména u seniorů, mnoho, nezbývá než navštívit místního lékaře. Ten ho vyšetří, předepíše lék a pacient to musí hotově zaplatit. Po návratu mu to sice pojišťovna proplatí, avšak může se stát, že v důsledku toho přijde o značnou část kapesného, tzn. nemůže jet např. na fakultativní výlet a v horším případě si ani koupit pití k jídlu. Takové možnosti jsou si starší lidé vědomi, a proto se obávají opustit bezpečí domova, nebo, když už v zahraničí jsou, znamená vzniklá situace minimálně psychický problém.

Na cestovním trhu panuje ostrý konkurenční boj o zákazníka, avšak ani jediná z oslovených cestovních kanceláří s drobnou službou lékaře či sestry, účastníka zájezdu, nepočítá. Jen jedna malá, Viaggi piu, obstarávající léčebné zájezdy na Ischii, projevila o myšlenku zájem. Nechme se překvapit, s čím přijde. Spojení na SeniorTip dostala.

Na výstavě se mi líbily stánky některých českých krajů, kde byly k dispozici mapky památečných míst, cyklotras, propagační letáky okresních měst i přírodních zajímavostí. Kdo hodlá cestovat po Česku, určitě tu mohl najít inspiraci. Nelíbilo se mi chaotické rozprostření stánků. To ale zřejmě závisí na pořadí, jak přicházejí přihlášky k účasti, takže s tím asi nelze nic dělat, leda si koupit ke vstupnému za 150 Kč ještě katalog za stejnou cenu. Abych nelhal, za vstup platili důchodci jen 80 Kč.

Hezkou dovolenou!

Ivo Antušek