Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Litvou a Lotyšskem


Tak jsem se zase rozhodl pro dovolenou smìr východní. Tentokrát Litvou a Lotyšskem. Pro poznávání krásné a nedotèené pøírody je to asi dobré øešení. V zájezdech je také hodnì pøírody asi z dùvodu, ¾e tìch památek a katedrál tolik není. Ne ¾e by nebyly vùbec.


Vyjel jsem se svou láskou Pavlou a dlouhodobì pou¾ívanou a oblíbenou cestovkou. Vybírám si drsnìjší cestování. Myslím tím poznávací, pod stanem a polopenze. Tento zájezd mìl ještì podtext – pìší a vodní turistika. Zejména ta vodní turistika nás nadchla, proto¾e jsme oba ji¾ nìco sjeli a tento zpùsob pohybu milujeme.
  


Po pøejezdu Polska jsme v ranních hodinách dojeli do Litvy nedaleko Kaunasu. U pøehradního jezera byl umístìn skanzen Rumšišks. Na ploše asi 170 ha byly rozmístìny desítky staveb ze 18 a 19. století. Byly to moc hezké døevìné stavby s vybavením a zaøízením pøibli¾nì také z té doby.

 

     

Kaunas hrad, Klášter Pa¾aislis

 

Prohlídka nám v podstatì zabrala celý den. Navštívili jsme ještì nedaleký klášter Pa¾aislis, kam nás pustila z protekce matka pøedstavená. Sama nás provedla hlavnì kostelem. Klášter se pozvolna upravuje a tak mimo kostela byly ostatní budovy ještì v ¾alostném stavu po bývalém socialistickém vyu¾ívání. Díky válce byl ale i kostel bez jednìch vì¾ních hodin a chybí ještì tøi zvony, které byly roztaveny. Velké mno¾ství výzdoby kostela bylo odvezeno Nìmci. Podobnì to vypadalo i v ostatních historických a církevních stavbách.

 

  

Skanzen


Moc jsme se tìšili na první kemp a mo¾nost se zase natáhnout. S radostí jsme uvítali kempování pøímo v areálu skanzenu. Co se týká kempù, tak tam je ještì co vylepšovat. Ne ¾e by jich v obou zemích bylo málo. Jsou, ale jejich vybavenost je dost bídná. Vìtšinou suché záchody, tureckého typu (šlapky a díra). Teplá voda málokde a ještì navíc èasto jen venku za takovým jakýmsi paravánem. Dobíjel jsem baterky do kamery, fotoaparátu a mobilu jen na recepcích rùzné kvality. No, jsou zkrátka dost spar»anské. Jinak jsme byli vìtšinou na travnatém povrchu, do kterého se dalo zarazit kolík. Tyto nedostatky nahrazovala vìtšinou krásná okolní pøíroda. Po noèním pøejezdu z domoviny i ten stan byl balzám. Nìkteøí se zašli vykoupat do jezera. My se jen v té dosti studené vodì opláchli. Také jsme stihli ochutnat pivo ve skanzenovém obèerstvení. Nebylo špatné…


Další den nás èekal Kaunas. Èas na nìj byl vymezen pøíliš krátký a také jsme tam byli dost brzo. My se chtìli zajít podívat do muzea èertù, které je takovou zvláštností. Bylo ještì zavøeno. Škoda. Jako loutkáøe mì to zajímalo. Dost takových organizaèních nedostatkù nám pobyt trochu kazilo.

 


Po prohlídce historické èásti mìsta, která byla v klusu, jsme se pøesunuli ke Kuršské kose do mìsteèka Klaipeda. Tady jsme mìli trávit dva dny pøevá¾nì koupáním. Poèasí v tuto dobu bylo chladné - podobné jako u nás a i Balt nám pøipomínal dovolené v NDR. Teplota okolo18 ° C byla jen pro otu¾ilé. Ale i takoví se našli.

Na poznání Rezervace Kuršská kosa jsme mìli dost èasu. Pøejeli jsme trajektem na tuto vlastnì obøí píseènou dunu, která je dlouhá skoro sto kilometrù. Navštívili jsme kopec èarodìjnic.

 

Kopec èarodìjnic

 

V zalesnìném kopci bylo plno døevìných soch - pohádkových postav a výjevù. Myslím, ¾e tam bylo nejvíc èarodìjnic. Zašli jsme na hnízdištì kormoránù, kterých posedávalo na jednom místì na stromech stovky. ®e tam sídlí dlouho a ve velkém poètu dokazoval i trus, který se vyu¾ívá k výrobì hnojiva. Další zajímavostí byla procházka velkými píseènými dunami. Bylo dost vìtrno a tak se èlovìk cítil jako na poušti.

 

 

Písek byl jemný a za chvíli jsme ho mìli všude. Bál jsem se dost o kameru. Procházka vedla podle tyèí, jako v zasnì¾ených horách. Byly tam i krásné píseèné plá¾e. Škoda, ¾e ta voda nic moc. Po pøespání na pobøe¾í jsme i druhý den pøejeli trajektem na Kuršskou kosu a navštívili na severní èásti akvárium umístìné ve staré pevnosti. Hned vedle bylo delfinárium. Samozøejmì jsme nemohli vynechat vystoupení delfínù a tuleòù. Program byl fantastický.


Další den jsme trávili v lázeòském mìsteèku Palanga. Tam se nachází i nejvìtší muzeum jantaru na svìtì. Marnì se neøíká této èásti Litvy jantarová riviéra. Jantar a døevoøezby byly vidìt všude. Samý stánek s tímto zbo¾ím. Další den jsme pøejeli do Lotyšska, do Národního parku Fauna a pøenocovali na bøehu øeky Gauji. Zùstali jsme tam tøi dny, z toho dva dny jsme jeli po øece asi 50 km.

 

    

 

Pùjèili nám lodì a vybavení. Za¾ili jsme krásnou plavbu „Lotyšským Švýcarskem“. Bøehy øeky lemovaly pískovcové skály. Kemp byl v bøezovém lesíku a kdyby se tam ukázal dìdeèek høíbeèek, pøipadal bych si jako v Mrazíkovi. V blízkosti jsme navštívili pøírodní park – lesní safari v Lígatne. V oborách ¾ijí místní zvíøata a nìkteré jsme dokonce i vidìli. Také nás tu pøekvapila velká bouøka, která ukonèila chladnìjší poèasí a další dny u¾ byly teplé a sluneèné.


Po dojezdu do kempu v Siguldì jsme ještì vyrazili na procházku okolím. Zajímavostí byla ly¾aøská sjezdovka - v Litvì ani v Lotyšsku nejsou ¾ádné velké hory, ani kopce. Tato sjezdovka je vlastnì na svahu kaòonu øeky. Pøekvapením bylo i to, ¾e kousek vedle byla jedna z nejvìtších bobových drah na svìtì. Mne samozøejmì nenapadlo nic jiného, ne¾ sejít si celou bobovou dráhu. Povolili nám to. Probìhli jsme 1350 metrù dlouhým korytem. Další den jsme navštívili blízký hrad Turajda a jeho krásném okolí.

Hrad Turajda

 

Tam jsem se zase setkal s nejsilnìjším Èechem Jiøím ®aloudkem. Dali jsme øeè… V Rize se právì konalo neoficiální mistrovství svìta nejsilnìjších mu¾ù. To jsou ti co tahají kamiony a zvedají skály apod. Cítil jsem se mezi nimi jako drobeèek mezi horami masa.


Další den nás èekala prohlídka nejsevernìji na svìtì polo¾eného vinohradu. Byl i košt. No a potom prohlídka Rigy. Byla asi taky hodnì ponièena válkou. Pár hezkých objektù ve staré èásti a pár hezkých nových staveb. Opìt jsme v rychlosti prolétli staré mìsto a rychle pøejezd zpìt do Litvy.

 

     


V Litvì jsme kempovali u Národního parku Aukštaitios plné jezer. Tady jsme tøi dny jezdili na veslicích. Byla to nádhera. Poèasí u¾ bylo parádní. Mìli jsme dost èasu se i koupat. Jezera byla tìsnì vedle sebe a tak bylo nejhorší jen najít prùjezd rákosím a proplout ú¾inou mezi nimi. Byla to paráda. Tady jsme taky asi po 50 m výstupu došplhali na nejvyšší horu Litvy, „vysokou“ celých 155 m. Byl odtud ale krásný rozhled asi po osmi jezerech rùzné velikosti. Nevìøil jsem tomu, ¾e jsme po této stojící vodì urazili za den i 45 km. Pøi obou plavbách jsme konzumovali prùbì¾nì rùzné alkoholické nápoje. Voda nás dala dost dohromady. Nedaleko jednoho jezera jsme navštívili muzeum vèelaøství ve Stripeikiai a taky jeden starý vodní mlýn v Ginuèiai. Muzeum vèelaøství bylo rozsáhlé a plné starých vèelínù. Plno jich bylo dokonce i funkèních.

 

     


Co se týká místních lidí - byli vstøícní a kdy¾ jsme øekli, ¾e jsme èeši, tak s námi mluvili i rusky. Naštìstí jim to šlo èasto tak bídnì jako nám. Potraviny a jídlo byly cenovì pøijatelné a pivo bylo dobré.


Na konci plavby po jezerech jsme od cestovky byli pozváni na veèeøi do hospùdky. Dostali jsme obrovskou porci jednoho z typických jídel - cepelíny. Jsou to takové velké šišky z bramborového tìsta plnìné mletým masem. Sedlo na to jedno orosené pivko – také pozornost cestovky.

 

  

 

Celkovì zájezd byl zajímavý a na organizaèní potí¾e jsme díky pøírodì pozapomnìli. Litva i Lotyšsko jsou zemì EU a jsou u¾ dost evropské. Oproti Podkarpatské Rusi, kterou jsem projel loni, velký rozdíl. Zùstaly hezké vzpomínky, plno natoèeného a nafoceného materiálu. Kdo má rád pøírodu v èisté podobì, tak doporuèuji. Pøíroda nás nezklamala.

Vladimír Lindner



Komentáøe
Poslední komentáø: 21.02.2013  21:44
 Datum
Jméno
Téma
 21.02.  21:44 vicha@seznam.cz
 14.08.  06:15 Bobo :-)))
 13.08.  20:01 ZdeòkaT.
 13.08.  10:46 Vesuvanka díky
 13.08.  06:24 Lenka
 13.08.  06:15 Blanka
 13.08.  06:06 Hany