Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak se pes mù¾e stát proti své vùli hasièem

U¾ nìkolik mìsícù dennì jezdím jedním autobusovým spojem, tak¾e se znám s obìma øidièi, kteøí se pravidelnì støídají. Jako nevidomý èlovìk jsem po nìkolika cestách „dostal“ místo hned na prvních sedadlech vedle dveøí. Je tam toti¾ nejvíc místa pro mého vodicího psa.

Vracím se jednou domù tímto spojem a mùj pes zaleze trochu pod sedaèku, jako to obèas dìlá. Øidiè z legrace povídá: „To zas vytahuje pojistku, aby tady mohl hasit, u¾ jsem pojistku párkrát na koneèné dával zpátky.“ Øidiè se smìje. Máme to ji¾ kousek od místa mého výstupu a pes zaène podivnì hrabat nohama a po chvilce zjiš»uji, ¾e se zahákl obojky za kovovou plošku a nemù¾e z pod sedadla ven. Pomáhám mu, je celý š»astný, ¾e stojí na všech ètyøech nohách, a radostnì se chystá  k výstupu. Ještì pøedtím jsem ale zaslechl cinknout nìco o zem, zdvihám z podlahy koleèko s tyèkou ze silného drátu. Øíkám si, ¾e se to asi utrhlo psovi z obojku nebo postroje. Zastrèím si koleèko do kapsy, ¾e doma zjistím, k èemu to pøesnì patøí. V klidu domova mi netrvá dlouho a zjiš»uji se zamrazením v zádech, ¾e se jedná zrovna o tu pojistku k hasicímu zaøízení. U¾ mám èerné pøedstavy, jak je autobus zaplaven bílou hmotou na trase po mém vystoupení.

S obavami jsem následující dva dny nastupoval do autobusu s jiným øidièem, tøetí den jede ten pravý, koneènì mù¾u pojistku vrátit. Øidiè pøekvapenì kouká, ¾e si toho ani nevšiml a nakonec s úsmìvem dodává: „To jsme se mohli pìknì koupat ve snìhu!“ Vedeme spolu ještì chvíli nezávazný hovor a mám ji¾ naprosto klidnou náladu. Pro sebe si ale øíkám, ¾e budu na svého psa dávat vìtší pozor, aby k trapné situaci u¾ nemuselo dojít.

 
Petr Hromádko a jeho chlupatá kamarádka Anny

***
Autor Petr Hromádko také pøispìl svým ¾ivotním pøíbìhem nevidomého do úspìšné kní¾ky Václava ®idka a Blanky Kubešové „Kolja... to neznáte mého psa“
 
***
 
Hromádko Petr, narozen 5. 11. 1977. Vystudoval støední školu vodních a in¾enýrských staveb a od roku 1996 zaèal pracovat u podniku, který se zabýval výstavbou vodovodù a kanalizací po republice a zároveò se stihl vìnovat èastým výletùm, cykloturistice, akvaristice a jiným koníèkùm.

Na podzim roku 2001 po autonehodì oslepl. Postupnì se s tím musel vyrovnat a zaèít ¾ít znova. V roce 2003 dostal pøítele i pomocníka, vodícího psa, který s ním bude neustále po boku, a¾ do svého konce. Pes mu beze slov ukazoval, ¾e není tøeba se trápit, v¾dy» se dá pøece zase krásnì ¾ít. Nyní, i kdy¾ je nevidomý, je sobìstaèný, dìlá vše, co nevidomý mù¾e zvládnout, a zmìnil pøístup k mnoha vìcem. Slepecké organizace mu pøedávaly potøebné znalosti k ¾ivotu nevidomého a hlavnì mu zlepšovaly pohled na ¾ivot. Jezdil s nimi na tandemech po delších trasách, úèastnil se zajímavých výletù pro nevidomé a pomáhal jim s vodící fenkou na školení ve školách støedních, mateøských, knihovnách pro nevidomé i v rùzných organizacích. Tato jeho èinnost byla obèas zveøejòována v rùzných mediálních prostøedcích. Byl nesmírnì potìšen tím, jak Anny vzbuzovala velkou pozornost pøedevším u malých dìtí.

Nebojí se do nièeho jít a u¾ vùbec se netrápí kvùli posti¾ení.


Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma