Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (2)
 
Øeknete si – jsme pøece magazín pro seniory!  Ale ¾ivot je rovnì¾ plný krásy a tím radosti. Øíkáme – právì proto pohádky a øíkanky. Kdopak má v dnešní uspìchané dobì èas na ètení a vyprávìní pohádek svým dìtem a vnouèatùm a to i pøesto, ¾e si pamatujeme, jak dìtství bylo nejkrásnìjším èasem našeho ¾ivota, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné tajù a pøekvapení, pøitom bylo jedno, kde jsme ¾ili a èím jsme byli obklopeni.

Na základì úspìšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli pøedstavit našim ètenáøùm novou serii pohádek pro vás a vaše dìti i vnouèata a hlavnì také pro ty, kteøí nezapomnìli na kouzlo vyprávìní našich prarodièù i rodièù a rádi na nìj vzpomínají.
 
Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává ètenáøùm znát, jaký ú¾asný výbìr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou èi makovou a¾ k moderním obrazùm souèasného ¾ivota, dalo by se øíct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Svìtlík mistrnì vlo¾il své ¾ivotní zkušenosti a nenásilnou formou bude pùsobit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.
 
Redakce Senior Tip
 
* * *
 

Král a šašek
 
Byl jednou jeden král, celkem hodný a spravedlivý, ale nìkdy zase ješitný a umínìný. Jak si nìco umanul, muselo být chtì nechtì po jeho. Kdy¾ si tak jednou pochvaloval, jaký v jeho øíši vládne poøádek a mír, jak ho všichni poslouchají, ozval se jeden nový rádce: „Všichni ne.“
 
„Kdo mì neposlouchá?“ vyletìl král.
 
„Poddaní ano,“ pravil rádce,“ ale zvíøata, která pøece také patøí do tvé øíše, ta si dìlají, co chtìjí. Vlci dáví ovce, orel odnáší slepice, sovy chytají králíèky, delfíni se cpou rybami… Jaký je to poøádek a mír?“
 
„To je skandál!“ zvolal král. „Jak to, ¾e mì na to nikdo neupozornil? Nebudu ve svém království trpìt ¾ádné nesváry. Všichni tu budou ¾ít v míru a pokoji.“ A hned dal vyhlásit, ¾e jeho vùle platí také pro všechnu zvìø. Na zemi, ve vzduchu i ve vodách.
 
Ale zvìø si královských pøíkazù nevšímala, dál si ¾ila po svém. Král tedy pøikázal rádcùm, knì¾ím a uèitelùm, aby uèili zvíøata snášenlivosti. Nìjak se jim to však nedaøilo. Kdy¾ u¾ byli všichni s rozumem v koncích, ozval se dvorní šašek. „Já bych mo¾ná vìdìl o jednom místì, kde spolu ¾ijí nejrùznìjší zvíøata a všechna se dobøe snášejí.“ A urèitì nemìl na mysli ¾ádnou zoologickou zahradu, proto¾e ty tehdy ještì nebyly. Muselo to být nìco jiného.
 
„Co to je?“ chtìl vìdìt král.
 
„Jak bych to øekl,“ váhal šašek, „taková ohrada èi obora…“
 
„Mù¾eš mi ji ukázat?“
 
„Mohu,“ øekl šašek, „ale ne teï. A¾ se setmí.“
 
V noci pak vyvedl krále na hradní vì¾, ukázal na nebe plné souhvìzdí a pravil: „To je ta obora, v ní¾ spolu ¾ijí divoké šelmy a bezbranná zvíøata jako hrdlièky. Podívejte: Lev a Beran, Delfín a Ryby, Vlk a Zajíc… Snášejí se? Snášejí.“
 
„Opravdu,“ divil se král. „Moji rádcové to nevidí, a ty ano. Èím to je?“
 
„Asi tím, ¾e nepatøím k panstvu, ale k obyèejným lidem. Ti jsou zvyklí dívat se vzhùru: k vrchnosti, aby nepøeslechli její pøíkazy; ke slunci, aby jim uschlo prádlo; k mrakùm, aby zapršelo; i k tìm souhvìzdím, aby je provázela temnou nocí. Kde¾to panstvo, to se dívá jenom dolù: na slu¾ebnictvo, na poddané, na truhly s poklady… Jak by mohlo vidìt hvìzdy?“
 
„Tak ty jsi moudøejší ne¾ moji šlechtiètí rádcové?“
 
„To, co jsem vám ukázal, je mo¾ná dùvtipné, ale není to ta pravá moudrost.“
 
„A ta spoèívá v èem?“ otázal se dobøe naladìný král.
 
„V tom, ¾e moudrý èlovìk nechce mìnit pøirozenost zvíøat, staèí mu, ¾e ji zná. Kdy¾ se mu chce smíøit beránka s vlkem, má na to báje a pohádky nebo tohle nebe plné hvìzd. A to mu staèí.“

 
 
Eduard Svìtlík
* * *
Ilustrace © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 21.04.2017  12:07
 Datum
Jméno
Téma
 21.04.  12:07 Václav
 20.04.  11:29 Dagmar
 20.04.  11:07 Mara
 20.04.  08:06 Von
 20.04.  06:06 Bobo :-)))