Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
 
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
 
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
 
®ivot tropí hlouposti, aneb mé ¾ivotní paradoxy a renoncy (46)
 
Poslyšte nyní, jak se v sedmdesátých letech dala provést exkurze jednotlivými pracovišti našeho milovaného komoøanského zámeèku. Nejdøíve bych mìl ovšem pøipomenout, ¾e sem na jih Prahy se všeobecná pøedpovìï poèasí spolu se všemi spojaøi pøestìhovala u¾ na podzim roku 1959 z ruzyòského letištì.
 
Ale nyní u¾ slíbená exkurze - od vrátnice, pøes malý archiv, sklad, telefonní ústøednu, jídelnu, sálový poèítaè, dálnopis, fonii, kreslírnu, prognózu, vedení stanièní sítì, správu budov a¾ po výzkum. Následující øádky mají tedy i jistou historickou hodnotu. Najdeme v nich toti¾ pohled na tehdejší technické vybavení Èeského hydrometeorologického ústavu. Ještì poèátkem sedmdesátých let minulého století toti¾ opravdu pod haldami povìtrnostních map praskala podlaha nevelkého archívu, telefonní ústøedna byla kolíèková, první veliký sálový poèítaè vy¾adoval pøísnou klimatizaci, základním spojovacím prostøedkem byl dálnopis a stále ještì pøe¾ívalo fonické spojení vysílaèkami s horskými meteorologickými stanicemi.

Nejvìtším oddìlením pak byla kreslírna, kde ruènì zakreslovalo „stanièní pavouky“ do povìtrnostních map asi patnáct a¾ dvacet kreslièek. Mapy se samozøejmì také analyzovaly ruènì, hodnì se pøitom gumovalo a tak nezbytnou pomùckou byl napø. smetáèek, zvaný „Korejsovy fousy“. No a jistì je vidìt, je jsem mìl vše „pevnì“ ve svých rukách!

 
    
 
A nyní musím doufat, ¾e všichni uznáváte starou pravdu o poezii, která dle jistì správného mínìní našeho moderního klasika nikoho nezabije. A proto¾e jiná ¾ivotnì dùle¾itá pravda øíká, ¾e co nás nezabije, to nás posilní, pojïme spoleènì posilovat! Opìt  je to samozøejmì „poezie“ pouze v uvozovkách a navíc zpívaná. Tak¾e se prosím obròte trpìlivostí a kdo chce, mù¾e si ji v duchu zazpívat.
                         
                         Exkurze do komoøanského zámeèku (1972)
 
Znám já jeden krásný zámek)
Znám já jeden krásný zámek, nedaleko Komoøan -
a v tom zámku pro všechny jsou dveøe stále dokoøán.  
V tomhle zámku rok celièký, ve dne v noci jak vèelièky –
pracuje se o sto pìt, proto vám chci o nìm pìt.
 
 (Já husárek malý)    
Ve vrátnici malé, hlídají nás stále,
Plachý, Ba¾ant, ba i Skøivan, poslouchejte dále.
S archivem se laská, podlahu mu praská,
 teï se uèí esperanto, to je jeho láska.   
                           
(S nebývalou ochotou)     
S nebývalou ochotou – jupájdá, jéjéjjé, v¾dy pøed ka¾dou sobotou, jupájdá, jéjéjé,                
Jirka ba i Matoušek, zajdou rádi na doušek, s nebývalou ochotou, pìt plzní si daj´. 
Obèas sebou vezmou Rù¾enku, to pak lítaj´ z šenku do šenku!
Tyhle lehké alkoholy, po tìch hlava nezabolí, tak pøed ka¾dou sobotou Ráje vystøídaj´.
 
(Na tý louce zelný)
Naše paní Bo¾ena, tì¾kou práci bó¾e má,
kdy¾ vás sháání k telefonu, nikdy není zmo¾ená!
Ké¾ by bylo stále víc, úklidových pracovnic,
 které po všech tìch oslavièkách neøeknou vám vùùbec nic.
 
(Znám já jednu hospodu) 
Jídelnièku jednu znám, nové stoly dali tam,
oè by vìtší radost mìli strávníci, být tam ještì pivo pìnící!
Nezoufejte bratøi mokøí, panny, panici i fotøi,
zatím slinu ka¾dý otøi, brzy pøijde den,
kdy klimatizovaný bar, od Wé eM Ó krásný dar,
ve vší slávì v provoz bude uveden a naplní se odvìký náš sen!
 
(Anchors awey – Zvednìtì kotvy!)
A proto – a», ¾ije in¾enýr, ten baru pán!
Náš Honzík to je tøída, vlhkost ba i grády hlídá,
 je naší zárukou, ¾e nevyschne d¾bán!
 
(Polír)      
A co dále v pøízemí, èí pak je to území?
Tam pøibylo in¾enýrù, k poèítaèi pionýrù, ¾e to není k spoètení – ty kvanta!
 
(Po starých zámeckých schodech)
Po starých toèitých schodech, po schodech z kamene,
dostanem se jak to chodí a¾ do prvního poschodí – levého ramene. 
 Hned vedle pánského WéCé, klapot se ozývá,
je to klapot dálnopisù, tuhle zvukovou kulisu nepoznáš u piva.
 
 (Byla panna, mìla pána)   
 Dálnopisky jak se sluší,  nemaj´  ¾ádnou vatu v uších,
všechny tento kravál notný, zamìnily za ¾ár plotny!
 Èlovìk míní, spoje mìní, klidný koutek tady není,
jsou však jedna rodina, šéfuje jim Hrdina.
Teï však pøátelé opus»me kravál, pojïme vesele zas o dveøe dál!
Co to tady je? Pøece fónie, plná mufaxù, a¾ srdce nyje!
 
 (Nalejvaj se pupence)   
Udìlejme èelem vzad, obra»me se zpátky,
pod schùdky se upravme, zastavme pøed dalšími vrátky!
Kdy¾ se vrátka otevøou, dech se vám zatají,
je to pravda nebo sen, v¾dy» je den – ústa zašeptají.
 
                                               
(Valèík na rozlouèenou)
U¾ odedávna, u¾ od éry pana Rybáøe, se na kreslírnu vybírá jenom podle tváøe.
 Aè se tu mìní personál a ba i vedoucí, zùstává brko dvojité a taky pavouci.
 
 (Tam za tou duhou)
Tam, tam, tam za tou stìnou, za stìnou sklenìnou o kousek dál,
tam, tam s tváøí stísnìnou o matce Pýthii sen se mi zdál.
U dveøí v køesle, vypadám sklesle, vìdìt tak, jak bude, to bych si pøál.   
Tam, tam nad prázdnou mapou, takových jako já je jistì víc,
 tam, tam, snad nìkdy tápou, nebo i pøestíraj´, ¾e neví nic!    
Po konzultaci, velké štrapaci, mindráky vyléèí mok z Popovic.
 
 (Massachusets)  
U¾ se blí¾í další taška s Kozlem,
to zas bude náramná outrata.
Tento lék si vypij po dobrém èi po zlém,
u¾ po dvou flaškách poznáš pravdu Sokrata.
 
 (U¾ se jaro blí¾í)
   Zas, zas, zas, zas telefon zvoní, zrovna kdy¾, èerstvá káva voní.
„Jak to, ¾e – pršelo mùj bo¾e, kdy¾ já jsem chtìla práti za tratí,
jdìte se vycpati!“ Jen¾e na asistenty tohle neplatí!
 
 (Kdy¾ do diskrétních cukrárny stìn) 
 Projdìme chodbou úzkou a tmavou, kdo nás v dalších dveøích vítá?
Jednatel mluví s Veèerní Prahou, Bìta zas pøíspìveèky sèítá.
 Jedenkrát týdnì peèe klidnì v místnùstce oné televize,
 je tu jak v oule, ty polokoule, i tady sem tam špuntík lítá.
 
 (Volga, Volga)
V další cimøe nikdo není, objí¾dìj sít stanièní,
 s vodkou nebo s flaškou rumu zdolaj´ hory hranièní.
Do daleka vede chodba, šatny, WéCé ukrývá,
 a¾ v posledních dveøích vlevo, kustod zámku pøebývá.
Místnost útulností hýøí, v oknech má plno kytek,
nemá rád, kdy¾ okna øinèí, èísluje nám nábytek.
 
(Byla jedna bába)
Další tmavou chodbou, raète jíti po dvou, a» se práce neruší!
 A» lid úøednický, ani výzkumnický exkurzièku neruší.
 Všichni se tu tumlujou, vedoucí tu kralujou.
Všechny direktivy ba i perspektivy na rù¾ovo  malujou!
 
(Rubby)
Je nadìje, ¾e uvidíte grunty výzkumu, jen co staèí ukliditi špunty od rumu.
 Ne ¾e by se tu uklízely dennì tolikrát, ó Roudo, nesmíš ty kvízy ¾rát!
A¾ uslyšíte zeza dveøí francouzštinu znít, to Zdenda jistì právì pøestal o mašinkách snít.
Kdy¾ od naproti ozývá se mohutný kraváál, to Hónza zas se do kritiky dal!
 

(Ostnatý drát) 
Cipísek se v haldách kní¾ek ztrácí, raète rychle èíst!
Laxní ètenáø skonèí na Pankráci, tím si buïte jist!
 
 (Sulika)
 Míøínka - našeho tuláka, tajga sibiøská zas láká,
 po Obu i Lénì klouzával se rád, ještì kdy¾ nebyl kandidát.
                                                           
 (Na Pankráci, na malém vršíèku) 
 Všechny dveøe nelze však otevøít, by» to bylo pøání zbo¾né,
 vyjdìme ven, litujme jen, navštívit všechno není mo¾né.
Rozluème se se zámkem prastarým, vzpomínejme na nìj v dobrém,
 tì¾ko nìkdy setkáš se zas s meteorologickým obrem!
 
 
Foto Internet a archiv autora  
 
Vladimír Vondráèek
 
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 18.07.2016  08:35
 Datum
Jméno
Téma
 18.07.  08:35 Ferbl pro Vona
 17.07.  19:14 Von Pro Ferbal a snad i da¹í
 17.07.  10:40 ferbl