Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jana Reichová: Èeský hrad v Austrálii


Mezi národnostními menšinami v Austrálii jsme my èeští exulanti èi emigranti jedni z nejmenších. Pøesto dosti Èechù pøispìlo Austrálii v mnohých oborech. Nemohu a nechci je zde nyní vyjmenovávat, je jich opravdu dosti, ale bohu¾el nejen Èeši zde v Austrálii, ale ani v našem domovì za moøem o nich neví. Nelze proto obviòovat Australany, ¾e ani oni o nich vìtšinou neví. Jeden pøíklad za mnohé. Australský balet zalo¾il rozený Moravan Eduard Josef Skøeèek. Jeho jméno by anglicky mluvící èlovìk nikdy nemohl vyslovit, pøijal tedy jméno své man¾elky, ruské primabaleriny – Borovanský. V sydneyské opeøe má pamìtní desku, co ta ale Australanùm øíká?


Co potom znají, a koneènì i vìtšina zde ¾ijících Èechù, tøeba o zakladateli makadámské oøíškové farmy, o kterém jsem psala v minulém èlánku. Budu tedy opìt psát o jednom témìø neznámém Èechoaustralanovi.


Karlštejn patøí jistì k nejznámìjším a také nejoblíbenìjším støedovìkým hradùm v Èechách a to hlavnì i proto, ¾e ho nechal postavit císaø Karel IV. v roce 1438.
Kdo kdy jel vlakem od Prahy na Beroun, nemohl pøehlédnout vysoko mezi lesnatými kopci náhle vystupující ty tolik známé krásné vì¾e tohoto hradu.


Daleko, moc daleko od Berouna, kdy¾ jsme cestovali po australském Severním teritoriu z Darwinu smìrem na Litchfield Park, projí¾dìli jsme mìsteèko Batchelor. Náhle vedle silnice v travnatém parèíku uprostøed eukalyptù se objevily ty krásné typické vì¾e Karlštìjna. Rùzná pøekvapení èlovìk v ¾ivotì za¾ije ale Karlštejn v Austrálii? Ovšem co se pøed námi objevilo byly nejen vì¾e, ale celý hrad, snad tøi metry èi více vysoký, postavený na navršených kamenech a èervené australské hlínì.
Fata morgana tropického severu?
Docela jistì ne. Velice ¾ivé a èilé ještìrky se vyhøívaly na jeho hradbách a støechách, tak skuteèné jako ta stavba sama.
Kde se tady vzal ten náš èeský hrad?


Informaèní tabule u základù hradu hlásá, ¾e Karlštejn stojí v Parku Berniho Havlíka!


Na pamìtní desce zasazené do kamenného podstavce je jméno pana Bernarda Havlíka a verše Jaroslava Vrchlického v èeštinì i anglickém pøekladu.


„Poutníèe postùj, v dálku ne¾
bludná tì zanese noha!
Kamenù poslouchej hlas,
vlastí ti jimi zní øeè!“


Kdo byl tento Bernard èi v Austrálii Bernie Havlík?

Narodil se roku 1912 ještì za Rakousko-Uherska. Po komunistickém „puèi“ v roce 1948 emigroval do Austrálie. Zde ¾il a pracoval v rùzných pracovních oborech ve Victorii, v Ji¾ní Austrálii a v Queenslandu. V Severním teritoriu zaèal pracovat v uranovém dole Rum Jungle Mine a¾ v roce 1954. V roce 1971 tento dùl byl zavøen.


A tak pozdìji s pøítelem Milanem Vodièkou zalo¾ili velkou sosnovou – Cypres Pine farmu asi 30 km od hlavní dálnice Stuart Highway nedaleko nynìjší Darwin krokodýlí farmy.


Byl to Bernard, který zasadil a pìstoval v Mìsteèku Batchelor první sosny- pine tree a mangovníky. To ji¾ byl èlenem mìstské zahradnické party.

V dobì zahradnické práce mu vadila v parèíku hromada velikých kamenù, které nebylo snadné nìkam odklidit.
Tento problém vyøešil, kdy¾ na hromadì tohoto kamení postavil repliku Karlštejna. Na tomto projektu pracoval pìt let, dokonce, kdy¾ byl ji¾ nemocen. V den jeho úmrtí roku 1990 pod jeho lù¾kem bylo nalezeno mlýnské kolo, kterým chtìl projekt dokonèit.


Obyvatelé mìsta Batchelor na nìj nezapomínají. Turisté projí¾dìjící z Darwinu do Litschfield národního parku, nikdy neminou Havlíkùv Karlštejn a fotografují si ho ze všech stran. Zejména japonští turisté.


Za bli¾ší informace k tomuto èlánku dìkuji panu Milanu Vodièkovi, které nám poskytl v roce 2004.

 

* * *

Foto z archivu autorky

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 21.06.2013  10:46
 Datum
Jméno
Téma
 21.06.  10:46 ferbl
 21.06.  10:45 ferbl
 21.06.  05:40 Bobo :-)))
 20.06.  17:35 venca
 20.06.  11:10 janina
 20.06.  07:24 Zdenek