Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak umím vaøit
 
Dovolte, abych další Hlinomazovo téma uvedl krátkou vzpomínkou:
Já toti¾ vùbec nepokládám Josefa Hlinomaze za kuchaøského velmistra. On k takovému mistrovství ani nebyl pøíslušnì vybaven! Kdy¾ u nìho èlovìk vstoupil do dveøí, narazil na hromadu bot v pøedsíni, mírnì to prota¾eném prostoru, který byl i šatnou s vìšákem, ale i kuchyní. O tom, ¾e jeho sklenièky byly tvoøeny hoøèicovou soupravou, jsem ji¾ psal.

Z jedné návštìvy mám tuto kuriózní vzpomínku: Mistr sedìl na jedné ¾idli, na druhé le¾elo Rudé Právo a na nìm právì uvaøené brambory a také slupky. Pepík rovnou loupal a krájel v této pozici "brambory na loupaèku". 

Ty mohu mít i já - ale pøece jen v ponìkud ušlechtilejší podobì, pokud mo¾no ji¾ oloupané na talíøi, a krom másla bych si ještì dopøál kousek tvarohu. Tak¾e mohovitý malíø a herec vypadal v té chvíli trochu jako èuník a k tomu ještì jako pøedobraz chudiny. Inu, jako model pro van Goghùv obraz "Jedlíci brambor".
 
Ale nakonec bych mìl poznamenat nìco pøívìtivìjšího: Josef Hlinomaz byl vdìèný jedlík a chutnaly mu právì tak brambory loupané nad Rudým právem, které si to zaslou¾ilo, jako nejrùznìjší opeèeniny, kachny, jelita a jiné veskrze nezdravé pokrmy. Ale poslechnìte si Josefa Hlinomaze sami, jak se s gustem kochá a chlubí svým kulináøským kumštem.

Jistá paní Jarmilka z Brna by ráda, abych jí sdìlil taje svého kuchaøského umìní.
 
Milá Jarmilko! 
Navzdory mému nìkdejšímu varování stran zvrhlosti kuchaøského umìní si ¾ádáte recepty, tedy na Vaši vlastní odpovìdnost. Ale co je to vlastnì kuchaøské umìní? 


To pravé kuchaøské umìní není vyhlášená francouzská nebo èínská kuchynì, i kdy¾ je to všechno znamenité. Které jídlo je nejlepší na svìtì se nedá urèit. Je toho dìsná spousta.
 
Paøí¾ský paštikáø nebo nìco od Dobromily Rettigové? 


Ba¾ant na pomeranèích nebo obyèejná koroptev s èerveným zelím? Kungpao nebo ovar s køenem? Nebo ve Vídni sma¾ené kuøe, guláš a opravdický telecí Wienerschnizel nebo skopové na èesneku, zajíc èi srnec, anebo newyorský steak zvící ètyøiceti deka, dìlaný v automatu tøemi kuchaøi pøímo pøed oèima divákù? 


Poštìdroveèerní nadívaný krocan, nebo snad pstruh vr¾ený na pánev anebo cokoliv vr¾ené na pánev a narychlo udìlané? Anebo mateøská houbová, která je vùbec ze všeho nejlepší, proto¾e nikdo na svìtì to neumí, nebo mateøské zelí k huse, kachnì a vepøovému, anebo prachsprostý èpekbuøt s cibulí, nebo buøty, anebo vídeòská teplá sekaná, její¾ vùnì se line z øeznických krámù, anebo snad špagety milano èi makaroni neapolitáno? Nebo nìco a la Rossini? Pøihoøívá. Já toti¾ osobnì dávám pøednost improvizaci.
 
Uvidím svíèkovou a koupím ji. Pak mì nìco napadne a zaskoèím ještì pro èabajku a pro èervené víno. 

A doma nastoupí vášeò. Zbavíte maso všech blan a tukù. Jenom nejkvalitnìjší lojíèek ponecháte. Nadìláte no¾em do masa díry. Nakrájíte èabajku do deseticentimetrových nudlí a nastrkáte ji do udìlaných dìr. Oblo¾íte maso máslem a špekem. Osolíte a okoøeníte divokým koøením, pøidáte bobkový list, tymián a nové koøení, pøikrejete to druhým pekáèem, aby se to v troubì asi hodinu dusilo. 


Ochutnáte, opepøíte. Polejete to èerveným vínem a dáte na to tøi cibule (mìli jste je dát u¾ na zaèátku, nevadí, je to improvizace). Definitivnì odstraníte druhý pekáè. První pekáè dáte v troubì co nejvýše, aby se to peklo. Peèe se to. 

Obèas to znovu polijete èerveným vínem. Nevíte, jak dlouho se to má péci. Sledujete to. Instinkty vám øeknou, kdy je to hotový a kolikrát to máte vínem polít. Je to hotový.
 
Pøemýšlíte, co k tomu. Ochutnáte to. A nedìláte k tomu u¾ nic. Zbaštíte to, jak to je.
Nebo jdete po ulici s nejlepším úmyslem vaøit dietnì. Koupíte cibuli, rajèata, papriky. Myslíte na leèo, lehkou stravu. Potom si øeknete, kus libového hovìzího, prosím, nemù¾e škodit. V krámì vás nìco napadne a dáte si to maso semlít a pro jistotu kousek špeku, nevíte ještì na co. 

Pøijdete domù. Je sezóna, máte doma vejce. V kastrolu udìláte leèo na oleji, olej, to ještì jde. Pro chu» vyškvaøíte trochu drobnì nakrájeného špíèku na pánvi a nasypete to do leèa. Pùvodnì jste mysleli na nìjaký falešný biftek z umletého hovìzího k tomu. 

Nápad. Hodíte maso k leèu a promícháte to. Dusí se to. Nemáte zatím co dìlat a zaènete z dlouhé chvíle dìlat palaèinky. Samozøejmì slané. A taky se vám hned ujasní, proè jste si koupili ten šnytlík, neboli pa¾itku. Zabalíte maso s leèem do palaèinek a kladete je na pekáè. Postrouháte je sýrem a navrch dáte kousíèky másla, aby se to líp peklo. Kdy¾ je to hotový, posypete to tou pa¾itkou - a je to.
 
Nebo -ejhle svíèková a ejhle - vepøová kýta. Od ka¾dého kousek a uvidíme. Okurka, hoøèice, cibule, paprika, trochu keèupu, vaøené vejce, kousek másla. Kladete bifteky na pekáè a na nì výše jmenované tovary. Ka¾dý biftek takto oblo¾ený pokryjete øízkem. Na øízek - špek. Upeèete, posypete zelenou petr¾elí. 

Zatím co se to peèe, uvaøíte si po èínsku rý¾i. Dáte na talíø tenkou vrstvu rý¾e. Kdy¾ je peèení v polovici, všechno obrátíte, tak¾e biftek je navrch a øízek vespod. Obojí to dáte na rý¾i, kterou napøed polijete š»ávou, a to, co je navrch, posypete tou petr¾elí, nikoliv naopak. Teplé a èerstvé je to nejlepší (nevím ostatnì jak by se to ohøívalo), proto je dobré pro vaše tìlo mít ten den tolik hostù, kolik je dvojporcí.
 
A zkuste si pak zavázat tkanièku! A jsme znovu u obezity, na ni¾ nás, milá Jarmilko, upozoròují stále rostoucí kvanta zdejších i cizozemských vìdcù. Musím je respektovat, a konèím. Vy však, co jste hubeòouøi, napište nám. Pošleme vám i další fantasmagorické recepty. Ovšem, pøilo¾íte-li hubeòourské lékaøské vysvìdèení, nebo» tlus»ochy nepodporujeme.

 
Slavomír Pejèoch-Ravik
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 05.02.2018  09:25
 Datum
Jméno
Téma
 05.02.  09:25 ferbl
 04.02.  09:12 Von
 04.02.  08:55 LenkaP
 04.02.  08:05 KarlaA