Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Je mi líto lidí, kteøí závidí


Opravdu vím, co píši, je mi takových lidí líto. Dostala jsem do vínku jistì rùzné i ne právì nejlepší vlastnosti, ale závisti jsem byla ušetøena. Právì proto, je mi závistivých lidí líto. Nejsou schopni se radovat z toho, co jim ¾ivot dává, závist jim radost z ¾ití maøí. Znám takových lidí nìkolik a mohu to na nich pozorovat. Závidí nìkdy docela malé vìci, ale i to jim doká¾e otrávit ¾ivot. Proè nìkdo má to, co já nemohu mít.


Proè nepøát tìm druhým to, co mají, jak si u¾ívají ¾ivota? Mohu dokonce øíci, závidím jim to, ale pøeji jim to. Myslím, ¾e jsem to nìkdy èetla v kní¾kách pana Wericha. To je ten velký rozdíl, závidìt, anebo závidìt, ale souèasnì pøát.


Horší je ale nenávist. Lidí, kteøí nenávidí, mi ji¾ není líto. Znám lidi, kteøí prošli hroznými zkušenostmi ¾ivota, lidi, kteøí byli pøipraveni o normální mo¾nost ¾ít, ale ¾ádný z nich necítí nenávist. Snad je to právì tím, ¾e v tom hrozném, co pro¾ili, pochopili, ¾e nenávist jim nepomù¾e, ¾e je jenom bude více nièit a rozhodnì nenávistí nemohou potrestat to zlo, které jim ublí¾ilo.


Je nìco horšího ne¾ nenávist ? Myslím, ¾e to je jen záš». Pan Ludìk Frýbort v jednom svém èlánku napsal – ¾e záš» zbavuje èlovìka soudnosti. Nemohl napsat nic pravdivìjšího.


Jsou mezi námi krajané, kteøí mají opravdovou záš» ke svému bývalému domovu. Nemyslím tím být kritický k tomu, co se tam dìje, kritika, pokud je mínìna jako mo¾nost nápravy, èi jen pøipomínka, je zcela normální a potøebná. Rù¾ové brýle není tøeba pou¾ívat, ty nièemu nepomohou.


Nezapomenu na jeden veèer v sydneyské sokolovnì. Menší parta krajanù u jednoho stolu dštila zlobu na zem, kde vyrostli. Bylo to trochu silné a popovídala jsem si o tom s jedním èlenem výboru, který se tomu zasmál a jen mi øekl – to nic není, mìla bys je vidìt, kdy¾ tu hraje naše muzika a zpívají se èeské písnièky. Tihle jsou ti první, kteøí breèí do piva.


To znamená, ¾e se tito krajané nemohou vyrovnat se zmìnou svého ¾ivota?


Kdy¾ ale toto vše pøeroste a je to potom ji¾ opravdu jen ta hrozná záš», která se nevyhýbá zlému ubli¾ování, hroznému neopodstatnìnému pomlouvání, nièení povìsti urèitých lidí hlavnì z èeského kulturního svìta a nevyhýbá se ani naprosto l¾ivému osoèování èehokoli, co se nazývá èeské, co ještì víc? Prostì pro tyto lidi nemám omluvu, jenom nedovedu pochopit, ¾e pøesto stále u¾ívají své èeské jméno.


Musím pøiznat, ¾e k tomuto psaní mne vyburcoval èlánek jednoho krajana. Není to první èlánek, který v tomto záštiplném tónu napsal, to vím, ale jinak neznám a nevyhledávám jeho èlánky, tento se mi shodou okolností dostal do rukou.


Já osobnì se asi nikdy citovì nevyrovnám s tím, ¾e jsem z domova svých pøedkù odešla a je opravdu mnoho vìcí, které mì v zemi pod Øípem, jak øíká man¾el, znepokojují, sleduji, co se tam doma dìje témìø dennì, ale tím, ¾e budu zostouzet, pomlouvat a ubli¾ovat, nièemu nepomohu.


Jsem Èechoaustralanka, ale na své pøedky, které mohu poèítat ji¾ od roku 1542, nikdy nezapomenu.


Nezávidím, necítím nenávist ani záš», osude, mám ti za co dìkovat.


Jana Reichová

* * *
Fotokolá¾ © Olga Janíèková

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 22.11.2013  11:53
 Datum
Jméno
Téma
 22.11.  11:53 Jaroslav